Polák malý
 Polák malý | |
|---|---|
 Dvojice poláků malých (vpravo samec, vlevo samice) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
| Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
| Rod | polák (Aythya) |
| Binomické jméno | |
| Aythya nyroca (Güldenstädt, 1770) | |
 Rozšíření poláka malého (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle modře – migrace, modře – zimoviště) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Polák malý (Aythya nyroca) je malá potápivá kachna.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Nejmenší polák, dorůstá přibližně 39–43 cm, váží 410–650 g a v rozpětí křídel měří 60–67 cm. Dospělý samec je kaštanově hnědý s tmavším hřbetem a křídly a bílými okraji křídel, na břiše má velkou bílou skvrnu, díky které jej můžeme snadno rozeznat od podobných samic poláka chocholačky. Samice se podobá samci, v porovnání s ním má však jednotvárnější zbarvení a tmavé oči.
Hnízdění[editovat | editovat zdroj]
Polák malý hnízdí v jižní, východní a střední Evropě a v jižní a západní Asii. Je převážně tažný, na zimu se hromadně stahuje do jižní Evropy, na sever afrického kontinentu, ke Kaspickému moři a do jihovýchodní Asie. V posledním století se početnost poláka malého na území České republiky silně snížila, v současné době již náleží k jednomu z nejvzácnějších českých poláků. Ročně na českém území hnízdí maximálně 3 páry a zimuje 1 - 5 jedinců.
Polák malý se vyskytuje většinou v párech nebo v menších hejnech, často i ve společnosti jiných druhů potápivých kachen, převážně poláků a zrzohlávek. Často se potápí, před potopením provádí pro poláky charakteristický výskok. Většinou se potápí na několik sekund a jen asi do metrové hloubky.[zdroj?] Požírá převážně vodní rostliny a drobné vodní živočichy, zejména vodní hmyz, měkkýše a malé rybky.
Hnízdí v blízkosti hlubších jezer a močálu. Hnízdo staví na zemi v hustém porostu a během května až června do něj klade 7–12 světle žlutých vajec, na kterých sedí střídavě oba rodiče přibližně 25–28 dní. O vylíhlá mláďata pečuje pouze samice.
Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]
Tento druh kachny byl v červenci 2020 chován přibližně ve 140 evropských zoo. V rámci Česka se ve stejnou dobu jednalo o tato zařízení[2]:
Zároveň je chován v Centru Ochrany fauny ČR v Hrachově.[2]
Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]
Kdy se první příslušníci tohoto druhu dostali do Zoo Praha, není zcela jisté. Nejpozději to však bylo v roce 1988.[3] Ke konci roku 2018 byli chováni tři samci a čtyři samice.[4]
Polák malý je k vidění v průchozí africké voliéře expozičního celku Ptačí mokřady v dolní části zoo.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferruginous Duck na anglické Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2020-07-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Polák malý - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-07-09]. Dostupné online.
- ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2001. 249 s. ISBN 80-200-0927-2. Kapitola Potápivé kachny: zrzohlávka, poláci, s. 48.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu polák malý na Wikimedia Commons - Galerie polák malý na Wikimedia Commons
Taxon Aythya nyroca ve Wikidruzích- http://drubez.chovzvirat.com/druhy/polak-maly.html
- Profil na webových stránkách zlínské ZOO
