Pravoslavný hřbitov (Olšany)
Souřadnice: 50°4′53″ s. š., 14°28′33″ v. d.
| Pravoslavný hřbitov na Olšanech | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Adresa | Praha 3-Žižkov |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′53″ s. š., 14°28′33″ v. d. |
 | |
| Specifikace | |
| Náboženství | křesťanství |
| Kostel | Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pravoslavná část Olšanských hřbitovů je pohřebiště určené pro zesnulé osoby pravoslavného vyznání v Praze.
Ústřední částí pravoslavného pozemku je nevelký chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice postavený v ruském stylu ve 20. letech 20. století. Zde se mimo pravidelných nedělních bohoslužeb, kterých se účastní převážně rusky hovořící věřící, konají také pohřební obřady a vzpomínkové liturgie za zesnulé (panychidy).
Pohřbení[editovat | editovat zdroj]
Pohřbení v chrámové kryptě[editovat | editovat zdroj]
V podzemní části chrámu se nachází krypta – kaple zasvěcená svaté Sofii, kde jsou uloženy ostatky zakladatelů chrámu a některých dalších významných osobností. Jsou zde pochováni například:
- Karel Kramář – předseda vlády ČSR
- Naděžda Nikolajevna Kramářová – manželka Karla Kramáře
- akademik Nikodim Pavlovič Kondakov – historik, znalec byzantského a staroruského umění,
- generál T. A. Semernikov, ředitel Donské kadetské školy
- gen. S. A. Voronin
- gen. Nikolaj Nikolajevič Šilling
- profesor S. S. Gruzděv
- prof. Fjodor Andrejevič Ščerbina – historik, kozácký politik, spisovatel
- ing. Nikolaj Nikolajevič Ipaťjev – ruský konstruktér, majitel Ipaťjevova domu v Jekatěrinburgu, kde bolševici zavraždili ruského cara Mikuláše II. s manželkou Alix, dětmi a několika věrnými služebnými.
Hřbitovy[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Místo posledního odpočinku na Olšanském pravoslavném hřbitově okolo chrámu našlo mnoho významných osobností, které byly nuceny opustit svou vlast po bolševické revoluci v Rusku. V pravoslavné části Olšanských hřbitovů jsou pochovány tyto osobnosti:
- Vladyka Dorotej – metropolita pražský a archiepiskop Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, významný církevní činitel 20. století, jenž byl hlavou čs. církve od roku 1964. (Pochován 4. ledna 2000 v těsné blízkosti chrámu).
- akademik Nikolaj Ivanovič Andrusov – geolog, mineralog, paleontolog, přispěvatel encyklopedie Brockhaus-Efron, člen Ruské akademie věd, otec geologa prof. D. M. Andrusova. Jeho manželkou byla Naděžda Henrichovna Schliemannová, dcera objevitele Tróje, Heinricha Schliemanna
- Alexandr Andrejevič Archangelskij – ruský sbormistr a sborový skladatel duchovní hudby, na Olšanech byl pohřben v letech 1924-25, poté byly jeho ostatky převezeny do Petrohradu (Leningradu) a uloženy na Tichvinském hřbitově Alexandro-něvské lávry
- Nikolaj Ivanovič Astrov – politik a veřejný činitel, moskevský primátor
- Arkadij Timofejevič Averčenko – spisovatel, satirik
- gen. Nikolaj Valerianovič Bibikov – varšavský primátor, generál jezdectva, člen ruského šlechtického rodu Bibikovových
- Naděžda Brusilovová-Želichovová (1864–1938) – vdova po generálu Alexeji A. Brusilovovi, organizátorovi slavné Brusilovovy ofenzivy z roku 1916, pozdějším vrchním veliteli ruské armády (1917) a inspektoru ruského carského jezdectva.
- Spiridon Feodosijevič Čerkasenko – ukrajinský spisovatel
- gen. Viktor Vasiljevič Červanin – generálmajor, člen generálního štábu carské armády, bělogvardějec
- Alexandr Vasiljevič Čičerin – člen starého ruského šlechtického rodu Čičerinů, poručík carské armády, zemřel hrdinně v roce 1813 v bitvě u Chlumce, syn generála V. N. Čičerina
- Jevgenij Nikolajevič Čirikov– spisovatel, dramaturg
- gen. Vasilij Timofejevič Čumakov – generálmajor kozáckého Vojska donského
- Jurij Darahan – ukrajinský básník, člen tzv. pražské školy ukrajinských emigrantů
- Alexandr Alexejevič Děmjanov – právník, člen Státní dumy Ruského impéria, ředitel oddělení ruského ministerstva spravedlnosti, svobodný zednář
- Olga Dutková (1910-2004) – muzikoložka a sbormistryně
- akademik Vladimir Andrejevič Francev – filolog
- prof. Pavel Ivanovič Georgijevskij – ekonom, ruský senátor
- Nikolaj Alexandrovič Chodorovič – ruský generál, který byl jedním z těch, kdo se zasadil o vznik České družiny – předchůdkyně československých legií v Rusku.
- Jiří Mackevič (1887–1941) – ruský legionář a brigádní generál československé armády
- V. S. Iljin – biolog
- prof. N. V. Jastrebov – filolog
- kněžna Natalia Grigorjevna Jašvili – malířka a mecenáška
- prof. Michail Mefodijevič Katkov – právník, profesor Kyjevské univerzity, příbuzný redaktora a kritika M. N. Katkova
- Alexandr Alexandrovič Kiesewetter – historik, politik[1]
- gen. Vasilij Fadějevič Kirej – ruský vojenský činitel, bělogvardějec
- Pjotr Antonovič Krečevskij – spisovatel, politik, historik
- Ivan Ivanovič Lapšin – historik, filosof
- Levickij – pěvec
- prof. Jevgenij Alexandrovič Ljackij – filolog[2]
- ing. Alexej Stěpanovič Lomšakov – člen carské Státní dumy
- N. V. Lvov – generál
- Viktor Malcev – baletní mistr, choreograf, pedagog a kritik
- E. F. Maximovič – historik
- Dmitrij Ivanovič Mejsner – politik, právník, novinář
- Benedikt Alexandrovič Mjakotin – historik, spisovatel, politik a veřejný činitel
- V. J. Naletov – atman vojska donského
- Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko – spisovatel, bratr režiséra a dramatika Vladimíra Ivanoviče Němiroviče-Dančenka, patron básníka D. M. Ratgauze
- prof. Pavel Ivanovič Novgorodcev – právník a filosof
- G. Palčikov – admirál
- Ivan Iljič Petrunkevič – politik a veřejný činitel, člen carské státní dumy
- S. P. Postnikov – historik
- Daniil Maximovič Ratgauz – básník, jeho patronem byl V. I. Němirovič-Dančenko
- T. N. Rodzjanková (roz. Jašviliová).
- N. I. Sadovskij – filosof
- Nikolaj Petrovič Savickij – štábní kapitán carského dělostřelectva, člen Státní rady Ruského impéria, předseda carských dvořanů
- Pjotr Nikolajevič Savickij – sociolog a geograf, básník a publicista
- dr. Nikolaj Ananjevič Stachovskij – lékař, politik a diplomat
- gen. Terentij Michajlovič Starikov – generálmajor carského Vojska donského a Ozbrojených sil Jižního Ruska, bělogvardějec
- prof. Vsevolod Viktorovič Stratonov – astrofyzik, děkan matematicko-fyzikální fakulty Moskevské univerzity
- Hryhorij Mykytovyč Sydorenko - ukrajinský politik a diplomat
- gen. Sergej Arefjevič Ščepichin – ukrajinský kozák, generálmajor, člen carského generálního štábu
- Josef Antonovič Šebor – klasický filolog, slavista, latinista
- Ivan Stěpanovič Šlepeckij – politik, strýc Andreje Stěpanoviče Šlepeckého
- akademik Jevgenij Francevič Šmurlo – historik, přispěvatel Brockhaus-Efronovy encyklopedie
- Ludmila V. Šrutová
- hraběnka S. N. Tolstá
- Sergej Alexandrovič Trailin – generál a hudební skladatel
- dr. Boris Turkiňák – řeckokatolický duchovní u sv. Klimenta
- Lev Nikolajevič Urvancov (1865–1929) – dramaturg
- Augustin Vološin (1874–1945) – první prezident Karpatské Ukrajiny
- Michail Ivanovič Zabejda-Sumickij – běloruský operní pěvec, hudební pedagog
- Vasilij Ivanovič Zacharka – běloruský politik a pedagog, předseda Běloruské národní rady a prezident Běloruské lidové republiky v emigraci
- matka a sestra spisovatele V. V. Nabokova
Čestná a vojenská pohřebiště[editovat | editovat zdroj]
Na čestném vojenském pohřebišti je pochováno také mnoho padlých ruských a sovětských, podobně jako bulharských a dalších vojáků pravoslavných národů z první i druhé světové války.
- gen. Maxim Jevsejevič Kozyr – † 1945, generál Rudé armády, hrdina SSSR[3]
- major Alexej Michajlovič Vatagin – † 1945, důstojník Rudé armády, hrdina SSSR[4]
- Mažit Džunusov – † 1945, důstojník Rudé armády, hrdina SSSR[5]
- Nikolaj Pavlovič Dmitrijev – † 1945, sovětský letec, hrdina SSSR[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HLAVÁČEK, Petr; FESENKO, Mychajlo. Rusové v Praze : ruští intelektuálové v meziválečném Československu. první. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2017. 155 s. ISBN 978-80-7308-748-7. Kapitola Alexander Kizevetter, s. 39–41.
- ↑ HLAVÁČEK, Petr; FESENKO, Mychajlo. Rusové v Praze : ruští intelektuálové v meziválečném Československu. první. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2017. 155 s. ISBN 978-80-7308-748-7. Kapitola Jevgenij Ljackij, s. 47–49.
- ↑ Козырь Максим Евсеевич [online]. www.warheroes.ru [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Ватагин Алексей Михайлович [online]. www.warheroes.ru [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Джунусов Мажит [online]. www.warheroes.ru [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Дмитриев Николай Павлович [online]. www.warheroes.ru [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. (rusky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Olšany, nekropole ruské emigrace : [průvodce. Příprava vydání Dobuševa, Marina a Krymova, Viktorija; překlad Taťjana Podhájecká. Vyd. 1. vyd. Praha: Ruská tradice, 2013. 276 s. ISBN 978-80-905145-3-9.
- HLAVÁČEK, Petr; FESENKO, Mychajlo. Rusové v Praze : ruští intelektuálové v meziválečném Československu. první. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2017. 155 s. ISBN 978-80-7308-748-7.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pravoslavný hřbitov na Olšanech na Wikimedia Commons - Dějiny pravoslavné části Olšan na pravoslavie.cz
