Pokřovníkovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPokřovníkovití
alternativní popis obrázku chybí
pokřovník alpínský (Xenicus gilviventris)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďpokřovníkovití (Acanthisittidae)
Sundevall, 1872
Rody
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pokřovníkovití (Acanthisittidae) je malá čeleď pěvců žijících pouze na Novém Zélandu. V době příchodu Polynésanů na Nový Zéland koncem 13. století žilo na ostrovech 7 zástupců této čeledi; od té doby 5 z nich vyhynulo.[1]

Fylogeneze a taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Pokřovníkovití jsou sesterskou skupinou všech ostatních pěvců.[2] K oddělení jejich vývojové linie došlo ještě před rozdělením pěvců na křikavé a zpěvné.[3] V roce 2016 byla publikována studie australských a novozélandských badatelů, kteří na základě analýz DNA a nových rozborů morfologie pozůstatků vyhynulých pokřovníků sestavili fylogenezi pokřovníkovitých následovně:[1]

Kresba samce pokřovníka alpínského (vlevo) a samice (John Gerrard Keulemans, 1873)
 Pokřovníkovití  

 † Pachyplichas jagmi

 Xenicus gilviventris (pokřovník alpínský)

 † Xenicus longipes (pokřovník stromový)

 † Kuiornis indicator

 Acanthisitta chloris (pokřovník zelený)

 ? † Dendroscansor decurvirostris

 † Traversia lyalli (pokřovník ostrovní)

 ? † Dendroscansor decurvirostris

Přehled druhů[editovat | editovat zdroj]

  • Acanthisitta chloris (pokřovník zelený) – stále je rozšířen na velké ploše a přestože populace klesá, není pokles natolik výrazný, aby vedl k zařazení druhu mezi zranitelné.[4]
  • Xenicus gilviventris, (pokřovník alpínský) – zbývají jen malé roztříštěné populace, které nadále klesají vlivem predace hnízd umístěných na zemi (hlavními predátory jsou introdukovaná myš domácí a lasice hranostaj). Endemit Nového Zélandu; před evropskou kolonizací žil i na Severním ostrově, v současné době je jeho výskyt omezen na několik míst Jižního ostrova. K roku 2016 byla jeho populace odhadována na 5 000 jedinců.[5]
  • Xenicus longipes (pokřovník stromový) – vyhynul v roce 1972.[6] Byl endemickým druhem tří hlavních ostrovů Nového Zélandu, ssp. variabilis (Stewartův ostrov) byla naposledy zaznamenána v roce 1965, ssp. stokesi (Severní ostrov) v roce 1949 a ssp. longipes (Jižní ostrov) v roce 1972. Na pevnině šlo o druh hustých horských lesů, na příbřežních ostrovech obýval pobřežní lesy a křoviny. Příčinou vyhynutí byli zřejmě introdukovaní predátoři, protože tento druh hnízdí na zemi, což jej činilo zranitelným.[7]
  • Traversia lyalli (pokřovník ostrovní) – vyhynul v roce 1894.[6] Z moderní doby je znám jen jeho výskyt ze Stephenova ostrova, i když jeho fosilní nálezy jsou běžné na obou hlavních ostrovech Nového Zélandu. Budování majáku na Stephenově ostrově v roce 1894 vedlo k likvidaci většiny lesní plochy na ostrově, což ve spojení s predací (kočka správce majáku!) vedlo k vyhubení druhu.[8]
  • Dendroscansor decurvirostris
  • Kuiornis indicator
  • Pachyplichas jagmi

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MITCHELL, Kieren J.; WOOD, Jamie R.; LLAMAS, Bastien; MCLENACHAN, Patricia A.; KARDAILSKY, Olga; SCOFIELD, R. Paul; WORTHY, Trevor H. Ancient mitochondrial genomes clarify the evolutionary history of New Zealand’s enigmatic acanthisittid wrens. S. 295–304. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. 2016-09 [cit. 2020-05-04]. Roč. 102, s. 295–304. DOI 10.1016/j.ympev.2016.05.038. (anglicky) 
  2. EDWARDS, Scott V; BOLES, Walter E. Out of Gondwana: the origin of passerine birds. S. 347–349. Trends in Ecology & Evolution [online]. 2002-08 [cit. 2020-05-04]. Roč. 17, čís. 8, s. 347–349. Dostupné online. DOI 10.1016/S0169-5347(02)02543-0. (anglicky) 
  3. NORMAN, Geoff. Birdstories : a history of the birds of New Zealand. Nelson: Potton & Burton, 2018. 388 s. ISBN 9780947503925. S. 253. (anglicky) 
  4. INTERNATIONAL), BirdLife International (BirdLife. IUCN Red List of Threatened Species: Rifleman. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2016-10-01 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  5. INTERNATIONAL), BirdLife International (BirdLife. IUCN Red List of Threatened Species: New Zealand Rockwren. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2016-10-01 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  6. a b HUDEC K., ČAPEK M., HANÁK F., KLIMEŠ J., PAVÍZA R., 2003: Soustava a české názvosloví ptáků světa. Muzeum Komenského v Přerově, Přerov. Str. 159.
  7. INTERNATIONAL), BirdLife International (BirdLife. IUCN Red List of Threatened Species: Bushwren. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2016-10-01 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  8. INTERNATIONAL), BirdLife International (BirdLife. IUCN Red List of Threatened Species: Stephens Island Rockwren. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2016-10-01 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]