Láertés

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Láertés
Odysseus se po návratu na Ithaku setkává se svým otcem Láertem (Theodoor van Thulden, 1600)
Odysseus se po návratu na Ithaku setkává se svým otcem Láertem (Theodoor van Thulden, 1600)
ChoťAntikleia
DětiOdysseus
Ktiméne
RodičeArkeisios a Chalkomédusa
PříbuzníTélemachos[1], Agrius[2], Leontofron, Leontofónos, Nausinous, Nausithous, Télegonos[3], Kassifóne, Latinus, Polipórthes, Ardeas, Polypoites, Anteias, Arcesilaos a Auson (vnoučata)
Funkcekrál v řecké mytologii
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Láertés (starořecky Λαέρτης) je postava z řecké mytologie. Byl vládcem Ithaky a otcem legendárního hrdiny Odyssea.

Příběh[editovat | editovat zdroj]

Láertés byl synem argonauta Arkeisia a jeho ženy Chalkomedusy. Byl manželem Antikleii, se kterou měl syna Odyssea (podle některých starověkých autorů byl otcem Odyssea Sisyfos). Láertés předal vládu nad Ithakou Odysseovi ještě před jeho účastí v trójské válce a stáhl se do ústraní. Zatímco Antikleia po odjezdu Odyssea do války zemřela kvůli dlouhé nepřítomnosti svého syna žalem, truchlící otec Láertés vedl odloučený, tvrdý a asketický život. V královském paláci se usadili dotěrní nápadníci Odysseovy manželky Pénelopé.

Když po svém návratu Odysseus všechny nápadníky zabil, vydal se za svým otcem. Našel ho, jak starý, unavený a naplněný smutkem sází ve svém sadu strom. Odysseus si nejprve nechal svou identitu pro sebe, ale když viděl, jak Láerta zklamalo, že se nedozví nic o synovi, nechal se poznat a prokázal se výčtem všech stromů, které dostal od Láerta, když byl chlapec.

Po tomto shledání se oba vydali do Odysseova domu, aby spolu s Odysseovým synem Télemachem a s věrnými služebníky zahnali pomstychtivé rodiny mrtvých nápadníků. Bohyně Athéna vlila do Láerta sílu, aby mohl Odysseovi pomoci, a Láertés pak oštěpem zabil Eupeitha; ten byl otcem nejdotěrnějšího z někdejších Pénelopiných nápadníků Antinoa.[4]

Shledání Odyssea s Láertem bývá považováno za jednu z nejdojímavějších částí Homérovy básně, podobně jako jeho setkání s duchem zemřelé matky Antikleie na prahu podsvětí.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Laertes (Mythologie) na německé Wikipedii a Laertes na anglické Wikipedii.

  1. Odysseus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. Nikolaj Petrovič Obnorskij: Circeja. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXXVIII.
  3. Nikolaj Petrovič Obnorskij: Telegon. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXXIIa.
  4. Zamarovský (1996), s. 50
  5. Zamarovský (1996), s. 241

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOMÉR. Odysseia. Verše XI. 187–196, XV. 351–358, XVI. 117–145, XXIV. 205–412, 498–525.
  • ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. 4. vyd. Praha: Brána, 1996. 456 s. ISBN 80-85946-29-7. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]