Narsé
| Narsé | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. století |
| Úmrtí | 302 |
| Pohřben | Nakš-e Rustam |
| Potomci | Hormizd II. |
| Otec | Šápúr I. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narsé (v pahlavském písmu 
; v řecko-římských pramenech uváděný jako Narsés či Narseus) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců vládnoucí mezi lety 293 a 302.[1] Jeho otcem byl král Šápúr I., bratry králové Hormizd I. a Bahrám I. Před svým nástupem na trůn byl Narsé králem arménským, zdá se však, že jej Římané z Arménie vypudili již koncem osmdesátých let 3. století.
Vláda[editovat | editovat zdroj]
Královskou hodnost si musel Narsé vybojovat v občanské válce s Bahrámem III., svým prasynovcem, který nastoupil na trůn po smrti krále Bahráma II. a měl na své straně část velmožů. V této věci se mu zdařil rychlý úspěch, brzy se však zapletl do války s Římany (kvůli Arménii), která po počátečních vítězstvích[2] skončila debaklem – král musel v letech 297/298 zahájit s císaři Galeriem a Diocletianem vyjednávání.[3] Následná mírová smlouva znamenala ztrátu západní Mezopotámie a jistých oblastí na západním břehu Tigridu a nevýhodná byla i ekonomicky, neboť veškerý persko-římský obchodní styk soustřeďovala do města Nisibis na římském území. Narsého porážku plně odčinil až Šápúr II. v šedesátých letech 4. století.
Vnitropoliticky sledoval Narsé umírněnější náboženskou politiku než jeho předchůdci, i když si Kartír, patrně hlavní organizátor pronásledování jinověrců, udržel určitý vliv. Byla například zastavena perzekuce manichejců, kteří byli od těch dob tolerováni.
K vlastní prezentaci dal Narsé pořídit poměrně rozsáhlý Páikúlský nápis, v němž jsou popsány okolnosti jeho nástupu na trůn (je cenný i tím, že zmiňuje řadu významných perských hodnostářů). Králova pozice byla pevná, a když v roce 302 zemřel, převzal moc v říši bez potíží jeho syn Hormizd II.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Devět let vlády udávají pro Narsého shodně Eliáš z Nisibis 96, Mojžíš z Choréné 2, 89 a Tabarí I 835, 15, zatímco Agathias 4, 25, 1 má chybně sedm let a pět měsíců (tytéž údaje – tentokrát správně – uvádí o Narsého nástupci Hormizdu II.).
- ↑ Římané byli roku 296 poraženi u Kalliniku; viz Eutropius 9, 24–25.
- ↑ K válečným operacím viz The Cambridge Ancient History. Příprava vydání Alan K. Bowman, Peter Garnsey, Averil Cameron. Svazek XII. The Crisis of Empire, A. D. 193–337. Cambridge: Cambridge University Press, 2005. ISBN 0-521-30199-8. S. 81.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha: Orbis, 1977. 252 s.
- SCHIPPMANN, Klaus. Grundzüge der Geschichte des sasanidischen Reiches. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1990. viii, 155 s. ISBN 3-534-07826-8. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Narsé na Wikimedia Commons - (anglicky) Páikúlský nápis
- (anglicky) Narsého mince
| Předchůdce: Bahrám III. |
|
Perský král 293–302 |
|
Nástupce: Hormizd II. |
