Palmární úchopový reflex
Palmární úchopový reflex (Robinsonův reflex nebo někdy jednoduše nazýván pouze jako úchopový reflex) patří mezi tzv. primární reflexy, což jsou automatické vrozené reakce na prostředí a podněty, které pomáhají přežití novorozence a kojence.[1] Pojmenování "Robinsonův reflex" dostal po svém objeviteli, kterým byl Louis Robinson.
Louis Robinson[editovat | editovat zdroj]
Louis Robinson byl anglický lékař a pediatr, který žil v 19. století. Podílel se na rozvoji v té době nově vznikající vědy – pediatrie. Často byl kritizován za své otevřené evoluční názory. V roce 1891, Robinson popsal, že novorozené dítě je schopné unést vlastní hmotnost, když se drží vodorovné tyče. Otestoval více než 60 dětí ve věku asi jednoho měsíce a zjistil, že jsou schopné se udržet přibližně po dobu 10 sekund. Jedno z testovaných dětí se udrželo po dobu 2 minut a 35 sekund. [2] Robinsonův následovník Richter testoval palmární úchopový reflex u pěti opičích mláďat a zjistil, že tento reflex je u opic mnohem silnější. Doba visu se pohybovala v rozmezí od 7 do 33 minut, a to i pouze při držení se jednou paží. [3] Na základě těchto zjištění by palmární úchopový reflex mohl být považován za zárodek fylogenetických funkcí, které byly kdysi nezbytné pro život opičích mláďat v korunách stromů a které však již ztratily svou užitečnost pro život člověka. [4]
Výskyt reflexu[editovat | editovat zdroj]
Objevuje se v 16. týdnu těhotenství[5] a přetrvává do 5 až 6 měsíců věků dítěte.[6] Vymizení reflexu souvisí se zahájením volního používání horních končetin.[4] Jeho přetrvávání, úplná absence nebo přehnaná reakce na stimul mohou naznačovat nenormální vývoj centrálního nervového systému a motorických oblastí mozku.[7]
Princip fungování reflexu[editovat | editovat zdroj]
Pro vyvolání palmárního úchopového reflexu stačí vložit předmět (například ukazováček) do dlaně dítěte a jemně na dlaň zatlačit. Podstatou reflexu je semknutí novorozencových prstů kolem předmětu.[7] Stisk je velmi silný a zároveň nepředvídatelný. Může být natolik silný, že bychom mohli dítě zvednout až do visu.[8] K uvolnění stisku dochází buď samovolně nebo pošimráním dítěte na hřbetu ruku.[9]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ RICARD, R.J.; SLAUGHTER, V. Encyklopedia of health. Ipswich, MA: Salem Press, 2014.
- ↑ ROBINSON, L. Darwinism in the nursery. Nineteenth Century. 1891, roč. 30, s. 831–842.
- ↑ RICHTER, C.P. The grasping reflex in the new-born monkey. Archives of Neurology and Psychiatry. 1931, roč. 26, s. 784–790.
- ↑ a b DIETRICH, H.F. A longitudinal study of the Babinski and plantar grasp reflexes in infancy. American Journal of Diseases of Children. 1957, roč. 94, čís. 3, s. 265–271.
- ↑ SHERER, D.M. Fetal grasping at 16 weeks' gestation. Journal of ultrasound in medicine : official journal of the American Institute of Ultrasound in Medicine. 1993, roč. 12, čís. 6, s. 316.
- ↑ TOUWEN, B. Reactions and responses: neurological development in infancy. Clinics in Developmental Medicine. 1976, roč. 58, s. 83–98.
- ↑ a b FUTAGI, Y.; TORIBE, Y.; SUZUKI, Y. The Grasp Reflex and Moro Reflex in Infants: Hierarchy of Primitive Reflex Responses. International Journal of Pediatrics. 2012, s. 1–10.
- ↑ DEANSOVÁ, A. Kniha knih o mateřství. Praha: Fort, 2004.
- ↑ PRECHTL, H. The neurological examination of the full-term newborn infant. Clinics in Developmental Medicine. 1977, roč. 63, s. 48–49.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu úchopový reflex na Wikimedia Commons
