Příbram (meteorit)
Meteorit Příbram byl první meteorit na světě, který byl nalezen na základě snímků zaznamenávajících jeho dráhu v atmosféře. Byl zachycen na fotografiích bolidových kamer v Astronomickém ústavu v Ondřejově. Hlavní zásluhu na vývoji těchto kamer a výpočtu dráhy bolidu má Zdeněk Ceplecha.
Objev úlomků výrazně posílil prestiž českého výzkumu meteorů ve světě a stal se impulzem k dalšímu rozvoji meteorické astronomie v Československu a později v Česku.
Pozorování[editovat | editovat zdroj]
Dne 7. dubna 1959 proletěl v 20:30.20 místního času (19:30.20 UTC) nad územím tehdejšího Československa velmi jasný bolid.[1] Jeho let byl zaznamenán bolidovými kamerami na Ondřejově a v Prčici. Tyto bolidové kamery vyvíjel v Astronomickém ústavu v Ondřejově od roku 1951 Zdeněk Ceplecha pod vedením Vladimíra Gutha (1905–1980). Původně měly sloužit spíše ke studiu vlastností atmosféry ve velkých výškách.[2]
Zdeněk Ceplecha však dříve jako výborný matematik[3] navrhl metodu, jak ze světelné dráhy na snímku vypočítat jak dráhu meteoru v atmosféře, tak i dráhu původního tělesa – meteoroidu – ve sluneční soustavě. Proto se po vyhodnocení snímků podařilo již po týdnu vypočítat hlavní parametry dráhy a odhadnout oblast dopadu (řešení integrálních rovnic se přitom tehdy provádělo pouze na mechanických kalkulačkách s ručním nebo elektrickým pohonem).[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Bolid[editovat | editovat zdroj]
Díky přesnému pozorování a výpočtu jeho dráhy bylo možné odhadnout hmotnost při jeho vstupu do zemské atmosféry na 1300 kg, konečnou hmotnost před rozštěpením na 53 kg, počáteční rychlost na 21 km/s a výšku před rozpadem na 12 km.[4]
Meteority[editovat | editovat zdroj]
Na základě předpovězeného místa dopadu východně od Příbrami byly z původního tělesa nalezeny celkem 4 kusy nazvané podle vesnic poblíž nálezu:
Tyto meteority jsou nyní vystaveny v Národním muzeu v Praze.
Na základě jejich složení bylo určeno, že šlo o chondrit typu H5,[5] tedy se zvýšeným obsahem železa a menšími chondrulemi (typickými kulovitými granulemi složenými především z olivínu a pyroxenu).[4]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Šlo o první případ na světě, kdy se podařilo z meteorických snímků vypočítat dráhu meteoru v atmosféře. Podařilo se také poprvé na světě prokázat původ meteoritu v hlavním pásu planetek.[3]
Toto prvenství přispělo k prestiži českého výzkumu meteorů (v roce 1967 byl Zdeněk Ceplecha zvolen předsedou komise pro meteory Mezinárodní astronomické unie) a k tomu, že v meteorické astronomii je česká věda na špičce světového výzkumu.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ CEPLECHA, Zdeněk. Multiple fall of Příbram meteorites photographed. 1. Double-station photographs of the fireball and their relations to the found meteorites. Bulletin of the Astronomical Institute of Czechoslovakia. 1961, roč. 12, s. 21. Dostupné online.
- ↑ a b CEPLECHA, Zdeněk. Výzkum meteorů. In: HADRAVA, Petr. Ondřejovská hvězdárna 1898 – 1998. Praha 1998: Astronomický ústav AV ČR v nakladatelství Vesmír ISBN 80-902487-1-3. S. 155–164.
- ↑ a b GRYGAR, Jiří. Zdeněk Ceplecha oslavil 80. narozeniny [online]. Česká astronomická společnost, 2009-01-27 [cit. 2009-01-27]. Dostupné online.
- ↑ a b KLEZCEK, Josip. Velká encyklopedie vesmíru. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0906-X. S. 396.
- ↑ GRYGAR, Jiří. Žeň objevů 2002 (XXXVII.) [online]. Kozmos, Bratislava, 2003-10-17 [cit. 2009-01-29]. Kapitola Díl A. Dostupné online.
- ↑ GRYGAR, Jiří. Milenium [online]. Česká televize, ČT24, 2009-01-13 [cit. 2008-01-13]. Dostupné online.