Seilern und Aspang

Seilernové; (Seilern-Aspangové)
Země	Rakouské císařství / Rakousko-Uhersko, České království
Mateřská dynastie	Seilernové
Tituly	hrabata;
Zakladatel	Jan Bedřich Seilern
Rok založení	1712 (povýšení do hraběcího stavu)
Současná hlava	Jan Seilern-Aspang
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Seilern-Aspangové jsou rakouský šlechtický rod, od roku 1712 v hraběcím stavu. V 18. století zastávali vysoké funkce ve státní správě a diplomacii, později se členové rodu angažovali ve veřejném životě na Moravě, kde vlastnili rozsáhlé statky na Zlínsku a Novojičínsku. Ze svých majetků v českých zemích byli v roce 1945 odsunuti, jejich hlavním sídlem zůstal do 21. století zámek Litschau v Dolním Rakousku. Nejvýznamnější památkou na rod Seilernů v Česku je zámek Lešná.

Dějiny rodu[editovat | editovat zdroj]

Zakladatelem rodu byl právník Jan Bedřich ze Seilernu (1646–1715), který pocházel z Falce, kde také vstoupil do státních služeb, po konverzi na katolickou víru přešel do služeb Habsburků. Získal důvěru císaře Leopolda I. a rychle postupoval ve šlechtické hierarchii (rytíř 1684, říšský svobodný pán 1693, říšský hrabě 1712). Je všeobecně považován za autora textu tzv. pragmatické sankce, jednoho z nejdůležitějších dokumentů doby vlády Karla VI. s dalekosáhlými důsledky.

Jan Bedřich ze Seilernu neměl potomky a adoptoval svého synovce Jana Bedřicha Kicheliera (1675–1751), který pak převzal jméno Seilern i s hraběcím titulem, přičemž díky držbě statků v Korutansku užíval i jméno Aspang. Jan Bedřich II. ze Seilernu působil v diplomacii, později byl dvorským vicekancléřem a jako první z rodu získal statky na Moravě – v roce 1724 koupil za 202 000 zlatých panství s hradem Lukov. V roce 1735 získal čestné dědičné hodnosti nejvyššího poštmistra v Mantově a nejvyššího kuchmistra v Korutansku. V další generaci vynikl v diplomatických službách jeho syn Kristián August (1717–1801), dlouholetý vyslanec u říšského sněmu a v Londýně. Ten také dalšími nákupy rozmnožil rodový majetek na Moravě (Starý Jičín 1772, Přílepy 1779), položil ale i základy vlastnictví v Rakousku (panství Litschau, 1763). Na moravských statcích se Kristián August zdržoval jen výjimečně, ale když odešel ze státních služeb do penze, nechal koncem 18. století postavit jako letní sídlo zámek v Kralicích na Hané a na lukovském panství zámek Lešná.

V první polovině 19. století se Seilernové potýkali s vyrovnáváním dluhů na panství Starý Jičín, později docházelo i ke štěpení majetku mezi početné potomstvo (například velkostatek Kurovice byl na přelomu 19. a 20. století rozdělen na šest dílů). Tehdy se Seilernové také aktivně zapojili do veřejného života na Moravě a tři členové rodu zasedali jako poslanci v Moravském zemském sněmu. Z nich Karel Maxmilián (1825–1905) obohatil díky sňatku rodový majetek o zámek Milotice. Správu Milotic pak převzal jeho syn Karel František ze Seilernu (1852–1916), který se kromě výkonu poslaneckého mandátu na zemském sněmu zaměřoval i na podporu české menšiny ve Vídni.^[1] Na zemském sněmu zasedal i starší bratr Karla Maxmiliána, Josef František Seilern-Aspang (1823–1868).^[2]

Nejvýznamnější stavební památku na rod Seilernů představuje zámek Lešná, jehož nákladnou přestavbu v letech 1887–1894 inicioval hrabě František ze Seilernu (1859–1919). Teprve tehdy se moravské sídlo Seilernů stalo místem setkávání smetánky z celé monarchie. Jeho syn Josef ze Seilernu (1883–1939) proslul jako cestovatel, věnoval se ornitologii a jeho sbírky jsou dnes uloženy v Moravském zemském muzeu v Brně. Jeho sňatek s hraběnkou Terezií Lažanskou z Bukové (1890–1979) přinesl Seilernům velkostatek Manětín v západních Čechách, který od roku 1943 držel jejich syn František Josef ze Seilernu (1914–2004). Jemu byly majetky v roce 1945 zkonfiskovány na základě Benešových dekretů, totéž se týkalo i jeho bratrance Ladislava (1886–1976), který vlastnil zámky v Miloticích a Přílepech.

Po ztrátě majetků v Československu přesídlili Seilernové na zámek Litschau, který je dodnes jejich soukromým majetkem a pro veřejnost není přístupný. Současným reprezentantem hlavní rodové větve je Jan Seilern-Aspang (* 1945). Historii rodu na území České republiky dnes kromě zmíněného zámku v Lešné připomíná také hrobka na hřbitově v nedaleké Štípě.

Majetek rodu v Čechách a na Moravě[editovat | editovat zdroj]

Kralice na Hané (1791–1923)
Krásno nad Bečvou (1913-1943)
Lešná (1724–1945)
Lukov (1724–1945)
Manětín (1943–1945)
Milotice (1888–1945)
Přílepy (1779–1945)
Starý Jičín (1772–1906)

Osobnosti rodu[editovat | editovat zdroj]

Jan Bedřich ze Seilernu (1646–1715), zakladatel rodu, rakouský dvorní kancléř a právník, autor Pragmatické sankce
Kristian August ze Seilernu (1717–1801), rakouský diplomat a politik
Marie Krescencie ze Seilernu (1799–1875), manželka maďarského politika Štěpána Széchenyiho
Josef František ze Seilernu-Aspangu (1823–1868), politik
Karel Maxmilián ze Seilernu-Aspangu (1825–1905), rakouský politik a statkář
Elisabeth Seilernová (1838–1909), rozená Stürgkhová, stavitelka Villy Seilern v Bad Ischlu
Karel František ze Seilernu (1852–1916), politik
Josef Karel ze Seilernu-Aspangu (* 25. 11. 1883 ve Štípě, † 18. 8. 1939 tamtéž), přírodovědec, zejména v oboru ornitologie, mineralogie a entomologie
Antoine Seilern-Aspang (1901–1978), rakousko-britský historik a sběratel umění
František Josef ze Seilernu (1914–2004), majitel panství v západních Čechách, zkonfiskovaných na základě Benešových dekretů

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Denní zprávy. Národní listy. Duben 1916, roč. 56, čís. 103, s. 2. Dostupné online.
↑ Seilern und Aspang, Count Joseph of [online]. genealogy.richardremme.com [cit. 2016-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-08. (anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Ottův slovník naučný, díl 22., 1904 (reprint 2000)
KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl 3., Praha, 1998
MALÍŘ, Jiří a kol.: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu 1861–1918; Brno, 2012
TUREK, Adolf: Hrad a panství Starý Jičín; Nový Jičín, 2014
Pokluda, Zdeněk. Zámecký areál Lešná, sídlo rodu Seilernů a lukovského panství, Zlín 2004, s. 3, 14

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Seilern-Aspangové na Wikimedia Commons

[1] Denní zprávy. Národní listy. Duben 1916, roč. 56, čís. 103, s. 2. Dostupné online.

[2] Seilern und Aspang, Count Joseph of [online]. genealogy.richardremme.com [cit. 2016-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-08. (anglicky)

[1]

[2]