Suren Nalbandjan
| Suren Nalbandjan | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Rodné jméno | Сурен Налбандян |
| Datum narození | 3. června 1956 (67 let) |
| Místo narození | Gegard, Arménská SSR,  Sovětský svaz |
| Stát | Sovětský svaz Rusko |
| Sportovní informace | |
| Klub | SKA Astrachaň (vrch. do 1978) SKA Rostov (vrch. od 1979) |
| Trenéři | Vladimir Fomin (zač.) Gennadij Sapunov (osob.) Viktor Igumenov (repr.) |
| Kategorie | lehká váha |
| Zápasnický styl | zápas řecko-římský |
| Účast na LOH | 1976, 1980 |
| Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2018 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Zápas na LOH
| ||
| zlato | LOH 1976 | řecko-římský do 68 kg |
| Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském | ||
| zlato | ME 1977 | lehká váha |
| bronz | ME 1976 | pérová váha |
Suren Nalbandjan (* 3. června 1956) je bývalý sovětský zápasník – klasik arménské národnosti, olympijský vítěz z roku 1976.
Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]
Pochází z arménské obce Gegard. V osmi letech se s rodinou přestěhoval do ruské Astrachaně. Zápasení se věnoval od útlého dětství. Na řecko-římský styl se specializoval ve 13 letech v Astrachani pod vedením Vladimira Fomina. V roce 1971 si ho na jednom z turnajů všiml začínající trenér Gennadij Sapunov pod jehož vedeném připravoval po zbytek kariéry. Jeho sportovní kariéra nebyla dlouhá kvůli kázeňským problémům v soukromém životě.[1]
V roce 1976 byl vybrán do sovětské mužské reprezentace jako reprezentační dvojka za kyjevského Nelsona Davidjana ve váze do 62 kg. Během dubnového Mistrovství Evropy v Leningradě si však Šamil Chisametdinov přetrhal vazi v rameni a tím se uvolnilo místo ve vyšší váze do 68 kg. Ve dvaceti letech startoval na olympijských hrách v Montreálu. V pátém kole vyhrál klíčový zápas proti Rumunu Ștefanu Rusuovi v poměru 5:3 na technické body a v dalším kole potvrdil vítězství proti silnému Poláku Andrzeji Supronovi v poměru 7:4 na technické body. V posledním kole neprohrál na lopatky (před časovým limitem) s východním Němcem Heinz-Helmutem Wehlingem a získal zlatou olympijskou medaili.
V roce 1977 se dostal do křížku se zákonem ohledně podvodů a polygamie. V roce 1979 se vrátil k tréninku a v roce 1980 byl vybrán do sovětského olympijského týmu pro start na domácích olympijských hrách v Moskvě. Ve čtvrtém kole mu v poměru 2:4 na technické body vrátil porážku z minulé olympiády Polák Andrzej Supron. V pátém kole doplatil na taktické šachy Rumuna Ștefana Rusa, který s ním záměrně zremizoval zápas na pasivitu a tím ho vyřadil z dalších bojů dosažením maxima šesti klasifikačních bodů. Obsadil 4. místo. Po olympijských hrách v Moskvě přišly další problémy se zákonem, kvůli výtržnostem strávil tři roky ve vězení.[2]
Výsledky[editovat | editovat zdroj]
| Turnaj | 1974 | 1975 | 1976 | 1977 | 1978 | 1979 | 1980 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | |
| -62 | -68 | ||||||
| Olympijské hry | 1. | 4. | |||||
| Mistrovství světa | — | — | — | — | — | ||
| Mistrovství Evropy | — | — | 3.[3] | 1. | — | — | — |
| ME nadějí | 2. | — | |||||
| MS juniorů | 1. | ||||||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Archivovaná kopie. www.grb-22.narod.ru [online]. [cit. 2012-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-12-25.
- ↑ Ты сам — свой высший суд//Советский спорт 20 октября 1987
- ↑ startoval ve váze do 62 kg
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Suren Nalbandjan v databázi Olympedia (anglicky)
- Výsledky Surena Nalbandjana na uni-leipzig.de
