Sveinn Björnsson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sveinn Björnsson je islandské jméno, v němž Björnsson je patronymum, nikoliv klasické příjmení. Tato osoba je v islandském prostředí označována pouze jako Sveinn.
Sveinn Björnsson
Sveinn Björnsson
Sveinn Björnsson
1. prezident Islandu
Ve funkci:
17. června 1944 – 25. ledna 1952
NástupceÁsgeir Ásgeirsson
Stranická příslušnost
Členstvínezávislý

Narození27. února 1881
Kodaň, DánskoDánsko Dánsko
Úmrtí25. ledna 1952 (ve věku 70 let)
Reykjavík, IslandIsland Island
ChoťGeorgia Björnsson
RodičeBjörn Jónsson
DětiBjörn Sveinsson Björnsson
Henrik Sveinsson Björnsson
Alma materReykjavík Junior College (do 1900)
Kodaňská univerzita
Profeseprávník, diplomat, politik
OceněníŘád islandského sokola
CommonsSveinn Björnsson
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sveinn Björnsson (27. února 1881 Kodaň, Dánsko25. ledna 1952 Reykjavík, Island) byl islandský politik, právník a diplomat, který se stal prvním prezidentem republiky na Islandu v letech 1944–1952.

Život[editovat | editovat zdroj]

Svein byl právník u Nejvyššího soudu po roce 1907 a v roce 1912 se stal členem městské rady v Reykjavíku, jako její prezident působil v letech 19181920. Byl také členem Althingu (parlamentu) v 19141916 a 1920, působil jako zvláštní vyslanec ve Spojených státech amerických (1914) a ve Velké Británii (1915). Zavedl první britsko-islandské obchodní dohody. Působil jako ministr pro Dánsko (1920–1924 a 1926–1941) a byl delegát na několika mezinárodních konferencích.

Island dosáhl nezávislosti v roce 1918. To zůstalo součástí Dánského království a jeho zahraniční politika byla vedena Dánskem až do začátku druhé světové války. Německá okupace Dánska 1940 nicméně vyústila k plnému oddělení Islandu od dánského státu a Svein byl zvolen regentem třikrát v letech 1941–1943 (za předpokladu, že všechny výsady islandských záležitostí byly drženy dánským králem). Sveinn Björnsson byl slavnostně zvolen prezidentem Islandské republiky v roce 1944 a byl znovu zvolen veřejným hlasováním v roce 1945 a 1949. Zůstal prezidentem až do své smrti.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]