Revivim
| Revivim רְבִיבִים | |
|---|---|
 Ulice v Revivim | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 31°2′ s. š., 34°43′ v. d. |
| Nadmořská výška | 290 m n. m. |
| Stát |  Izrael |
| distrikt | Jižní |
| oblastní rada | Ramat ha-Negev |
  Revivim | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 045 (2014[1]) |
| Správa | |
| Vznik | 7. července 1943 |
| Zakladatel | evropští imigranti |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 85515 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Revivim (hebrejsky רְבִיבִים,[2] doslova „Kapky rosy“) je vesnice typu kibuc v Negevské poušti v jižním Izraeli. Nachází se asi hodinu a půl cesty jižně od Beerševy a spadá do správní oblasti oblastní rady Ramat ha-Negev.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Společenství kibucu bylo založené v roce 1938 v Rišon le-Cijon patnácti mladými imigranty z Rakouska, Itálie a Německa, kteří byli všichni členové skautského hnutí ha-Noar ha-Oved ve-ha-Lomed. Všichni zároveň získali praxi v kibucu Givat Brenner. Samotný kibuc byl založen 7. července 1943 jako jedna ze tří rozhleden (anglicky Three lookouts, hebrejsky שלושת המצפים, Šlošet ha-Micpim) a původně se jmenoval Tel ha-Cofim (doslova „Skautský kopec“).[4] Podle jiného zdroje došlo k založení osady 28. července 1943.[5] Později byl Berlem Kacnelsonem přejmenován na Revivim, což byl název časopisu vydávaný Josefem Chajimem Brennerem (po něm je pojmenovaný kibuc Givat Brenner). Název, který v hebrejštině znamená „Kapky rosy,“ pochází z žalmu 65:12, kde se praví „Ty svou dobrotou celý rok korunuješ, ve tvých stopách kane tučnost.“[4][6]
V době svého založení byl Revivim nejjižnější židovskou osadou a půdu na jeho založení sionisté zakoupili od náčelníka beduínského kmene Azazma Salama ibn Saída.[4] Gilbert (2002) popisuje prvotní zájmy zakladatelů této židovské osady:[4]
Její zakladatelé doufali, že překonají tvrdé podmínky Negevu a vytvoří fungující vztahy s beduíny v této oblasti. Velký nedostatek vody je přinutil k tomu, aby vybudovali systém zachycování vody při krátkých záplavách z blízkého vádí (vyschlého koryta občasné říčky), aby mohli zavlažovat malé plantáže, z nichž sklízeli datle, granátová jablka a olivy.Martin Gilbert, Izrael: Dějiny, s. 125-126
V listopadu 1947 byl kibuc obklíčen ozbrojenými beduíny a kromě radiového spojení byl odříznut od okolního světa.[7] Tato situace se zároveň stala precedentem, neboť se v Haganě po obklíčení Revivim začaly ozývat názory, že by mělo dojít k evakuaci izolovaných osad v Negevské poušti.[7] To však rezolutně odmítl David Ben Gurion, který Negev pokládal za „nedílnou součást židovské Palestiny a centrum budoucí kolonizace a růstu.“[7] Tento kibuc se stal impulsem pro změnu obrany negevských kibuců: „měly by být vyzbrojeny zbraněmi, jež bude možné ušetřit jinde. Pokud budou k dispozici posily, měly by jim být poslány.“[7] Revivim však doplatil na svou vzdálenost, neboť ležel mimo dosah úderných jednotek Palmach a byl odkázán pouze sám na sebe.[7]
Koncem 40. let měl kibuc 22 obyvatel a rozlohu katastrálního území 5 000 dunamů (5 kilometrů čtverečních).[8]
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Pro ekonomiku kibucu je důležité zemědělství, zejména pak pěstování olivovníků, které jsou zavlažovány zdejší brakickou vodou. Díky využívání brakické vody patří mezi průkopníky v oboru.[3] Místní olivový olej vyhrál několik ocenění. Je zde rovněž mléčná, slepičí a rybí farma.
Kromě zemědělství se členové kibucu též věnují různým průmyslovým odvětvím, včetně výroby vstřikovacích systémů (Raviv) a výroby potrubních systémů pohonných hmot (Raval).
Slavní členové[editovat | editovat zdroj]
- Golda Meirová – bývalá izraelská ministerská předsedkyně
Demografie[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelstvo kibucu je sekulární.[9] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Revivim Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1] Osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské. Přímo na jižním okraji vesnice ale začíná rozsáhlý shluk rozptýlených příbytků arabských beduínů v lokalitě zvané Bir Hadadž, kterou obývají cca 4000 polokočovných beduínů. Tato osada nebyla dlouho oficiálně uznána, přestože o to usilovali její obyvatelé i úřady Oblastní rady Ramat ha-Negev.[10] Později se dočkala uznání a byla začleněna do Oblastní rady Abu Basma.
Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 1045 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 3,2 %.[1]
| Rok | 1948 | 1961 | 1972 | 1983 | 1995 | 2001 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 55 | 258 | 451 | 566 | 645 | 671 | 657 | 660 | 677 | 657 | 630 | 620 | 1038 | 1054 | 1002 | 984 | 1013 | 1045 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Revivim na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky)
- ↑ יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky)
- ↑ a b Revivim [online]. Židovská agentura [cit. 2010-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-15. (anglicky)
- ↑ a b c d GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha: BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. S. 125–126. Dále jen: Izrael: Dějiny.
- ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 232. (anglicky)
- ↑ Ž 65, 12 (Kral, ČEP)
- ↑ a b c d e Izrael: Dějiny. s. 164-165
- ↑ Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky)
- ↑ Revivim [online]. negev-net.org.il [cit. 2010-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-17. (hebrejsky, anglicky)
- ↑ Court petitioned to recognize Bedouin village [online]. Haaretz [cit. 2010-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
- ↑ שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Revivim na Wikimedia Commons - (hebrejsky) Oficiální internetové stránky
- (anglicky) Negev.net – Revivim
