Mistrovství světa v biatlonu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mistrovství světa v biatlonu
Sportbiatlon
Založeno1958
Periodicitakaždoroční
s výjimkou olympijských let
Obdobíúnor–březen
PořadatelMezinárodní biatlonová unie
První ročník1958

Mistrovství světa v biatlonu (anglicky Biathlon World Championships) je vrcholná soutěž biatlonu, kterou organizuje Mezinárodní biatlonová unie (IBU). Mistrovství světa bylo založeno roku 1958, kdy se poprvé konalo v rakouském Saalfeldenu. V současné době se soutěží v sedmi disciplínách – ve vytrvalostním závodu, sprintu, stíhacím závodu, závodu s hromadným startem, štafetě, smíšené štafetě a smíšeného závodu dvojic.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Již v roce 1957 Mezinárodní unie moderního pětiboje (UIPM) zahrnula biatlon do své působnosti a rozšířila název na Mezinárodní unii moderního pětiboje a biatlonu (UIPMB). O rok později se poprvé konalo v rakouském Saalfeldenu první mistrovství světa, jehož součástí byl vytrvalostní závod mužů. Až do roku 1965 se medaile udělovaly pouze za tuto disciplínu, jelikož štafetový, resp. týmový závod mužů nebyl oficiální součástí Mistrovství světa v biatlonu a jeho výsledky byly tvořeny pouze na základě výsledků vytrvalostního závodu čtyř (1958) nebo tří nejlepších (1959–1963) sportovců daného národa. V roce 1965 se poprvé konal štafetový závod na 3 × 7,5 km a v roce 1966 byl upraven na dnešní podobu ve čtyřech závodnících.

V roce 1974 byl program rozšířen o třetí disciplínu – sprint. Mezi lety 1989 a 1998 byl součástí týmový závod. Stíhací závod byl poprvé zařazen v roce 1997, závod s hromadným startem je součástí od roku 1999. V roce 2007 byla poprvé zařazena smíšená štafeta, smíšený závod dvojic pak od roku 2019.

Původně na mistrovství světa závodili pouze muži. V roce 1984 se konalo první mistrovství světa pro ženy, přičemž mužský i ženský šampionát probíhaly odděleně až do roku 1989.

Původně se střílelo z velkorážních pušek na čtyřech střelnicích, vleže na 250 m na terče o průměru 25 cm, 200 m (25 cm), 150 m (20 cm) a ve stoje na 100 m (30 cm). Na podnět ČSSR a Rakouska se roku 1978 začala místo kulovnice používat malorážka a vzdálenost terče byla snížena na 50 metrů.

Přehled světových šampionátů[editovat | editovat zdroj]

Poř. rok město země poznámky
1. 1958 Saalfelden RakouskoRakousko Rakousko
2. 1959 Courmayeur ItálieItálie Itálie
3. 1961 Umeå ŠvédskoŠvédsko Švédsko
4. 1962 Hämeenlinna-Tavastehus FinskoFinsko Finsko
5. 1963 Seefeld in Tirol RakouskoRakousko Rakousko
6. 1965 Elverum NorskoNorsko Norsko
7. 1966 Garmisch-Partenkirchen Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
8. 1967 Altenberg Východní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo
9. 1969 Zakopané PolskoPolsko Polsko
10. 1970 Östersund ŠvédskoŠvédsko Švédsko
11. 1971 Hämeenlinna-Tavastehus FinskoFinsko Finsko
12. 1973 Lake Placid Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
13. 1974 Minsk Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
14. 1975 Anterselva ItálieItálie Itálie
15. 1976 Anterselva ItálieItálie Itálie sprint
16. 1977 Lillehammer NorskoNorsko Norsko
17. 1978 Hochfilzen RakouskoRakousko Rakousko
18. 1979 Ruhpolding Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
19. 1981 Lahti FinskoFinsko Finsko
20. 1982 Minsk Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
21. 1983 Anterselva ItálieItálie Itálie
22. 1984 Chamonix FrancieFrancie Francie
23. 1985 Ruhpolding Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo muži
Egg am Etzel, Einsiedeln ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko ženy
24. 1986 Oslo NorskoNorsko Norsko muži
Falun ŠvédskoŠvédsko Švédsko ženy
25. 1987 Lake Placid Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké muži
Lahti FinskoFinsko Finsko ženy
26. 1988 Chamonix FrancieFrancie Francie ženy
27. 1989 Feistritz RakouskoRakousko Rakousko
28. 1990 Minsk Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Oslo NorskoNorsko Norsko
Kontiolahti FinskoFinsko Finsko
29. 1991 Lahti FinskoFinsko Finsko
30. 1992 Novosibirsk RuskoRusko Rusko družstva
31. 1993 Borovec BulharskoBulharsko Bulharsko
32. 1994 Canmore KanadaKanada Kanada družstva
33. 1995 Anterselva ItálieItálie Itálie
34. 1996 Ruhpolding NěmeckoNěmecko Německo
35. 1997 Brezno-Osrblie SlovenskoSlovensko Slovensko
36. 1998 Pokljuka SlovinskoSlovinsko Slovinsko
Hochfilzen RakouskoRakousko Rakousko družstva
37. 1999 Kontiolahti FinskoFinsko Finsko
Oslo NorskoNorsko Norsko
38. 2000 Oslo NorskoNorsko Norsko
Lahti FinskoFinsko Finsko
39. 2001 Pokljuka SlovinskoSlovinsko Slovinsko
40. 2002 Oslo NorskoNorsko Norsko hromadný běh
41. 2003 Chanty-Mansijsk RuskoRusko Rusko
42. 2004 Oberhof NěmeckoNěmecko Německo
43. 2005 Hochfilzen RakouskoRakousko Rakousko
Chanty-Mansijsk RuskoRusko Rusko smíšená štafeta
44. 2006 Pokljuka SlovinskoSlovinsko Slovinsko smíšená štafeta
45. 2007 Anterselva ItálieItálie Itálie
46. 2008 Östersund ŠvédskoŠvédsko Švédsko
47. 2009 Pchjongčchang Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea
48. 2010 Chanty-Mansijsk RuskoRusko Rusko smíšená štafeta
49. 2011 Chanty-Mansijsk RuskoRusko Rusko
50. 2012 Ruhpolding NěmeckoNěmecko Německo
51. 2013 Nové Město na Moravě ČeskoČesko Česko
52. 2015 Kontiolahti FinskoFinsko Finsko
53. 2016 Oslo NorskoNorsko Norsko
54. 2017 Hochfilzen RakouskoRakousko Rakousko
55. 2019 Östersund ŠvédskoŠvédsko Švédsko
56. 2020 Anterselva ItálieItálie Itálie
57. 2021 Pokljuka SlovinskoSlovinsko Slovinsko
58. 2023 Oberhof NěmeckoNěmecko Německo
59. 2024 Nové Město na Moravě ČeskoČesko Česko
60. 2025 Lenzerheide ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
61. 2027 Otepää EstonskoEstonsko Estonsko

Seznam vítězů[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistů na mistrovství světa v biatlonu – sprint mužů.
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistů na mistrovství světa v biatlonu – štafeta mužů.
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistek na mistrovství světa v biatlonu – sprint žen.
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistek na mistrovství světa v biatlonu – štafeta žen.

Nejúspěšnější závodníci[editovat | editovat zdroj]

Muži[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Jméno Země Od Do Zlatá medaile Zlato Stříbrná medaile Stříbro Bronzová medaile Bronz Celkově
1. Ole Einar Bjørndalen NorskoNorsko Norsko 1997 2017 20 14 11 45
2. Johannes Thingnes Bø NorskoNorsko Norsko 2015 2024 20 13 5 38
3. Martin Fourcade FrancieFrancie Francie 2011 2020 13 10 5 28
4. Emil Hegle Svendsen NorskoNorsko Norsko 2007 2016 12 6 3 21
5. Tarjei Bø NorskoNorsko Norsko 2011 2024 11 7 8 26
6. Frank Luck Východní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo
NěmeckoNěmecko Německo
1989 2004 11 5 4 20
7. Alexandr Tichonov Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz 1967 1979 11 4 2 17
8. Ricco Groß NěmeckoNěmecko Německo 1991 2007 9 5 6 20
9. Frank Ullrich Východní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo 1977 1983 9 4 1 14
10. Raphaël Poirée FrancieFrancie Francie 1998 2007 8 3 7 18
tučné – aktivní biatlonista

Ženy[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Jméno Země Od Do Zlatá medaile Zlato Stříbrná medaile Stříbro Bronzová medaile Bronz Celkově
1. Marte Olsbuová Røiselandová NorskoNorsko Norsko 2016 2023 13 4 17
2. Magdalena Neunerová NěmeckoNěmecko Německo 2007 2012 12 4 1 17
3. Tiril Eckhoffová NorskoNorsko Norsko 2015 2021 10 2 3 15
4. Jelena Golovinová Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz 1985 1991 10 1 1 12
5. Petra Behleová Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
NěmeckoNěmecko Německo
1988 1997 9 2 2 13
6. Uschi Dislová NěmeckoNěmecko Německo 1991 2005 8 8 3 19
7. Andrea Henkelová NěmeckoNěmecko Německo 2000 2013 8 6 2 16
8. Tora Bergerová NorskoNorsko Norsko 2006 2013 8 5 5 18
9. Liv Grete Skjelbreidová Poiréeová NorskoNorsko Norsko 1997 2004 8 3 2 13
10. Laura Dahlmeierová NěmeckoNěmecko Německo 2015 2019 7 3 5 15
tučné – aktivní biatlonistka

Česká stopa[editovat | editovat zdroj]

V letech 1993-2021 získali čeští biatlonisté celkem 21 medailí (6/6/9), výrazně si tak polepšili a navázali na československé biatlonisty, kteří v letech 1958-1992 získali čtyři medaile (0/1/3).

Související informace naleznete také v článku Česko na mistrovství světa v biatlonu.

Přehled medailí[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Země Zlatá medaile Zlato Stříbrná medaile Stříbro Bronzová medaile Bronz Celkově
1. NorskoNorsko Norsko 90 78 70 238
2. NěmeckoNěmecko Německo 64 53 36 153
3. Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz 44 29 21 94
4. FrancieFrancie Francie 40 37 40 117
5. RuskoRusko Rusko 28 41 28 97
6. Východní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo 19 12 10 41
7. ŠvédskoŠvédsko Švédsko 16 18 30 64
8. FinskoFinsko Finsko 10 10 16 36
9. ItálieItálie Itálie 10 9 15 34
10. UkrajinaUkrajina Ukrajina 7 10 22 39
11. BěloruskoBělorusko Bělorusko 6 9 14 29
12. ČeskoČesko Česko 6 6 9 21
13. RakouskoRakousko Rakousko 3 8 11 22
14. Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo 2 4 7 13
15. SlovinskoSlovinsko Slovinsko 2 2 1 5
16. PolskoPolsko Polsko 1 6 7 14
17. Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké 1 4 1 6
18. KanadaKanada Kanada 1 2 1 4
SlovenskoSlovensko Slovensko 1 2 1 4
20. SNSSNS SNS 1 1 0 2
21. BulharskoBulharsko Bulharsko 0 4 4 8
22. ČínaČína Čína 0 3 0 3
23. ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo 0 1 3 4
24. RumunskoRumunsko Rumunsko 0 1 0 1
25. LotyšskoLotyšsko Lotyšsko 0 0 2 2
26. ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko 0 0 1 1
EstonskoEstonsko Estonsko 0 0 1 1
Ruská biatlonová unieRuská biatlonová unie Ruská biatlonová unie 0 0 1 1
Celkem 352 350 352 1054

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Biathlon World Championships na anglické Wikipedii a Biathlon-Weltmeisterschaften na německé Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]