Příběhy Tří říší
| Příběhy Tří říší | |
|---|---|
 | |
| Autor | Luo Kuan-čung |
| Původní název | 三國演義 |
| Země | Jüan a Ming |
| Jazyk | written Chinese language |
| Žánr | historický román a válečný román |
| Datum vydání | 14. století |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Příběhy Tří říší (čínsky v českém přepisu San-kuo jen-i, pchin-jinem Sānguó yǎnyì, znaky zjednodušené 三国演义, tradiční 三國演義) je čínský román vyprávějící o historii Číny ve 3. století, kdy se říše Chan rozpadla na tři státy – na říši Wej na severu, na říši Wu na jihu a na říši Šu v S’-čchuanu. Dílo, někdy také známé jako Romance Tří říší,[1] zachycuje rozpad chanského státu (zanikl roku 220), vznik Tří říší na jeho troskách a jejich soupeření ukončené opětným sjednocením Číny říší Ťin roku 280.
Autorem románu je Luo Kuan-čung (asi 1330–1400). Sepsal jej na základě Zápisků o Třech říších dvorského historika Čchen Šoua, žijícího ve 3. století, doplněných o materiál převzatý z tchangské poezie a z jüanských oper a o osobní názory autora. Příběhy Tří říší ne vždy odpovídají historické realitě, nicméně v důsledku popularity románu právě jejich verze událostí vešla do obecného povědomí Číňanů. K tomu přispělo hojné využívání scén z Příběhů v tradičním čínském divadle.
Charakteristika a obsah románu[editovat | editovat zdroj]
Autor pojal příběh románu jako dramatické střetnutí dvou principů. Na jedné straně stojí právo, ctnost a legitimita zákonného dědice dynastie Chan Liou Peje, na straně druhé zrádný a krvežíznivý zakladatel dynastie Wej Cchao Cchao. Společně s Liou Pejem bojují jeho přísežní bratři Kuan Jü (bývalý psanec) a Čang Fej (původním povoláním řezník), a moudrý rádce a ministr Ču-ke Liang, který má i určité nadpřirozené vlastnosti. Kladné postavy románu, spojené přísahou v Broskvové zahradě, nabývají postupně charakteru lidových hrdinů, jejichž motivací je věrnost a boj proti útlaku a bezpráví. Román je napsán elegantní spisovnou řečí spojující v sobě i prvky jazyka lidového a obsahuje barvité obrazy různých historických, zvláště bitevních scén.[2]
Román byl hojně opisován, roku 1522[3] vyšlo první tištěné vydání pod názvem San-kuo-č’ tchung-su jen-i (三國志通俗演义).[4] V 60. letech 17. století Mao Lun a jeho syn Mao Cung-kang významně zrevidovali text, rozdělili jej na 120 částí (místo dosavadních 24), zkrátili z 900 000 na 750 000 znaků a vydali pod názvem San-kuo-č’ jen-i (三國志演义).[4]
Společně s Příběhy od jezerního břehu, Putováním na západ a Snem v červeném domě patří mezi čtyři klasické romány čínské literatury.
Ohlasy v populární kultuře[editovat | editovat zdroj]
Příběhy tří říší byly podnětem k množství literárních, filmových a herních adaptací. K nejznámějším filmovým adaptacím patří epický film Krvavé pobřeží z roku 2008.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Romance of the Three Kingdoms na anglické Wikipedii.
- ↑ CRI Online. Romance Tří říší [online]. China Radio International.CRI - CRI Online [cit. 2012-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-31.
- ↑ Slovník spisovatelů - Asie a Afrika 2., Odeon, Praha 1967, str. 83-84
- ↑ ROBERTS, Moss. Three Kingdoms: A Historical Novel. [s.l.]: University of California Press, 1991. ISBN 0-520-22503-1. S. 938. (anglicky) [dále jen Roberts].
- ↑ a b Roberts, s. 980.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Příběhy Tří říší na Wikimedia Commons 
Dílo Romance of the Three Kingdoms ve Wikizdrojích (anglicky)- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Příběhy Tří říší
