Praskolesy
| Praskolesy | |
|---|---|
 Základní škola | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hořovice |
| Obec s rozšířenou působností | Hořovice (správní obvod) |
| Okres | Beroun |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°51′57″ s. š., 13°56′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 900 (2023)[1] |
| Rozloha | 5,10 km²[2] |
| Katastrální území | Praskolesy |
| Nadmořská výška | 316 m n. m. |
| PSČ | 267 54 |
| Počet domů | 324 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Praskolesy 130 267 54 Praskolesy ou.praskolesy@praskolesy.cz |
| Starostka | Zdeňka Drábková |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Praskolesy | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 531693 |
| Kód části obce | 132942 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Praskolesy se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský. Leží na Červeném potoce asi 3 km jihovýchodně od obce Žebrák a 3,5 km severovýchodně od obce Hořovice.
Žije zde 900[1] obyvatel v cca 360 domech. V roce 2016 slavila obec Praskolesy 800 let od svého založení. Při této příležitosti byl zdejší most přes Červený potok přejmenován na „most Járy Cimrmana“. Při křtu mostu zde byl Zdeněk Svěrák i arcibiskup Dominik Duka. Obcí prochází železniční trať a několik autobusových linek.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Zdá se, že název Praskolesy je odvozen od „praskajících lesů“. Často se ale také uvádí, že název je odvozen od polohy obce na hranici lesů patřících Praze, tedy „Pražskolesy“. Je tedy možné, že obec původně nesla tento název a později pro lepší výslovnost byla přejmenována na dnešní „Praskolesy“.
První písemná zmínka o kostele v obci je z roku 1216. Obec patřila k panství hradu Žebrák, roku 1357 ji císař Karel IV. daroval kapitule Karlštejnské. Od roku 1384 se zde zmiňuje farář, nejpozději od roku 1664 také škola a učitel. V obci se narodil spisovatel Jiří Weil a v 70. letech zde byl farářem Josef Zvěřina.
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[4]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
- 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
- 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[5]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[6]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[7]
- 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[8]
- 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
- 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Hořovice
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
V obci Praskolesy (1113 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] autodoprava nákladní, biograf Sokol, cihelna, výroba elektromotorů, 2 holiči, 3 hostince, kamnář, kolář, Dělnický konsum, kovář, 2 krejčí, 2 mlýny, výroba nástrojů, 2 obuvníci, pekař, obchod s lahvovým pivem, rolnictví Dvoru děkanství Karlštejn, 3 řezníci, koňský řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, 4 truhláři.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Mikuláše na návrší nad vesnicí, původně v románském slohu, má prastarou historii, je doložen už k roku 1216. Byl opakovaně přestavován v gotice i v baroku, z gotické přestavby se zachoval portál v jižní stěně. Uvnitř valená klenba s lunetami, zařízení barokní, patrně v souvislosti s přestavbou v letech 1710-1738 (oltáře, kazatelna). Na oltáři svatého Václava byl obraz od J. Hellicha z roku 1848, nástěnné malby od P. Majora z roku 1919.
- Gotická kaple sv. Prokopa na hřbitově se zachovanými okny i portálem, uvnitř socha sv. Prokopa z konce 14. století a litinová deska s pamětním nápisem.
- Fara barokní s mansardovou střechou, kolem 1720.
- Barokový mlýn s mansardovou střechou.
- Kaplička svatého Jana Nepomuckého na návsi, postavena roku 1832
- Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1758, později byla přemístěna do kaple.[10]
- Židovský hřbitov nedaleko silnice mezi Praskolesy a Netolicemi. Založen v letech 1862-63.
Pověsti[editovat | editovat zdroj]
Když jednou v lese u obce odpočíval kníže Oldřich, jeho kůň ze země vyhrabal zvon. Překvapený Oldřich jej věnoval Praskolesům a na místě nalezení nechal vystavět kapli sv. Prokopa.
V blíže neurčeném časovém období (19. století) se při svém putování dostal do Praskoles Jára Cimrman. Měl namířeno do hospody za mostem, ale když zjistil, že zde mají příliš drahé pivo, na které nemá peníze, otočil se, a se slovy: „V Praskolesích nic není” z obce odešel dále směrem do Zbiroha.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Josef Nešvera (1842–1914), hudební skladatel
- Alfred Seifert (1850–1901), malíř
- Karel Treybal (1885–1941), šachista
- Jiří Weil (1900–1959), spisovatel
- Josef Zvěřina (1913–1990), v letech 1970–1974 farář praskoleské farnosti
- Stanislav Tocauer (1916–1969), válečný letec[11]
- Vladimír Rudolf (1924–2000), kněz
- Bohumil Lepič (1943–1994), hudební skladatel
Současnost[editovat | editovat zdroj]
V obci je vodovod (1994), základní a mateřská škola, obecní knihovna, několik sportovních klubů (fotbal, nohejbal atd.), 2 samoobsluhy, 2 hospody, masna, kadeřnictví, praktický lékař, hasičské sdružení a od roku 2004 zde působí Spolek sv. Prokopa. Má zde sídlo například firma HABAčeK s.r.o. která se zabývá prodejem svíček a výrobou dřevěných krabiček.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti cca 3 km od obce vede dálnice D5. Nejbližší exity jsou 28(Bavoryně) a 32(Žebrák).
- Železnice – Obec protíná železniční Trať 170 (Praha) - Beroun - Plzeň - Cheb. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 3. koridoru, doprava z Prahy do Plzně byla zahájena roku 1862. Zastávka v minulosti pojmenovaná jako Praskolesy-Žebrák. Současný počet spojů a návaznosti vlaků ve směru Beroun, Praha je vzhledem k hustotě obyvatel v okolí již nedostačující. Například chybí přímé spojení s Prahou (nutné přestupy v Berouně, Zdicích, v krajních případech v Hořovicích)
Veřejná doprava 2019
- Autobusová doprava – V obci měly zastávku autobusové linky PID Hořovice-Zdice-Beroun, Hořovice-Praskolesy a Hořovice-jince. Tarifně autobusová zastávka spadá do zóny 6. pásma PID.
- Železniční doprava – Železniční zastávkou Praskolesy jezdilo v pracovních dnech 14 párů osobních vlaků, o víkendu 10 párů osobních vlaků. (linka S70 Kařez-Beroun)
- Železniční zastávka Praskolesy se nachází přímo v obci, je plně bezbariérová a tarifně spadá do 6. pásma pražské integrované dopravy. Dopravu zde objednává Středočeský kraj a kraj Praha prostřednictvím IDSK. Na zastávce se nachází označovač jízdních dokladů PID. V zastávce zastavují vlaky linky S70 (Plzeň) - Kařízek - Beroun. Zastávka není obsazená pokladní přepážkou.
- Do obce zajíždí několik svozových autobusů, které objednávají zejména firmy vlastnící sklady v nedalekém rozsáhlém skladovém areálu v Žebráce.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1415. (česky a německy)
- ↑ Umělecké památky Čech III., str. 156.
- ↑ Stanislav Tocauer, válečný letec - Čeští RAFáci
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- LÜSSNER, Moric. Zprávy o starobylých památkách ve správním okresu hořovickém. IN: Památky archeologické a místopisné 1878, str. 511 – 522.
- Poche, Emanuel a kol. (vyd.), Umělecké památky Čech III., Praha: Academia 1980, str. 156.
- Čáp, Jaroslav. Nahlédnutí do historie obce Praskolesy (1.část), Praskolesy 2005, ISBN 80-239-6234-5.
- Čáp, Jaroslav. Nahlédnutí do historie obce Praskolesy (2.část), Praskolesy 2007, ISBN 978-80-254-0755-4.
- Gottfried, Libor. Praskolesy - 800 let, Praskolesy 2016, ISBN 978-80-260-9825-6.
- Drábková, Zdeňka. Jak plynul čas v Praskolesích, Praskolesy 2011, ISBN 978-80-260-1084-5.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Praskolesy na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Praskolesy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Praskolesy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky obce
- Společnost sv. Prokopa
