Tukleky (Oslov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tukleky
Pohled na část vesnice
Pohled na část vesnice
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecOslov
OkresPísek
KrajJihočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel75 (2021)[1]
Katastrální územíTukleky u Oslova (4,02 km²)
PSČ398 18
Počet domů40 (2011)[2]
Tukleky
Tukleky
Další údaje
Kód části obce113247
Kód k. ú.713244
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tukleky je vesniceJihočeském krajiokrese Písek, část obce Oslov. Vesnice je situována na silnici mezi osadou Spolí a Oslovem, nedaleko Orlické přehradní nádrže (konkrétně jejího otavského cípu). V roce 2011 zde trvale žilo 51 obyvatel.[3] Rozkládá se na svazích potoka, který jimi protéká a vlévá se do Otavy. Prochází tudy turistická trasa ve směru PísekZvíkovské Podhradí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves je zmiňována již roku 1323. Jméno Tukleky poukazuje na osadu založenou na místě „vyklúčeném", tj. vykáceném (lidová etymologie je spojuje s pokleknutím: "tu klekli").[4] Podle druhého zdroje jsou první zmínky o vesnici již v roce 1268, Tukleky byly majetkem pražského arcibiskupství.[5] V roce 1323 je ves zmiňována jako příslušenství hradu Zvíkova. Roku 1390 byly odprodané dva poslední arcibiskupské lány. Tukleky patřily ke Zvíkovu do roku 1612. V tomto roce byla ves rozdělena, jeden díl připadl Červenému Újezdci, druhý statku v Brlohu. Během třicetileté války ves utrpěla mnohé škody. Berní rula udává v obou částech vsi a dílu Dolních Novosedel 5 osazených a 8 pustých usedlostí. Statek Červený Újezdec i s Tuklekami byl v roce 1663 připojen k orlickému panství až do konce správy.[6]

Zemědělský areál, který je jihozápadním směrem od vesnice, byl postavený ve druhé polovině 20. století.[7]

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Severozápadně od vesnice po zelené značce se nachází přírodní rezervace Výří skály u Oslova a více severně pak další rezervace Krkavčina.
  • Návesní kaple je zasvěcená Nejsvětější Trojici a byla postavena ve druhé polovině 19. století.[8]
  • Před vchodem do kaple se nachází litinový kříž na kamenném podstavci.[7]
  • Proti návesní kapli se nalézá památník obětem v první světové války. Na pomníku je uvedený tento nápis: PADLÝM VOJÍNŮM OBCE TUKLEKY 1914–1918. V spodní části pomníku je tento nápis: POSTAVENO PÉČÍ SBORU DOBROVOL. HASIČŮ R. 1926. Dále jsou zde uvedena jména padlých.
  • Tukleky byly vyhlášeny roku 1995 vesnickou památkovou zónou.[7]
  • Venkovská usedlost čp. 4, která je vedená v Seznamu kulturních památek v okrese Písek se nachází v uličce nad kaplí poblíž návsi. Patrový klasicistní dům byl postaven mezi roky 1830–1850. V přízemí a v patře se nachází černé kuchyně. Na východní straně dvora se nachází patrové hospodářské budovy. Mezi domem a sýpkou je klenutá brána s brankou.[6]
  • U usedlosti čp. 18, která je na východní straně návsi se nachází patrová sýpka údajně z 18. století.[7] Přístup na sýpku je po dřevěné pavlači.[7]
  • Zástavba ve vsi je převážně z 2. pol. 19. století a z počátku 20. století. Starší je dům č. 15 a brána u venkovské usedlosti čp. 14. Neorenesanční dům čp. 19 na východní straně návsi má bohatě zdobený křídlový štít. Podobně je zdobený i štít u sýpky, ta je s domem spojena klenutou branou. Dům čp. 2 je zdobený štukovým dekorem. V domě čp. 16 se ve světnici dochoval trám s datací 1781, který sem byl zřejmě přenesený ze zaniklé roubenky. Domy čp. 9, čp. 14, čp. 18, čp. 38 a místní kovárna mají zachovanou štukovou výzdobu. V roce 1928 byl postavený výměnek u usedlosti čp. 16.[7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 192. 
  4. J. Černý: Příspěvky k české etymologii lidové, Praha 1894, str. 35.
  5. PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. Díl II. Jižní Čechy. 1. vyd. Praha: Libri, Hořejší nábřeží 17, Praha 5,, 2004. ISBN 80-7277-149-3. S. 465. [dále jen Pešta]. 
  6. a b "Pešta", str. 465
  7. a b c d e f "Pešta", str. 466
  8. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 108. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]