Teuvo Aura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Teuvo Aura
Stranická příslušnost
ČlenstvíLiberals
Liberal League
Rodné jménoTeuvo Ensio Aura
Narození28. prosince 1912
Ruskeala
Úmrtí11. ledna 1999 (ve věku 86 let)
Helsinky, FinskoFinsko Finsko
RodičeJalo Aura a Aino Sohvi Kolehmainen
DětiMatti Aura
Alma materHelsinská univerzita
Normální lyceum v Helsinkách
Profesepolitik a právník
Oceněnívelká čestná dekorace ve zlatě s hvězdou Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku (1960)
velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku (1972)
Řád republiky
velkodůstojník Řádu koruny
Grand Cross of the Order of Merit of the Polish People's Republic
… více na Wikidatech
CommonsTeuvo Aura
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Teuvo Ensio Aura (28. prosince 1912 Ruskeala – 11. ledna 1999 Helsinky) byl finský politik. Dvakrát vedl finskou úřednickou vládu, jež měla zemi dovést k předčasným volbám (1970, 1971–1972). Zastával již předtím několik vládních funkcí: ministr zásobování, ministr průmyslu a obchodu (1950–1951, 1952–1954), ministr spravedlnosti (1951), ministr zahraničních věcí (1953–1954), ministr financí (1957) a ministr vnitra (1957). V letech 1968–1979 byl starostou Helsinek. Byl představitelem středopravicové Liberální lidové strany (Liberaalinen kansanpuolue).[1]

Narodil se v Karélii, jež je dnes (od finsko-sovětské války) součástí Ruska. Vystudoval práva. Během zimní a pokračovací války byl vedoucím výboru pro zásobování v Helsinkách. Podobný post zastával nakonec i ve válečném vládním kabinetu. Od čtyřicátých let též pracoval ve finské centrální bance, roku 1943 se stal jejím generálním ředitelem. V roce 1946 se stal předsedou Státní ekonomické rady, odstoupit musel roku 1950 po hrozbě generální stávky (stejnou radu vedl ještě 1954–1956). Ukázal se být nicméně v krizi roku 1950 obratným vyjednávačem, čímž si vysloužil sérii vládních postů v 50. letech. Nejvýznamnějším bylo jeho angažmá na ministerstvu průmyslu. Aurova hospodářská politika byla kombinací důrazu na liberalizaci ekonomiky a zároveň slabosti pro švédský sociální model. Tato kombinace finské hospodářství silně ovlivnila.[2]

Po roce 1956 se soustředil na místní politiku v Helsinkách, v jejichž městské radě seděl od roku 1957 do roku 1968, kdy se stal starostou a držel tento post 11 let. Jako starosta se soustředil na bytovou politiku a jeho koncepce této politiky silně ovlivnila celé Finsko. Přijal také rozhodnutí postavit v Helsinkách metro. Jako milovník výtvarného umění učinil z Helsinek epicentrum kultury. Proslulým se stala jeho účast na mnoha akcích, díky rychlým přesunům po městě, díky čemuž si vysloužil přezdívku „Blesk“ ("Kulblixten"). Během starostování Helsinek stihl stát také dvakrát v čele úřednických vlád.

Byl blízkým přítelem Urho Kekkonena. Spolu se Sakari Tuomiojou vytvářeli jakýsi triumvirát (jejich nepřáteli nazývaný „gang tří“), v němž od 50. let diskutovali hospodářské otázky. Vztah s Kekkonenem se ochladil po prezidentských volbách v roce 1956, nicméně právě Kekkonen, když se stal prezidentem, svého starého spojence v 70. letech jmenoval do čela úřednických kabinetů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ LENTZ, Harris M. Heads of States and Governments Since 1945. [s.l.]: Routledge 925 s. Dostupné online. ISBN 9781134264902. (anglicky) Google-Books-ID: D6HKAgAAQBAJ. 
  2. ↑ Aura, Teuvo. www.blf.fi [online]. [cit. 2019-03-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Premiéři Finska
Znak premiéra Finska
Pehr Evind Svinhufvud (1917–1918) • Juho Kusti Paasikivi (1918) • Lauri Ingman (1918–1919) • Kaarlo Castrén (1919) • Juho Vennola (1919–1920) • Rafael Erich (1920–1921) • Juho Vennola (1921–1922) • Aimo Cajander (1922) • Kyösti Kallio (1922–1924) • Aimo Cajander (1924) • Lauri Ingman (1924–1925) • Antti Tulenheimo (1925) • Kyösti Kallio (1925–1926) • Väinö Tanner (1926–1927) • Juho Sunila (1927–1928) • Oskari Mantere (1928–1929) • Kyösti Kallio (1929–1930) • Pehr Evind Svinhufvud (1930–1931) • Juho Sunila (1931–1932) • Toivo Mikael Kivimäki (1932–1936) • Kyösti Kallio (1936–1937) • Aimo Cajander (1937–1939) • Risto Ryti (1939–1940) • Johan Wilhelm Rangell (1941–1943) • Edwin Linkomies (1943–1944) • Antti Hackzell (1944) • Urho Castrén (1944) • Juho Kusti Paasikivi (1944–1946) • Mauno Pekkala (1946–1948) • Karl-August Fagerholm (1948–1950) • Urho Kaleva Kekkonen (1950–1953) • Sakari Tuomioja (1953–1954) • Ralf Törngren (1954) • Urho Kaleva Kekkonen (1954–1956) • Karl-August Fagerholm (1956–1957) • Vieno Johannes Sukselainen (1957) • Rainer von Fieandt (1957–1958) • Reino Kuuskoski (1958) • Karl-August Fagerholm (1958–1959) • Vieno Johannes Sukselainen (1959–1961) • Martti Miettunen (1961–1962) • Ahti Karjalainen (1962–1963) • Reino Ragnar Lehto (1963–1964) • Johannes Virolainen (1964–1966) • Rafael Paasio (1966–1968) • Mauno Koivisto (1968–1970) • Teuvo Aura (1970) • Ahti Karjalainen (1970–1971) • Teuvo Aura (1971–1972) • Rafael Paasio (1972) • Kalevi Sorsa (1972–1975) • Keijo Liinamaa (1975) • Martti Miettunen (1975–1977) • Kalevi Sorsa (1977–1979) • Mauno Koivisto (1979–1982) • Kalevi Sorsa (1982–1987) • Harri Holkeri (1987–1991) • Esko Aho (1991–1995) • Paavo Lipponen (1995–2003) • Anneli Jäätteenmäkiová (2003) • Matti Vanhanen (2003–2010) • Mari Kiviniemiová (2010–2011) • Jyrki Katainen (2011–2014) • Alexander Stubb (2014–2015) • Juha Sipilä (2015–2019) • Antti Rinne (2019) • Sanna Marinová (2019–2023) • Petteri Orpo (od 2023)
Státní znak Finska
Státní znak Finska
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Teuvo_Aura&oldid=22058267“