Plochá střecha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Letecký pohled na plochou střechu s atikou budovy v německém Hammu
Ploché střechy na budovách v izraelském městě Ašdod

Plochá střecha je střešní konstrukce nebo střecha se sklonem nanejvýš 5 °ČSN 73 1901-1 (731901). Sklon střechy se volí tak, aby bylo zajištěno snadné odtékání dešťové vody nebo vody při roztávání sněhu. Střecha bývá po celém obvodě obehnána atikou. Optimální sklon je 3 %. Nevýhoda plochých střech spočívá v poruchovosti hydroizolace a odtokové soustavy a následující nákladné opravě.[1]

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

  • podle konstrukčního uspořádání
    • jednoplášťové
    • dvojpláštové
    • víceplášťové
  • podle využití
  • podle způsobu odvodnění
    • spádové
    • nespádové
  • podle tvaru střešní plochy
    • rovinné
    • zakřivené
  • podle technologie výroby
    • monolitické
    • montované

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RŮŽIČKOVÁ, Gisela. Plochá střecha a její úskalí. Novinky.cz. Borgis, 2008-01-22. Dostupné online [cit. 2011-07-11]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HÁJEK, V. Pozemné staviteľstvo I pre 1. roč. SPŠ stavebných. Bratislava: Alfa, 1989. (slovenčina) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]