Luisa Hollandina Falcká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luisa Hollandina Falcká
Portrét Luisy Hollandiny od jejího učitele Gerrita van Honthorst, 1642
Portrét Luisy Hollandiny od jejího učitele Gerrita van Honthorst, 1642
Narození18. dubna 1622
Haag
Úmrtí11. února 1709 (ve věku 86 let)
Klášter Maubuisson
Místo pohřbeníKlášter Maubuisson
Povolánímalířka, řeholnice a spisovatelka
RodičeFridrich Falcký a Alžběta Stuartovna
PříbuzníŽofie Hannoverská, Alžběta Falcká, Henrietta Marie Falcká, Karel I. Ludvík Falcký, Eduard Falcký, Gustav Adolf Falcký, Jindřich Fridrich Falcký, Mořic Falcký, Ruprecht Falcký[1], Philipp von der Pfalz a Šarlota Falcká (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luisa Marie Falcká, zvaná Luisa Hollandina, německy Luise Hollandine von der Pfalz (* 18. dubna 1622, Den Haag11. února 1709, cisterciácký klášter Maubuisson), byla falcká princezna, titulární falckraběnka, v letech 16641709 abatyše kláštera Maubuisson, malířka a mědirytec.

Život[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Luisa Hollandina se narodila jako druhá dcera/šesté dítě „zimního krále“ Fridricha Falckého (1596–1632) a jeho manželky, anglické princezny Alžběty Stuartovny (1596–1662). Jejími prarodiči byli z otcovy strany falcký kurfiřt Fridrich IV. Falcký a jeho manželka Luisa Juliana Oranžská, z matčiny pak anglický král Jakub I. Stuart a Anna Dánská. Světlo světa spatřila v nizozemském Haagu, kam uprchli její rodiče po ztrátě českého trůnu po bitvě na Bílé hoře; jako jejich první dítě v holandském exilu byla – neboť místo jejího kmotra zaujal nizozemský parlament (Generalstaaten) – pokřtěna jako Luisa Marie Hollandina. Malá princezna vyrůstala v péči vychovatelů v Leidenu. Po ukončení vzdělání se vrátila zpět na dvůr své matky do Haagu. Zde se o její ruku ucházel mezi jinými např. braniborský kurfiřt Fridrich Vilém.

Autoportrét, kolem 1650

Malířka[editovat | editovat zdroj]

Luisa Hollandina byla talentovaná malířka; věnovala se především portrétní malbě pod vedením nizozemského malíře Gerrita van Honthorst. Její díla, natolik kvalitní a zdařilá, že byla často připisována jejímu učiteli, představují většinou její blízké příbuzné; většinou jsou uložena v muzeích v Německu. Luisině umělecké tvorbě byla nicméně věnována pozornost teprve v 80. letech 20. století.

Konverze[editovat | editovat zdroj]

19. prosince roku 1657 z Antverp, kde ještě jako jediná ze sourozenců žila po boku své matky, utekla do Francie, kam ji pozvala její teta z matčiny strany Henrietta Marie Bourbonská. Zde stejně jako její mladší bratr Eduard přestoupila v jednom karmelitánském klášteře na katolickou víru. Útěk a konverze vedly k definitivnímu odpoutání od matky. 25. března roku 1659 se stala novickou a 19. září následujícího roku 1660 jeptiškou kláštera cisterciaček v Maubuissonu v Saint-Ouen-l'Aumône (poblíž Paříže), kde se i nadále věnovala malování. Na přímluvu francouzské Koruny se stala v srpnu roku 1664 jeho abatyší. Od nizozemského parlamentu přesto dostala doživotní důchod a také Ludvík XIV. jí udělil roční rentu 6 000 livrů. Luisa Hollandina podporovala svou nejmladší sestru Žofii v úsilí o církevní sjednocení a byla považována za podporovatelku Jacques Bénigne Bossueta.

Byla ve velmi úzkém vztahu se svou neteří Liselottou (provdanou vévodkyní orleánskou), která často navštěvovala Maubuisson. Poslední léta svého života, poté co ji v roce 1705 ranila mrtvice, byla Luisa Hollandina částečně ochrnutá. Zemřela 11. února 1709 v požehnaném věku 87 let v Maubuissonu, kde byla i uložena k poslednímu odpočinku.

Významná díla[editovat | editovat zdroj]

  • Braunschweig, Herzog Anton Ulrich-Museum
    • Dvojportrét anonymního páru jako Mars a Venuše, kolem 1669
  • Hannover, Niedersächsisches Landesmuseum
    • Portrét Alžběty, nasavské hraběnky, kolem 1660
    • Portrét Alžběty, hesensko-kasselské lankraběnky, kolem 1670
    • Portrét Alžběty Šarloty Falcké, kolem r. 1670
  • Isselburg, Museum Wasserburg Anholt
    • Portrét Žofie Hannoverské jako indiánky, po r. 1644

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Fridrich III. Falcký
 
 
Ludvík VI. Falcký
 
 
 
 
 
 
Marie Braniborsko-Kulmbašká
 
 
Fridrich IV. Falcký
 
 
 
 
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
Alžběta Hesenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Saská
 
 
Fridrich Falcký
 
 
 
 
 
 
Vilém I. Nasavsko-Dillenburský
 
 
Vilém I. Oranžský
 
 
 
 
 
 
Juliana ze Stolbergu
 
 
Luisa Juliana Oranžská
 
 
 
 
 
 
Ludvík z Montpensier
 
 
Šarlota Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Jacqueline de Longwy
 
'Luisa Hollandina Falcká'
 
 
 
 
 
Matyáš Stuart, IV. hrabě z Lennoxu
 
 
Jindřich Stuart, Lord Darnley
 
 
 
 
 
 
Markéta Douglasová
 
 
Jakub I. Stuart
 
 
 
 
 
 
Jakub V. Skotský
 
 
Marie Stuartovna
 
 
 
 
 
 
Marie de Guise
 
 
Alžběta Stuartovna
 
 
 
 
 
 
Kristián III. Dánský
 
 
Frederik II. Dánský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Sasko-Lauenburská
 
 
Anna Dánská
 
 
 
 
 
 
Oldřich III. Meklenburský
 
 
Žofie Meklenburská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Dánská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luise Hollandine von der Pfalz na německé Wikipedii.

  1. Union List of Artist Names. 5. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2021-05-21]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Herzog Anton Ulrich-Museum Braunschweig – Die holländischen Gemälde, Braunschweig 1983, ISBN 3-922279-01-5
  • Hans Rudolf Füssli: Allgemeines Künstlerlexicon oder kurze Nachricht von dem Leben und den Werken der Mahler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Kunstgiesser, Stahlschneider, etc, 1779, S. 497 Digitalisat

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]