Prozatímní irská republikánská armáda
| Účast na Konflikt v Severním Irsku | |
| Základní info | |
|---|---|
| Aktivní | 1969 – 2005 |
| Vznik jako | Irská republikánská armáda |
| Operační území | Severní Irsko |
| Velitel | Armádní rada IRA |
| Oponenti | Britská armáda, Královská ulsterská policie, Ulsterské obranné sdružení, Sbor ulsterských dobrovolníků |
Prozatímní irská republikánská armáda (PIRA, anglicky Provisional Irish Republican Army) byla polovojenská skupina irských republikánů, která usilovala o odtržení Severního Irska od Spojeného království a ustanovení nezávislé demokraticky socialistické republiky ve sjednoceném Irsku. Šlo o největší a nejaktivnější republikánskou paravojenskou organizaci účastnící se konfliktu v Severním Irsku. Sama sebe vnímala jako pokračovatelku původní IRA a proto se sama nazývala Irskou republikánskou armádou (IRA) nebo Óglaigh na hÉireann v irštině.
Vznik a počátky IRA[editovat | editovat zdroj]
Prozatímní IRA vzniklá v prosinci 1969 po rozkolu ve vedení IRA. Irská strana Sinn Féin, a také řada vůdců IRA, kteří s ní byli spojeni, se totiž v 60. letech stále otevřeněji stavěla na stranu socialismu a vedení IRA dokonce hledalo podporu u států východního bloku. To bylo pro irské katolíky, kteří tvořili páteř nacionalistických paramilitárních organizací, nepřijatelné.[1]
Konflikt v Severním Irsku se rozhořel o rok dříve poté, co se nenásilná Římskokatolická kampaň za občanská práva setkala s brutálním násilím ze strany ulsterských loajalistů a britských bezpečnostních složek. Nepokoje vyvrcholily v srpnu 1969 a britská vláda na ně reagovala vysláním armády. IRA se zpočátku soustředila na obranné operace, ale v roce 1971 zahájila ofenzivu. Hlavním cílem IRA bylo donutit Brity k dohodě o stažení ze Severního Irska. Jedním ze zásadních momentů byla Krvavá neděle v Derry, masakr účastníků nenásilného pochodu, které znamenala úpadek mírového hnutí a příliv dobrovolníků do Provizorní IRA.
Průběh sporů[editovat | editovat zdroj]
Taktikou Prozatímní IRA byl partyzánský boj proti britské armádě a Královské ulsterské policii v městských a venkovských oblastech. Organizace také spáchala desítky bombových útoků v Anglii a Severním Irsku, proti tomu, co považovala za politické a ekonomické cíle, které často předcházelo telefonické varování. Mezi některé z těchto útoků patří například neúspěšný atentát na Margaret Thatcherovou v říjnu 1984, zabití Lorda Mountbattena, člena britské královské rodiny v srpnu 1979, nebo útok na Baltic Exchange v dubnu 1992. Poslední příměří vyhlásila IRA v červenci 1997 poté, co byla Sinn Féin začleněna do mírového procesu. Podporovala Velkopáteční mírovou dohodu z roku 1998 a v roce 2005 složila pod mezinárodním dohledem zbraně. S Velkopáteční dohodou však nesouhlasila část členů organizace, kteří se následně seskupili do nově vzniklé Pravé irské republikánské armády.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Provisional Irish Republican Army na anglické Wikipedii.
- ↑ MCCABE, Conor. The Lost Revolution: The Story of the Official IRA and the Workers Party by Brian Hanley & Scott Millar [online]. ILR. Irish Leftr Review, 31. 8. 2009 [cit. 2017-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-25. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prozatímní irská republikánská armáda na Wikimedia Commons
