Sedlec-Prčice
| Sedlec-Prčice | |
|---|---|
 Centrální dvojměstí s kostelem svatého Vavřince v Prčici a kostelem svatého Jeronýma v Sedlci | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Sedlčany |
| Obec s rozšířenou působností | Sedlčany (správní obvod) |
| Okres | Příbram |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°34′19″ s. š., 14°31′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 942 (2023)[1] |
| Rozloha | 64,13 km²[2] |
| Nadmořská výška | 407 m n. m. |
| PSČ | 257 91 |
| Počet domů | 1 264 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 36 |
| Počet k. ú. | 15 |
| Počet ZSJ | 29 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | nám. 7. května 62 257 91 Sedlec-Prčice starosta@sedlec-prcice.cz |
| Starostka | Miroslava Jeřábková |
| Oficiální web: www | |
  Sedlec-Prčice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 530573 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sedlec-Prčice je obec a dvojměstí ve středních Čechách v okrese Příbram (v letech 1960–2006 náleželo do okresu Benešov). Skládá se z města Sedlec a městyse Prčice, sloučených v roce 1957, a dalších 34 částí obce, které jsou vesnicemi, osadami a skupinami osad. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel. V současnosti je město zřejmě nejvíce proslulé pořádáním tradičního pochodu Praha-Prčice.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Pro okolí Sedlce-Prčice se koncem 19. století vžilo pojmenování Český Meran, to proto, že je nápadně podobné krajině kolem italského města Merano. Tak nazval Sedleckou kotlinu asi před 130 lety profesor táborského gymnázia Václav Křížek při školním výletu, srovnával pohled z vrchu s pohledem na alpský sestup k městečku Meran (italsky Merano).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Starší a historicky významnější je Prčice, dokládaná již v 11. století. Náležela pánu Vítkovi z Prčice, od něhož odvozují svůj původ nejstarší české šlechtické rody Vítkovců, resp. Rožmberků, páni z Hradce, páni z Landštejna a páni z Ústí.
Městečka a jejich okolí byla poznamenána třicetiletou válkou a těžce zasažena neúrodou a velkým hladomorem v českých zemích v letech 1770–1772, který připomínají i kříže a pomníčky v okolí. Zachovala si víceméně dodnes svůj venkovský charakter, zejména kvůli absenci průmyslu způsobené nepřítomností železničního spojení. Železnice Praha - Budějovice byla v 19. století vedena 10–15 km východně od obou městeček, nejbližší železniční stanice je v obci Heřmaničky cca 6 km severovýchodně. Od 19. století do reformy v roce 1961 byl Sedlec okresním městem.
Město bylo tragicky zasaženo na konci druhé světové války, kdy 7. května 1945 projíždějící jednotky SS vypálily sedleckou školu, v níž povstalí Češi drželi německé zajatce, a postřílely 21 místních občanů. Událost připomínají pomník v místě neštěstí a společný hrob obětí na sedleckém hřbitově.
Dvojměstí vzniklo 6. září 1957[4] sloučením původně samostatných obcí, města Sedlec (dříve též Sedlec u Sedlčan, Sedlec na dráze Františka Josefa, Sedlec na dráze Wilsonově, Sedlec u Votic) a městyse Prčice, které spolu těsně sousedí.
Historická jádra obou částí dvojměstí jsou součástí městské památkové zóny Sedlec-Prčice.[5]
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Milevsko, soudní okres Sedlec[6]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlec
- 1868 země česká, politický okres Sedlčany, soudní okres Sedlec
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Sedlčany, soudní okres Sedlec[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Sedlčany, soudní okres Sedlec[8]
- 1945 země česká, správní okres Sedlčany, soudní okres Sedlec[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Sedlčany
- 2007 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
Ve městě Sedlec na Wilsonově dráze (883 obyvatel, město se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[11] poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní soud, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katol. kostel, 3 lékaři, zvěrolékař, notář, 2 autodopravci, Městský biograf, elektrárna, fotoateliér, 4 hostince, 2 hotely (Na Knížecí, Záložna), lékárna, 2 mlýny, pila, Občanská záložna v Sedlci, Okresní záložna hospodářská, školkařsko-semenářské družstvo, zubní ateliér.
Ve městě Prčice (788 obyvatel, město se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[12] poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, katol. kostel, synagoga, klášter milosrdných sester, nemocnice, společenstvo smíšených živností, 2 nákladní autodopravci, cihelna, 3 hostince, kamnář, kapelník, továrna na likéry, 3 mlýny, pila, spořitelní a záložní spolek pro Prčice, 2 stavitelé, strojírna, velkostatek.
V obci Divišovice (přísl. Dobrošovice, Mrákotice, Vršovice, 417 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 3 hostince, 2 kováři, 2 mlýny, 7 rolníků, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky.
Ve vsi Jetřichovice (přísl. Cunkov, Javoří, Alenina Lhota, Moninec, Ounuz, Záhoří a Kozinec, 498 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] družstvo pro rozvod elektrické energie pro Jetřichovice, Sánovice a Uhřice, 3 hostince, 3 koláři, 2 kováři, krejčí, obuvník, plletárna, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, 2 trafiky, velkostatek.
V obci Měšetice (přísl. Lidkovice, 347 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] bednář, 2 hostince, kolář, kovář, lihovar, mlýn, rolník, trafika, velkostatek.
V obci Přestavlky (přísl. Dvorce, Kvašťov, Rohov, Staré Mitrovice, Víska, Záběhlice, 662 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] 2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Přestavlkách, holič, 3 hostince, kolář, kovář, 2 mlýny, škrobárna, 2 švadleny, 4 trafiky, velkostatek.
V obci Uhřice (přísl. Boletín, 167 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] hostinec, družstevní lihovar, 2 mlýny, 2 pily, 3 rolníci, švadlena, trafika, truhlář, velkostatek, zámečník.
Členění města[editovat | editovat zdroj]
Město Sedlec-Prčice se skládá z třiceti šesti částí na patnácti katastrálních územích:
- Sedlec u Votic
- Prčice
- Měšetice
- Divišovice
- Bolechovice I
- Přestavlky u Sedlce
- Dvorce u Sedlce
- Vrchotice
- Uhřice u Sedlce
- Jetřichovice
- Kvasejovice
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Prokop Chocholoušek (1819–1864), český novinář a spisovatel
- Josef Paukner (1847–1906), český hudební skladatel
- Miloš Ondřej (1940–2012), český botanik a vysokoškolský pedagog
- Vítek z Prčice
- Karel Chaba (1925–2009), český malíř
- Jiří Načeradský (1939–2014), český malíř zastoupený také v Centre Pompidou v Paříži
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Město protínají silnice II/120 Sedlčany - Sedlec-Prčice - Sudoměřice u Tábora - Mladá Vožice a II/121 Votice - Sedlec-Prčice - Milevsko.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Ve vzdálenosti 5 km leží železniční stanice Heřmaničky na železniční trati 220 Praha - Benešov - Tábor - České Budějovice.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Benešov, Miličín, Praha, Příbram, Sedlčany, Tábor, Votice.
Turistika[editovat | editovat zdroj]
- Cyklistika – Městem vedou cyklotrasy č. 11 Praha - Neveklov - Kosova Hora - Sedlec-Prčice - Tábor, č. 0042 Jesenice - Sedlec-Prčice - Heřmaničky - Jankov, č. 0074 Jesenice - Veletín - Cunkov - Jistebnice, č. 1154 Orlík n.Vlt. - Kostelec n. Vlt. - Kovářov - Chyšky - Veletín - Sedlec-Prčice a č. 7143 Petrovice - Nechvalice - Nové Dvory.
- Pěší turistika – Územím města procházejí turistické trasy
Kosova Hora - Jesenice - Matějov - Jistebnice, 
Nuzov, - Ješetice - Sedelec - Veletín - Obděnice, 
Mitrovice - Kvašťov - Prčice - Sedlec - Matějov - Radešice - Obděnice, 
Heřmaničky - Kvašťov - Prčice - Sedlec - Jetřichovice - Ounuz - Nadějkov a Kvasejovice - Zvěřinec - Novvé Dvory - Počepice.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
- Sedlec - Prčice
-
Most Karla Burky -
Hospůdka Na Růžku -
Prčice -
Sedlec od severu -
Kostel -
Stavení -
Hasičská zbrojnice -
Údolí
.jpg)
,_od_severu.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Archivovaná kopie. www.sedlec-prcice.cz [online]. [cit. 2008-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-18.
- ↑ Sedlec - Prčice - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1527. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1418. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 197. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 498. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 820. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1433. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1755. (česky a německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Sedlec-Prčice na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedlec-Prčice na Wikimedia Commons
Zpráva Archeologové našli v Prčici sídlo Vítkovců ve Wikizprávách- Sedlec-Prčice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města
- Stránky pochodu
- [1]
- Sedlec-Prčice v Muzeu České Sibiře
- Římskokatolická farnost Sedlec - Prčice
