Moskevský protokol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o jednání mezi ČSSR a SSSR z roku 1968. O smlouvě mezi SSSR, Polskem, Rumunskem, Lotyšskem a Estonskem z roku 1929 pojednává článek Litvinovův pakt.
Hořící sovětský tank v ulicích Prahy

Moskevský protokol, plným názvem Protokol o jednání delegace SSSR a ČSSR, je dokument podepsaný 27. srpna 1968, který shrnuje výsledek jednání mezi SSSR a ČSSR probíhajícího od 23. do 26. srpna 1968.[1] Celé vedení ČSSR bylo převezeno do Moskvy. Dokument podepsali všichni členové československé delegace s výjimkou Františka Kriegla. 31. srpna byl protokol přijat ústředním výborem Komunistické strany Československa. Sověty diktované body protokolu znamenaly ideové popření celého pražského jara, přijetí „bratrské pomoci SSSR“ a otevření cesty k budoucí normalizaci, která trvala až do sametové revoluce. Do čela KSČ se v dubnu 1969 dostal Gustáv Husák, který pokračoval v normalizaci a stal se její přední osobností.

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Protokol obsahuje patnáct článků, které jsou pouze očíslovány a nemají žádný název. Stručně lze jejich obsah popsat takto:

  1. Vyhlášení podřízenosti
  2. Zneplatnění Vysočanského sjezdu
  3. Kádrové změny ve vedení
  4. Umlčení svobodných médií
  5. Schválení pobytu vojsk
  6. Zamezení konfliktů
  7. Ochrana kolaborantů
  8. Upevnění hospodářské závislosti
  9. Posílení Varšavského paktu
  10. Podřízení zahraniční politiky Sovětskému svazu
  11. Stažení stížnosti v OSN
  12. Potrestání viníků
  13. Instrukce k další politice
  14. Utajení průběhu jednání
  15. Přátelství na věčné časy

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Moskevský protokol, potupná kapitulace proreformních politiků. Dokument stvrdil okupaci. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-08-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]