Neveklov
| Neveklov | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Benešov |
| Obec s rozšířenou působností | Benešov (správní obvod) |
| Okres | Benešov |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°45′14″ s. š., 14°31′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 745 (2023)[1] |
| Rozloha | 54,46 km²[2] |
| Nadmořská výška | 413 m n. m. |
| PSČ | 256 01, 257 56 |
| Počet domů | 912 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 23 |
| Počet k. ú. | 9 |
| Počet ZSJ | 20 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Jana Heřmana 80 257 56 Neveklov mesto@neveklov.cz |
| Starosta | Ladislav Trumpich |
| Oficiální web: www | |
  Neveklov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 530310 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Neveklov (německy Neweklau) je město v okrese Benešov. Žije v něm přibližně 2 700[1] obyvatel a správní území města obce měří 5 445 ha. Ve vzdálenosti 12 km východně leží město Benešov, 14 km jihozápadně město Sedlčany, 25 km západně město Dobříš a 27 km severně město Říčany. Západně od města protéká Tloskovský potok, který je levostranným přítokem Janovického potoka.
Název[editovat | editovat zdroj]
Předpokládaný původní tvar názvu města byl Nevyklov nebo Neviklov a odvozen byl ve významu Nevyklův dvůr. V historických pramenech se jméno města objevuje ve tvarech: Neueclow (1285), Neveclov (1301), Newieclowa (1384), Neweklow (1352–1399), de Newieklowa (1389), Neweklow a Newyeklow (1396), Neweklow (1405), de Neweklowa (1483), z Neweklowa (1563) a Neweklow (1578 a 1654).[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1285,[4] ve kterém Jindřich z Rožmberka prodal neveklovské panství za tři sta hřiven stříbra zderazskému klášteru. Jindřich od kláštera dostal jen 260 hřiven, ale ve smlouvě si vymínil, že se v Neveklově může třikrát ročně ubytovat spolu s doprovodem v počtu 20–24 osob.[5]
V sále zdejší sokolovny vystoupil 11. května 1940 na svém posledním koncertě houslista Jan Kubelík.
Za druhé světové války se město stalo součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a jeho obyvatelé se museli 31. prosince 1943 vystěhovat.[6]
Dne 10. října 2006 byl obci navrácen status města.[7]
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[8]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Neveklov
- 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[9]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[10]
- 1945 země česká, správní okres Benešov, soudní okres Neveklov[11]
- 1949 Pražský kraj, okres Benešov[12]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
Ve městě Neveklov (přísl. Dubovka, 1084 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní soud, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katol. kostel, českoslov. kostel, synagoga, sbor dobrovolných hasičů, obchodní grémium, společenstvo živností stavebních, potravních, oděvních, kolářů a kovářů, cementářské družstvo invalidů, cihelna, skladištní hospodářské družstvo, 2 pily, výroba obuvnických svršků.
- Služby (výběr): 2 lékaři, zvěrolékař, notář, 4 autodopravci, bio Sokol, 2 cukráři, drogerie, hodinář, 5 hostinců, hotel Radnice, 2 kamnáři, kapelník, knihař, kožišník, lakýrník, lékárna, malíř, První česká vzájemná poojišťovna, sklenář, Městská spořitelna v Neveklově, Okresní hospodářská záložna, Živnostenská záložna v Neveklově, stavitel, tesařský mistr, 3 zahradnictví, zednický mistr, železářství.
V obci Bělice (303 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Neveklova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] bednář, cihelna, hostinec, kovář, 2 krejčí, obuvník, 2 rolníci, řezník, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Bělici, trafika, truhlář.
V obci Podělusy (100 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Neveklova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] cihelna, 2 hostince, kovář, mlýn, obuvník, 5 rolníků, trafika.
Části města[editovat | editovat zdroj]
Město se dělí na 23 částí a 20 základních sídelních jednotek, které leží na 9 katastrálních územích:[16]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
- Pozemní komunikace – Městem vedou silnice II/105 Jesenice – Jílové u Prahy – Neveklov – Sedlčany – Milevsko a II/114 Benešov – Neveklov – Nový Knín – Dobříš.
- Železniční trať ani stanice na území města nejsou.
- Autobusová doprava od 1. dubna 2021 – V městě zastavovaly autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Benešov (753, 754, 755 a 759), Jílové u Prahy a Praha (332), Sedlčany a Příbram (754 v Křečovicích E14), Týnec nad Sázavou (753) a Bystřice (759)
Městem vedou cyklotrasy č. 11 Praha – Týnec nad Sázavou – Neveklov – Sedlčany – Sedlec-Prčice – Tábor a č. 0094 Neveklov – Nesvačily – Bystřice – Postupice. Správním územím města vedou turisticky značené trasy:
- červeně: Benešov – Neveklov – Živohošť – Slapy
- červeně: Neveklov – Křečovice – Sedlčany
- zeleně: Neveklov – Maršovice – Olbramovice
- zeleně: Měřín – Jablonná – Tuchyně – Netvořice
- modře: Pod Hájkem – Netluky – Radějovice – Tuchyně – Rabyně
- žlutě: Nedvězí – Blaženice – Jablonná – Blažim – Nahoruby
- modře: Jablonná – Nebřich – Živohošťský most
Kulturní zařízení[editovat | editovat zdroj]
Dnešní Městská knihovna byla založena jako veřejná obecní knihovna v roce 1896. Knihy do knihovny věnovali místní občané. V roce 1919 byla ustanovena knihovní rada. V letech 1939–1945 došlo ke ztrátám knih, část knih byla zachráněna tím, že byly zakopány. V roce 1967 nastoupil první profesionální pracovník. V roce 1980 byla přestěhována do větších a vhodnějších prostor. V roce 2001 byl zaveden automatizovaný výpůjční systém a v roce 2002 zřízena veřejná internetová stanice.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Havla
- Kaple Panny Marie
- Židovský hřbitov
- Boží muka na náměstí
- Boží muka u silnice
- Milník
- Děkanství v Komenského ulici
- Synagoga v Táborské ulici
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Ladislav Nebeský (1893–1942), lékař, odbojář
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Neveklov, s. 221.
- ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Konec Přemyslovců. 1. vyd. Praha: NLN, 2020. 722 s. ISBN 978-80-7422-752-3. S. 114–115.
- ↑ STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha: [s.n.], 1973.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 912. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 26. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1067. (česky a německy)
- ↑ Základní sídelní jednotky - Obec Neveklov. www.uir.cz [online]. [cit. 2017-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-14.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Almanach: ohlédnutí 1942-2012 : vzpomínky pamětníků na vystěhování obyvatel Neveklovska a Sedlčanska za II. světové války ve středních Čechách. Editor Václav ŠMERÁK. Krňany: Mezi řekami, 2012. ISBN 978-80-260-2783-6.
- Knihovny Středočeského kraje. Kladno: Středočeská vědecká knihovna, 2004. ISBN 80-85191-46-6. S. 65.
- Neveklov 720 let: 1285-2005. [Česko: s.l., 2005].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Neveklov na Wikimedia Commons - Neveklov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Vyklizení Neveklovska – součást likvidace českého národa
