Sofie Podlipská
| Sofie Podlipská | |
|---|---|
 portrét od Jana Vilímka | |
| Rodné jméno | Sophia Theresia Rott |
| Narození | 15. května 1833  Praha |
| Úmrtí | 17. prosince 1897 (64 let)  Praha |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | Spisovatelka, překladatelka |
| Národnost | česká |
| Manžel(ka) | Josef Podlipský (1858–1867) |
| Děti | Prokop Podlipský Ludmila Vrchlická |
| Rodiče | Eustach Rott, Anna Vogel |
| Příbuzní |
|
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sofie Podlipská, uváděna též jako Žofie, rozená Rottová, (15. května 1833 Praha[1] – 17. prosince 1897 Praha[2]) byla česká spisovatelka a překladatelka, sestra Karoliny Světlé.
Život[editovat | editovat zdroj]
Otcem Sofie Podlipské byl obchodník Eustach Rott (1795–1869), matka Anna, rozená Voglová (1811–1882). Měla sestru Johannu Nepomucenu (provdaná Mužáková, známá jako spisovatelka Karolina Světlá, 1830–1899) a bratra Jindřicha (* 1837).[3][4][p 1]
Společně se sestrou byla vychovávána v bohatší pražské rodině stranou od vlasteneckých vlivů. Literární práci a činnosti v ženských spolcích (Minervě, Ochraně opuštěných a zanedbaných dívek v Americkém klubu dam) se začala věnovat až po sňatku (1858 [5]) s lékařem Josefem Podlipským (1816–1867). V manželství měla syna Prokopa (* 1859) a dceru Ludmilu (* 1861).[6] Po ovdovění se veřejně angažovala ještě intenzivněji. Přátelila se s Boženou Němcovou a Jaroslavem Vrchlickým, který se stal manželem její dcery Ludmily.
Přispívala do Osvěty, Světozoru, Květů, Rodinné kroniky, Zlaté Prahy. Redigovala Ženskou bibliotéku a svůj almanach Souzvuk. Překládala z francouzštiny (George Sandová, Eugène Scribe). Ve svém díle se pokoušela kriticky zobrazit současnou zbohatlickou společnost (Nalžovský, 1878), čerpala z historických témat (Anežka Přemyslovna, 1879; Přemysl Otakar II., 1892–1893), líčila probouzející se národní uvědomění patricijských rodin (Osud a nadání, 1872; Peregrinus, 1881 a 1882). Část díla věnovala výchovným tématům (Povídky a bajky pro drobné dětičky, které se rády učí číst, 1864; Opuštěné dítě. Studie sociální a výchovná, 1897), tvorbě pro děti (pohádka O Palečkovi,1891) či boji za zlepšení společenského postavení žen.
Pro přílišné zdůraznění výchovných prvků, nedostatečné prokreslení postav, konstrukci děje směrem k násilně šťastnému řešení či lyricky rozplizlý sloh nenalezlo její dílo významnější odezvy.
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
Próza[editovat | editovat zdroj]
Vydáno za života[editovat | editovat zdroj]
- Tři povídky pro milou dorůstající mládež (1864)
- Povídky a bajky pro drobné dětičky, které se rády učí číst (1864)
- Listy staré vychovatelky někdejším schovankám (1868, přepracováno 1886)
- Sbírka pohádek pro mládež (1872)
- Osud a nadání (román,1872)
- Na domácí půdě (román, 1872)
- Přechody (román, 1873)
- Malá tulačka
- Vladislav
- Student a uhlíř (1874)
- Čtvrtá lekcí; Student a uhlíř; O dvou vlaštovicích: povídky pro mládež – Praha: Jan Otto, 1874
- Živá loutka; Klíče v kopřivách: povídky pro mládež. Praha: J. Otto, 1874
- Popelka; Sosna; Chaloupka pod mořem: povidky pro mládež: Praha: J. Otto, 1875
- Divná žena (1875)
- Kouzla na horách (1875)
- Dětská svornost (1875)
- Příklady z oboru vychovacího (1875–1876, 3 sv.)
- Anna Náprstková (život., 1875)
- Životopis prášku (bajka, 1877)
- Nalžovský (román, 1878)
- Anežka Přemyslovna (román, 1879)
- Jaroslav ze Šternberka (román, 1881)
- Strom a stěžeň: povídka pro mládež. Praha: J. Otto, 1881
- Peregrinus I, II (román, 1881, 1882)
- Ztracené dítě: povídka. Praha: J. Otto, 1882
- Pozemský prach (1891)
- Břeh (román, 1891)
- O Palečkovi (pohádka, 1891)
- Báchorky a pověsti (1892)
- Přemysl Otakar II. (román, 1892–1893, 2 sv.)
- Anna Náprstková, dobrodinka chudých a zakladatelka Náprstkova muzea (1893) dostupné online
- Z říše královny pohádky (1893)
- Panimámin duch: povídka (1885)
- Pradědeček kačer
- Divá žena (1893)
- Nejmladší syn (1895)
- Stará píseň (1895)
- Mraveniště (román, 1896)
- Vojta Náprstek (život., 1896)
- Dvě novely (1896)
- Opuštěné dítě. Studie sociální a výchovná (1897)
- Iluze (román, 1897)
- Na prahu života: dvě povídky. Praha: A. Storch, 1897?
Vydáno posmrtně[editovat | editovat zdroj]
- Mír (román, 1898)
- Osud a nadání: román – Praha. J. Otto, 1898
- Povídky o mně (1899)
- Lidské včely (román, 1901)
- Milující neznámá a jiné novely (1902)
- Paměť a smrt a jiné novely (1903)
- Láska budoucnosti a jiné práce – Praha: Unie, 1903
- Čarodějnice: román; Učitelka a matka. Praha: Unie, 1904
- Oldřich, Božena a sv. Prokop (1905)
- U zlatého koníčka – in: 1000 nejkrásnějších novel č. 13. Praha: J. R. Vilímek, 1911
- Korespondence – Dopisy J. Vrchlického se S. Podlipskou 1875–1876 (vyd. F. X. Šalda a V. Brtník, 1917)
Drama[editovat | editovat zdroj]
- Popelka: hra ve třech jednáních; s původními obrázky od M. Alše. Praha: A. Štorch, 1887
- Bílá paní: hra ve 3 jednáních – s původními obrázky od M. Alše. Praha: A. Štorch, 1887
- Budulínek a liška: hra o dvou jednáních – s původními obrázky od M. Alše. Praha: A. Štorch, 1887
- Červená karkulka: hra o třech jednáních – s původními obrázky od M. Alše. Praha: A. Štorch, 1887
- Krakonošovy poklady: kouzelná hra ve 3 jednáních s dohrou – s původními obrázky od M. Alše. Praha: A. Štorch, 1887
- Perníková chaloupka: hra ve 3 jednáních – s původními obrázky od M. Alše. Praha: A. Štorch, 1887
- Svatební den: veselohra ve třech jednáních – Polička: V. Vetterle, 1887
- Čert a Káča: veselohra ve třech jednáních dle národní pověsti – s původními obrázky od M. Alše. Praha: A. Štorch, 1889
- Zakletá princezna: hra ve čtyřech jednáních s doslovem – s původními obrázky od M. Alše. Praha: A. Štorch, 1889
- Ženská pýcha: drama ve třech jednáních – Praha: Mamert Knapp, 1889
- Krakonošovy poklady: kouzelna hra ve třech jednáních s dohrou – s původními obrázky od M. Alše. Praha: A. Štorch, 1890
- Paní teta: fraška ve třech jednáních – s původními obrázky od M. Alše. Praha: A. Štorch, 1893
- Mladí obchodníci: fraška ve třech jednáních – s původními obrázky od M. Alše. Praha: A. Štorch, 1894
Překlady[editovat | editovat zdroj]
- Konsuelo – George Sandová. Praha: I. L. Kober, 1865
- Hraběnka z Rudolštadtu – G. Sandová. Praha: I. L. Kober, 1965
- Sklenice vody, aneb, Účinky a příčiny: veselohra v pěti jednáních – E. Scribe. Praha: I. L. Kober, 1875
Sebrané spisy[editovat | editovat zdroj]
- Národní bibliotéka v l. 1876 až 1886 (4 sv.)
- Unie v l. 1901 až 1905 (15 sv.)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Sourozenci Rottovi měli se zakladatelem „železářství u Rotta“ na Malém náměstí na pražském Starém Městě Vincencem Rottem společného praděda Jakuba Rotta (1718–1779).
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, rodina Eustacha Rotta
- ↑ Soupis pražského obyvatelstva, Rott Eustach
- ↑ Iréna Malínská: Žofie Podlipská, In.: Karel Stloukal: Královny, kněžny a velké ženy české, Jos. R. Vilímek, Praha, 1941, str. 442
- ↑ Policejní přihláška, MUDr. Josef Podlipský s rodinou
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Havel, R. and Opelík J. et al. Slovník českých spisovatelů. Československý spisovatel, Praha 1964.
- Iréna Malínská: Žofie Podlipská, In.: Karel Stloukal: Královny, kněžny a velké ženy české, Jos. R. Vilímek, Praha, 1941, str. 361, 362, 400 (foto), 434, 438–448, 449, 452, 454, 455, 458
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sofie Podlipská na Wikimedia Commons 
Autor Sofie Podlipská ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sofie Podlipská
- Digitalizovaná díla Sofie Podlipské v Národní digitální knihovně.
- Sofie Podlipská v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
