Tamara Platonovna Karsavinová
| Tamara Karsavinová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. únorajul. / 9. března 1885greg., 10. března 1885 nebo 9. března 1885 Petrohrad |
| Úmrtí | 26. května 1978 (ve věku 93 let) Beaconsfield |
| Místo pohřbení | Hampsteadský hřbitov |
| Alma mater | Akademie ruského baletu Agrippiny Vaganovové (do 1902) |
| Povolání | baletka, choreografka, autorka autobiografie a hudební pedagožka |
| Ocenění | Queen Elizabeth II Coronation Award |
| Nábož. vyznání | Pravoslavná církev |
| Choť | Henry James Bruce (od 1917)[1] |
| Děti | Nikita Bruce[2] |
| Rodiče | Platon Karsavin[2] |
| Příbuzní | Caroline Mary Tamara Bruce[2] a Nicholas Henry William Bruce[2] (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tamara Platonovna Karsavinová (rusky Тамара Платоновна Карсавина; 9. března 1885 Petrohrad – 26. května 1978 Beaconsfield) byla ruská baletní tanečnice. Jejím bratrem byl filozof Lev Karsavin[3] a otcem byl baletní umělec Platon Karsavin. V letech 1902–1918 byla členkou Mariinského divadla v Petrohradu. V období 1909–1929 byla členkou slavného Ďagilevova souboru Ballets russes, kde se proslavila zejména hlavními rolemi v inscenacích Michaila Michajloviče Fokina, jenž byl jeden čas i jejím nápadníkem. V roce 1918 se vdala za britského diplomata Henryho Jamese Bruce a usadila se v Londýně. Se svým manželem měla, ještě před samotným sňatkem, syna jménem Nikita (1916–2002). V letech 1930–1955 byla viceprezidentkou londýnské Královské akademie tance, spoluzakládala rovněž londýnský Královský balet. Napsala též několik knih o baletním umění.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tamara Karsavina na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
- ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Losskij 2004, s. 462.
- ↑ Karsavinová, Tamara Platonovna, *9.3.1885 - †25.4.1978, ruská tanečnice - CoJeCo.cz - Vaše encyklopedie. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2017-03-27]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- LOSSKIJ, Nikolaj, 2004. Dějiny ruské filosofie. Překlad z ruského originálu: Alan Černohous. Velehrad, Olomouc: Refugium Velehrad-Roma. 664 s. (Studie ruského myšlení). ISBN 80-86715-26-4. Kapitola 18 „Karsavin Lev Platonovič“, s. 462–485. Kniha vychází v rámci vyzkumného záměru „Jednotná Evropa a křesťanství“ a ve spolupráci s Centrem Aletti v Olomouci.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tamara Karsavinová na Wikimedia Commons - Heslo v Britannice
