Pierre Alexis Ponson du Terrail

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pierre Alexis, vikomt de Ponson du Terrail
Pierre Alexis, vikomt de Ponson du Terrail
Pierre Alexis, vikomt de Ponson du Terrail
Narození8. července 1829
Montmaur, FrancieFrancie Francie
Úmrtí20. ledna 1871 (ve věku 41 let)
Bordeaux, FrancieFrancie Francie
Příčina úmrtípravé neštovice
Místo pohřbeníHřbitov Montmartre
PseudonymGeorges Bruck
Povoláníspisovatel
Žánrdobrodružný román
Významná dílaRocambolo
Oceněnírytíř Řádu čestné legie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pierre Alexis, vikomt de Ponson du Terrail (8. července 1829, Montmaur, Hautes-Alpes – 20. ledna 1871, Bordeaux) byl francouzský spisovatel proslulý sérií románů o tajemném zlosynovi a mstiteli Rocambolovi.[1][2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Ponson du Terrail byl šlechtického původu. Narodil se na panství svého praděda z matčiny strany a měl se stát důstojníkem. Studií na škole v Apt však záhy zanechal a od svých dvaceti let publikoval v pařížských novinách a časopisech na pokračování celou řadu dobrodružných románů (až třicet ročně) psaných chvatným stylem a vyznačujících se psychologickou nepravděpodobností a melodramatičností. Šlo v podstatě o gotické romány, které byly ve své době velmi oblíbené pro svou poutavost. Celkem napal více než dvě stě děl.[1][2]

Roku 1857 začal psát pod vlivem Tajností pařížských od Eugèna Suea pro deník La Patrie román o Rocambolovi, tajemném zlosynovi a mstiteli obdařeném mimořádnými schopnostmi. Román měl obrovský úspěch, takže Ponson du Terrail napsal ještě dalších osm pokračování.[1][2]

Vliv Rocambola na vývoj dobrodružné literatury nelze podceňovat. Cyklus představuje přechod od zastaralého gotického románu k moderním napínavým příběhům. Slovo rocambolesque se ve francouzštině dokonce stalo označením pro žánr fantastických dobrodružství plných dramatických zvratů. Postava Rocambola se stala vzorem pro Leblancova Arsèna Lupina i pro Fantomase od Marcela Allaina a Pierra Souvestreho.[3]

Literární kariéru Ponsoan du Terrail přerušila prusko-francouzská válka. Po kapitulaci Naoleona III. odjel na své venkovské sídlo poblíž Orléansu a s přáteli zde zorganizoval gerilovou válku. Když mu Němci jeho sídlo vypálili, byl nucen prchnout do Tours a pak Bordeaux, kde roku 1871 zemřel při epidemii pravých neštovic. Pohřben je na hřbitově Montmartre v Paříži.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ponson du Terrail na fotografii od Nadara

Rocambolo[editovat | editovat zdroj]

O dobrodruhovi Rocambolovi, který se ze zločince přerodil na lupiče-gentlemana, napsal Ponson du Terrail v letech 1857–1870 devět knih, přičemž poslední díl zůstal nedokončen.[5]

  1. Les Drames de Paris (1857, Drama Paříže), také jako L’Héritage Mystérieux (Tajemné dědictví).
  2. Le Club des Valets de Coeur (1858), česky ve dvou svazích jako Klub srdcových kluků a Hříšná Turkyně.
  3. Les Exploits de Rocambole (1858–1859, Rocambolovo vzkříšení).
  4. Les Chevaliers du Clair de Lune (1860–1862, Rytíři měsíčního svitu).
  5. La Résurrection de Rocambole (1865–1866, Rocambolovo zmrtvýchvstání), česky částečně pod názvy Rocambolo, galejní otrok nebo Rocambolo v Toulonském bagnu.
  6. Le Dernier Mot de Rocambole (1866–1867, Rocambolovo poslední slovo).
  7. Les Misères de Londres (1867–1868, Bída Londýna).
  8. Les Démolitions de Paris (1869), také jako Rocambole in Jail (Rocambolo ve vězení).
  9. La Corde du Pendu (1870, Provaz oběšence).
Související informace naleznete také v článku Rocambolo.

Ostatní (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • La Baronne Trépassée (1852), gotický román ve stylu Ann Radcliffové.
  • La Femme Immortelle (1852, Nesmrtelná žena), román s upírským námětem, česky jako Démon láska nebo jako Milenka ze záhrobí.
  • Le Castel du diable (1852, Ďáblův hrad).
  • Les Coulisses du Monde (1853, Kulisy světa), tři díly:
    • Gaston de Kerbrie,
    • L'Héritage d'une Centenaire,
    • Un Prince Indien.
  • Le Lion de Venise (1855, Benátský lev), česky jako Marietta – dívka benátská.
  • La Jeunesse du roi Henri (1859–1860, Mládí krále Jindřicha), čtyři díly, román z mládí krále Jindřicha IV., česky jako Král záletník:
    • La Jeunesse du roi Henri,
    • Les galanteries de Nancy-la-belle,
    • Les amours du valet de trèfle,
    • La reine des barricades (Královna barikád).
  • Histoire d’une maîtresse morte (1860, Příběh mrtvé milenky).
  • Le Roi des bohémiens (1863, Král cikánů).
  • Le Chambrion (1865).
  • Le Nouveau Maître d'école (1865, Nový učitel).
  • La Veuve de Sologne (1866, Vdova ze Sologne).
  • Le trompette de la Bérésina (1866).
  • Les Mémoires d'un gendarme (1867, Paměti policistovy).
  • Les Fils de Judas (1867).
  • Mon Village (1867, Moje vesnice), tři díly.
    • Mademoiselle Mignonne,
    • La mère miracle,
    • Le Brigadier la Neunesse.
  • Le Paris mystérieux (Pařížské tajnosti):
    • Les Spadassins de l'Opéra (1867, Šermíři z opery),
    • Les Compagnons de l'amour (1867, Družina lásky),
    • La Dame au gant noir (1868, Dáma s černou rukavicí), skládající se z částí La Comtesse d'Asti a Le Roman de Fulmen.
  • Le Grillon du Moulin (1868).
  • Le secret du docteur Rousselle (1868, Tajemství doktora Roussella).
  • La Dame au collier rouge (1868, Dáma s červeným náhrdelníkem).
  • Maître Rossignol, le Libre Penseur (1869).
  • Les Voleurs du Grand Monde (1869).
  • Le Forgeron de la Cour-Dieu (1869–1870).
  • Les Mystères du bois (1871, Tajemství lesa).
  • La Juive du Château-Trompette (1879), vydáno posmrtně, česky jako Židovka nebo jako Hraběnka de Blossac.

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c Slovník francouzských spisovatelů, Odeon, Praha 19662002, str. 514-515.
  2. ↑ a b c Slovník francouzsky píšících spisovatelů, Libri, Praha 2002, str. 559-560.
  3. ↑ Archivovaná kopie. historique.fracademic.com [online]. [cit. 2013-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-12. 
  4. ↑ Ponson du Terrail na k-libre. www.k-libre.fr [online]. [cit. 2013-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-12. 
  5. ↑ http://www.coolfrenchcomics.com/rocambole.htm]
  6. ↑ Alan Goble:The complete index to literary sources on film,Walter de Gruyter, Lonodn 1999, str. 796.
  7. ↑ Alan Goble:The complete index to literary sources on film,Walter de Gruyter, Lonodn 1999, str. 372.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pierre_Alexis_Ponson_du_Terrail&oldid=23809984“