Melitopol
| Melitopol Мелітополь | |
|---|---|
 Nádraží v Melitopolu, nejživější místo ve městě | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°50′24″ s. š., 35°22′12″ v. d. |
| Nadmořská výška | 38 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Záporožská |
| Rajón | Melitopolský |
  Melitopol | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 49,47 km² |
| Počet obyvatel | 148 851 (2022) |
| Hustota zalidnění | 3 008,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Ivan Serhijovyč Fedorov (2020–2024) |
| Vznik | 1784 |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | вул. К. Маркса 5 72312 м. Мелітополь |
| Telefonní předvolba | 6192 |
| PSČ | 72300–72312 |
| Označení vozidel | AP |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Melitopol (ukrajinsky Мелітополь, rusky Мелитополь) je druhé největší město Záporožské oblasti na jižní Ukrajině; středisko stejnojmenného rajónu.
Ve městě žilo před ruskou okupací v únoru 2022 skoro 150 tisíc obyvatel obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Město leží v rovinaté stepní krajině na říčce Moločna a je zastávkou na důležitém železničním i silničním tahu Kyjev – Charkov – Záporoží.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ruské období[editovat | editovat zdroj]
Město bylo založené carevnou Kateřinou II Velikou roku 1784 na místě turecké osady Kyzyl-Jar dobyté roku 1769 ruskou armádou. Roku 1816 byl název změněn na Novoaleksandrovka, roku 1842 na Melitopol; název odkazuje na starořecké přístavní město (řec. Melitos – med), které se rozkládalo na blízkém břehu Azovského moře. S příchodem železnice se rozvinul obchod, bankovnictví a zejména strojírenství, které má silnou pozici dodnes.
V roce 1895 byla v Melitopolu uvedena do provozu první elektrárna.
Sovětské období[editovat | editovat zdroj]
Během občanské války v Rusku se moc v Melitopolu několikrát změnila. Město bylo postupně pod kontrolou prozatímní vlády, ukrajinské Centrální rady, bolševiků, hejtmana Skoropadského, ozbrojených sil Jižního Ruska, pod Wrangelovou armádou, pod Machnovci a nakonec dne 31. října 1920 do města vstoupila Rudá armáda a nastolila sovětskou moc.
Ve 20. a 30. letech 20. století pokračoval rozvoj Melitopolu jako průmyslového a kulturního centra regionu. Byly budovány nové podniky, zakládány nové vzdělávací instituce a počet obyvatel rychle rostl. Ve stejných letech Melitopol trpěl hladomorem a stalinskými represemi.
Dne 6. října 1941 Melitopol dobyly německé jednotky a město bylo ručeno jako centrum Krymsko-tavrského obecného okresu, jednoho ze 6 okresů Říšského komisariátu Ukrajina. V Melitopolu byly prováděny masové popravy židovského obyvatelstva, ve městě a v jeho okolí bylo vytvořeno několik menších koncentračních táborů. Dne 23. října 1943 bylo město osvobozeno sovětskou armádou.
První poválečná léta byla věnována obnově válkou zničeného města. V letech 1950-1980 vznikly nové městské čtvrti.
Ukrajinské období[editovat | editovat zdroj]
V prvním desetiletí ukrajinské nezávislosti prošla ekonomika Melitopolu hlubokou krizí. Městské podniky výrazně snížily objem výroby a některé se zastavily úplně. Ve městě byla masivní nezaměstnanost. Pozitivní ekonomické trendy se objevily až po roce 2000.
Ruská invaze na Ukrajinu[editovat | editovat zdroj]
Dne 26. února 2022 během ruské invaze na Ukrajinu město obsadila ruská armáda.[1] V prvních týdnech po obsazení Ruskem, se v Melitopolu konaly masové protiruské protesty.[2] Dne 11. března 2022 byl starosta města Ivan Fedorov zatčen ruskou armádou a později jej ukrajinské úřady vyměnily za ruské válečné zajatce.[3] Pod ruskou mocí byla jmenována úřadující starostkou Galina Danilčenko.[4]
Dne 15. listopadu 2022 udělil ruský prezident Vladimir Putin Melitopolu titul Město vojenské slávy.[5]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Městské autobusové linky zavedené v dobách Ukrajinské SSR byly postupně rušeny a dnes je Melitopol největším ukrajinským městem, kde městskou dopravu zajišťují pouze tzv. maršrutky.
Kultura a školství[editovat | editovat zdroj]
Město je i dnes spíše venkovského rázu a nemá významnější kulturní památky kromě kostelíka Alexandra Něvského a Domu Ordiroviča. 10 km od města se nachází archeologická rezervace Kam'jani mohyly.
V Melitopolu je 22 škol.
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Jicchak Kanev, izraelský politik
- Jevhen Chačeridi, fotbalista
- Pavel Sudoplatov, sovětský generál a špion
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Russia in control of Melitopol city as missiles strike across Ukraine. Al Arabiya English [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ «Вам что, российская власть не нравится?» Кремль очень хочет присоединить Запорожье к РФ. Вот как к референдуму готовят оккупированный Мелитополь — и что рассказывают его жители. Meduza [online]. [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ "Семь часов с мешком на голове". Освобожденный мэр Мелитополя рассказал Настоящему Времени, как его обменяли на российских солдат. Настоящее Время [online]. 2022-03-18 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Война Семнадцатый день. Онлайн «Медузы». Meduza [online]. [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Путин присвоил звание "Город воинской славы" оккупированным украинским городам Мариуполю и Мелитополю. Настоящее Время [online]. 2022-11-15 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Melitopol na Wikimedia Commons - (ukrajinsky) Oficiální stránky
- (ukrajinsky) Fotografie města
