Poustevna
Poustevna (eremitáž) je obydlí poustevníka. Někdy je součástí poustevny i kaple. Stávaly zpravidla v odlehlých místech. V době rozkvětu poustevnictví se některé poustevny staly oblíbenými poutními místy a případně se i rozrostly o klášter, kostel a podobně. Původně byly poustevny jednoduchá obydlí, která si poustevníci budovali sami. Později, zejména v barokní době, byly často poustevny zřizovány plánovitě panstvem, podobně jako kláštery.
V Čechách roku 1725 pražský arcibiskup Ferdinand hrabě Khünburg prosadil zřízení bratrstva ivanitů a zákaz neorganizovaného poustevničení, Marie Terezie zakázala bratrstvu přijímat nové členy a Josef II. roku 1782 bratrstvo svým patentem zrušil a poustevnický život zakázal.[1] Mnoho míst v Čechách je však s působením poustevníků spjato a to se odráží i v mnoha dochovaných místních názvech.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Tomáš Vučka: Svatý Ivan - první český zálesák?, Katolický týdeník, příloha Perspektivy č. 6/2005
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Eremita
- Ermitáž
- Kaple svatého Václava (Lysá nad Labem)
- Dolní Poustevna
- Horní Poustevna
- Pustevny
- Svatý Jan pod Skalou
- Ostrovní poustevna
- Kostel Panny Marie Pomocné (Teplice nad Metují)
- Poustevna Teplice nad Metují
- Samuelova jeskyně
- Poustevnický kámen
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu poustevna na Wikimedia Commons
