Program Vostok
| Program Vostok | |
|---|---|
 Logo | |
| Základní popis | |
| Stát | Sovětský svaz |
| Historie | |
| Trvání | 1961 – 1963 |
| První start | 12. dubna 1961 |
| Poslední start | 16. června 1963 |
| Součásti | Vostok 1 Vostok 2 Vostok 3 Vostok 4 Vostok 5 Vostok 6 |
| Kosmodrom | Kosmodrom Bajkonur |
| Dopravní prostředky | |
| Kosmická loď | Vostok |
| Nosná raketa | Vostok-L Vostok-K |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Program Vostok (rusky Восто́к; „východ“) byl sovětský vesmírný program letů jednomístných kosmických lodí Vostok po oběžné dráze Země. Byl zaměřen na ověřování letových zařízení, prověřování spojení, na lékařský výzkum při postupném prodlužovaní kosmického letu v stavu beztíže. Všech 6 lodí typu Vostok startovalo z kosmodromu Bajkonur. Program byl vytvořen pro lety jednoho kosmonauta na maximálně 10 letových dní.[1] Byl proveden i skupinový let lodí Vostok 3 a Vostok 4, a poté Vostok 5 s lodí Vostok 6. Základní konstrukce lodi Vostok byla prakticky shodná se sovětskými špionážními satelity Zenit 2, jejichž vývoj probíhal souběžně.
Popis lodi[editovat | editovat zdroj]
Popis kosmické lodi Vostok v samostatném článku...
Kosmické lodě Vostok se skládaly z hermeticky uzavřené sférické kabiny pro kosmonauty, z přístrojové části a brzdícího zařízení. Pro bezpečný průchod atmosférou byla kabina zvenku obložena tepelnou izolací a štítem o celkové hmotnosti 837 kg. Všechny tři průzory byly zabezpečeny ohnivzdorným sklem a zvenku je ochraňoval ještě odklopný kryt. Orientaci lodě mohl kosmonaut měnit sám. Stabilizaci lodě Vostok zabezpečoval systém orientovaný podle slunečních čidel, takže orientace lodě v prostoru se po odchylce vždy upravovala vzhledem k Slunci. Součástí řídícího zařízení byl i malý glóbus, který se otáčel a vždy ukazoval tu část povrchu Země, nad kterou kosmická loď právě procházela. Obousměrný rádiový přenos zabezpečoval nepřetržité spojení se Zemí.
Kosmickou loď sledovaly pozorovací stanice rozmístěné na území Sovětského svazu a na lodích. Kosmonauta snímaly dvě televizní kamery, zepředu a zboku. Čistotu vzduchu v kabině udržovalo automatické regenerační zařízení, které udržovalo v kabině atmosféru se stejným složením a tlakem jako u pozemské atmosféry. Vydýchaný kyslík byl doplňován z externích zásobníků ve kterých byl uložen pod vysokým tlakem. Vyprodukovaný oxid uhličitý byl pohlcován pomocí chemických pohlcovačů. Regenerační systém pracoval automaticky, ale přívod kyslíku si mohl kosmonaut částečně regulovat i sám.
Elektrickou energii nezbytnou pro napájení palubních systému a zabezpečení spojení dodávaly baterie o celkové kapacitě 24 kWh. Průměrná spotřeba palubních systémů činila jen 200 wattů.
Kosmonauti[editovat | editovat zdroj]
Každý kosmonaut měl během letu kosmickou lodí Vostok oblečený skafandr, který byl ale úplně uzavřen jen v průběhu startu a přistání. Protože se nepředpokládalo, že by kosmonaut přistával uvnitř návratové kabiny, byl po celou dobu letu usazen v katapultovacím křesle o hmotnosti 336 kg, pomocí kterého se při návratu na Zemi ve výši 7 km katapultoval a přistával na vlastním padáku. Prázdná kabina pak ve výšce 2,5 km otvírala svůj hlavní padák.
Lety kosmických lodí Vostok[editovat | editovat zdroj]
Název lodi Typ Datum startu Délka letu (počet oběhů) Posádka Poznámka Korabl-sputnik 1 1KP 15. května 1960 2 roky a 113 dní Test zjednodušeného prototypu – 1K 28. července 1960 Nesl psy i jiná zvířata a rostliny. Zničen při havárii nosné rakety. Korabl-sputnik 2 1K 19. srpna 1960 1 den, 2 hodiny a 18 minut Nesl psy i jiná zvířata a rostliny. Korabl-sputnik 3 1K 1. prosince 1960 1 den, 1 hodina a 42 minut Nesl psy i jiná zvířata a rostliny. Kvůli nebezpečí přistání mimo Sovětský svaz byl zničen během přistávacího manévru.
1K 22. prosince 1960 Selhání 3. stupně nosné rakety, suborbitální let. Korabl-sputnik 4 3KA 9. března 1961 1 hodina, 41 minut Korabl-sputnik 5 3KA 25. března 1961 1 hodina, 46 minut Vostok 1 3KA 12. dubna 1961 1 hodina, 48 minut (1 oběh) Jurij Alexejevič Gagarin První pilotovaný kosmický let. Vostok 2 3KA 6. srpna 1961 25 hodin, 11 minut (17 oběhů) German Stepanovič Titov Vostok 3 3KA 11. srpna 1962 94 hodin, 10 minut (64 oběhů) Adrian Grigorievič Nikolajev Současný let společně s lodí Vostok 4. Vostok 4 3KA 12. srpna 1962 70 hodin, 44 minut (48 oběhů) Pavel Romanovič Popovič Současný let společně s lodí Vostok 3. Vostok 5 3KA 14. června 1963 118 hodin, 57 minut (81 oběhů) Valerij Fiodorovič Bykovskij Nejdelší, 5denní let programu Vostok 6 3KA 16. června 1963 70 hodin, 41 minut (48 oběhů) Valentina Vladimirovna Těreškovová První žena ve vesmíru
Původně měly být do srpna 1966 uskutečněny další 4 lety, ale byly zrušeny na přímý rozkaz Nikity Chruščova z 4. února 1964 hlavnímu konstruktérovi Koroljovovi. Chruščov v obavách z možného úspěchu amerického programu Gemini nařídil lodě použít pro let tříčlenné posádky v roce 1964 a lety jednomístné zrušit. V továrně v Podlipkách tak zůstaly 4 připravené Vostoky určené k předělání na trojmístnou verzi.[2]
Pod samotným názvem Vostok se skrývala sovětská nosná raketa Vostok.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 319.
- ↑ TOUFAR; PAVEL. Kosmické skandály. Praha: Regia, 1999. ISBN 80-902484-8-9. Kapitola Loď ušitá horkou jehlou, s. 161.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Program Vostok na Wikimedia Commons - Popis kosmické lodi Vostok
