Potáplice malá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPotáplice malá
alternativní popis obrázku chybí
Potáplice malá ve svatebním šatu
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpotáplice (Gaviiformes)
Čeleďpotáplicovití (Gaviidae)
Rodpotáplice (Gavia)
Binomické jméno
Gavia stellata
(Pontoppidan, 1763)
Hnízdiště potáplice malé (žlutě), zimoviště (modře)
Hnízdiště potáplice malé (žlutě),
zimoviště (modře)
Hnízdiště potáplice malé (žlutě),
zimoviště (modře)
Synonyma
  • Colymbus stellatus Pontoppidan, 1763
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Potáplice malá (Gavia stellata) je monotypický[2] druh potáplice, ptáka ze stejnojmenného řádu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nejmenší z potáplic (délka těla 55–67 cm, rozpětí křídel 71–110 cm, hmotnost 1200–1600 g). Má štíhlý krk a ploché čelo, zobák při plavání směřuje mírně nahoru. Ve svatebním šatu má šedou hlavu a krk, vpředu na krku je rezavá skvrna. V prostém šatu je shora šedohnědá, zespodu bílá; ve srovnání s potáplici severní je bílá větší část krku, bílé zbarvení zasahuje i nad oko. Dožívá se až 20 let.[3][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí především v arktických oblastech severní Eurasie a Severní Ameriky (severně od 50° s. š.),[2] často na malých jezerech v tundře. Za potravou zaletuje na větší jezera nebo na moře.[5] Tažná, zimuje na mořských pobřežích.[2]

České republice se vyskytuje pravidelně, avšak řídce během tahu na větších vodách, převážně jednotlivě.[6]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako ostatní druhy potáplic se i potáplice malá živí hlavně rybami, občas se však v její potravě objevují také měkkýši, korýši, žáby, hmyz nebo dokonce různý rostlinný materiál. Pro potravu se většinou potápí (hloubka ponoru 2–9 m, délka průměrně asi 1 minutu).[2]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Monogamní druh, tvoří trvalé páry. Hnízdo je mělký důlek v zemi nebo hromada z rostlinného materiálu blízko vody. V jedné snůšce bývají 2 (výjimečně i 1 nebo 3) hnědavá, černě skvrnitá vejce. Na jejich inkubaci, trvající 24–29 dnů, se podílí převážně samice. Mláďata jsou prekociální a hnízdo opouští krátce po vylíhnutí. Zpočátku jsou oběma rodiči krmena malými bezobratlými, později rybami. Nezávislá jsou po 38–48 dnech.[7][8][9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b c d Carboneras, Carles (1992). "Family Gaviidae (Divers)". In Josep del Hoyo, Andrew Elliott & Jordi Sargatal. Handbook of the Birds of the World, Volume 1: Ostrich to Ducks. Barcelona: Lynx Edicions. ISBN 84-87334-10-5
  3. SVENSSON, Lars, a kol. Collins Bird Guide (2nd edition). London: HarperCollins Publishers, 2010. ISBN 9780007267262. 
  4. HUME, Rob. Ptáci Evropy. Praha: Knižní klub, 2004. ISBN 80-242-1133-5. S. 24. 
  5. SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 12-13. 
  6. DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272. 
  7. EHRLICH, Paul R.; DOBKIN, David S.; WHEYE, Darryl; PIMM, Stuart L. The Birdwatcher's Handbook. Oxford: Oxford University Press, 1994. Dostupné online. ISBN 0-19-858407-5. 
  8. Red-throated Diver Gavia stellata [online]. British Trust for Ornithology [cit. 2011-10-15]. Dostupné online. 
  9. Red-throated Loon Gavia stellata [online]. BirdLife International [cit. 2011-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-21. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]