Matrilinearita
Matrilinearita (z lat. mater, matka, a linea, rodová linie), také uterinní příbuzenství, je takové uspořádání tradiční společnosti, kde se osobní atributy, privilegia a majetek dědí v mateřské linii. Vyskytuje se v zemědělských společnostech, zejména Severní Ameriky, například u indiánů Hopi a u Irokézů. Evolucionističtí antropologové jsou přesvědčeni, že představuje starší stadium než jeho opak – patrilinearita. Ve velmi archaických společnostech s volnou organizací může souviset s tím, že jen matka je vždycky bezpečně známa.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Matrilineární uspořádání diskriminuje jednu z filiačních vazeb (typ příbuzenství, kdy jedna osoba pochází z druhé), v tomto případě vazby na otce. Důraz je naopak kladen na vazbu mezi potomky a jejich ženskými předky a mezi ženami a jejich potomky. Za matrilinii se považuje skupina, jejímž základem jsou ženy a jejich bratři. Mezi členy matrilineárního rodu tedy patří potomci ženy, včetně mužských potomků, jejichž děti už do něj ovšem nepatří, neboť jsou částí matrilinie své matky.[1]
Postavení žen v matrilineárních a zejména matrilokálnich společnostech je většinou vyšší než ve společnostech patrilineárních.[2]Je tomu tak především proto, že ženy v matrilineárních společnostech typicky žijí se svou pokrevní rodinou (matrilokalita) a jsou považovány za zdroje kontinuity, tedy stálosti a nepřetržitosti společnosti.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Matrilinearita se nejčastěji, ne však výhradně, vyskytuje ve společnostech primitivních zemědělců ("kopaničářů") či pastevců, ve společnostech, které neužívají pluh. Evolucionističtí antropologové jsou přesvědčeni, že představuje starší stadium než jeho opak – patrilinearita, která je spojena s agrárními či industriálními společnostmi, tedy s pozdějšími vývojovými fázemi.[3] Ve velmi archaických společnostech s volnou organizací může souviset s tím, že jen matka je vždycky bezpečně známa.
Jisté rysy matrilinearity vykazují i tradiční společnosti židovské: v halachickém židovství se za Židy pokládají děti židovské matky. Toto uspořádání zde však není příliš staré a vzniklo patrně až v souvislosti s obsazením Izraele Řeky ve 4. století př. n. l.
Avunkulát[editovat | editovat zdroj]
V matrilineárních společnostech se často vyskytuje tzv. avunkulát, tj. významná role strýce z matčiny strany, ujce, tj. matčina bratra, při výchově jejích dětí. Tím vzniká tzv. matrilineární dilema, kdy je muž vázán povinnostmi jak ke své vlastní matrilinii, tedy ke své sestře a její rodině, tak k matrilinii své manželky a tedy svých dětí. Zde je patrný rozdíl oproti patrilinearitě, kdy žena plně přejde do patrilinie svého muže. V matrilineární společnosti je muž celoživotně svázán se svými rodiči a sestrami.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SKUPNIK, Jaroslav. Antropologie příbuzenství: příbuzenství, manželství a rodina v kulturněantropologické perspektivě. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010. s. 109
- ↑ MURPHY, Robert Francis. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2004. s. 113
- ↑ SKUPNIK, Jaroslav. Antropologie příbuzenství: příbuzenství, manželství a rodina v kulturněantropologické perspektivě. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010. s. 108
- ↑ SKUPNIK, Jaroslav. Antropologie příbuzenství: příbuzenství, manželství a rodina v kulturněantropologické perspektivě. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010. s. 121
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- R. Benedictová, Vzorce kultury. Praha 2000
- C. Lévi-Srauss, Les structures élémentaires de la parenté. Paris.
- R. F. Murphy, Úvod do sociální a kulturní antropologie. Praha 1999
- U. Wesel, Der Mythos vom Matriarchat. Frankfurt a/M. 1980
- SKUPNIK, Jaroslav. Antropologie příbuzenství: příbuzenství, manželství a rodina v kulturněantropologické perspektivě. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). s. 108-136
