Lockheed C-5 Galaxy

C-5 Galaxy
Určení	transportní letoun
Původ	Spojené státy americké
Výrobce	Lockheed Corporation ; Lockheed Martin
První let	30. června 1968
Zařazeno	červen 1970
Charakter	Ve službě
Uživatel	Letectvo Spojených států
Výroba	C-5A: 1968–1973; C-5B: 1985–1989 ; C-5M modernizace: 2006-dosud
Vyrobeno kusů	131 (C-5A: 81, C-5B: 50)
Cena za kus	C-5A: 163 400 000 US$; C-5B: 167 700 000 US$
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lockheed C-5 Galaxy je americký čtyřmotorový obří transportní letoun, který původně navrhl a vyráběl Lockheed a nyní jej udržuje a modernizuje nástupce Lockheed Martin. Byl navržen pro americké letectvo k přepravě těžkých a nadměrných nákladů na velké (mezikontinentální) vzdálenosti. Sdílí určitou podobnost s menší letounem C-141 Starlifter a novějším C-17 Globemaster III a je jedním z největších vojenských letadel na světě.

Vývoj letounu C-5 Galaxy byl komplikovaný, včetně velkého překročení nákladů a Lockheedu způsobil značné finanční potíže. Krátce po nástupu do služby byly u mnoha letadel trhliny v křídlech a flotilu C-5 postihla omezení, dokud nebyly opravy dokončeny. Varianta C-5M Super Galaxy je modernizovaná verze s novými motory a modernizovanou avionikou navrženou tak, aby prodloužila životnost letounu i po roce 2040.

Americké letectvo provozuje C-5 od roku 1969. V té době letoun podporoval americké vojenské operace ve všech hlavních konfliktech včetně Vietnamu, Iráku, Jugoslávie a Afghánistánu, jakož i podporu spojenců, jako např. Izrael během Jomkipurské války a během operací za války v Zálivu. C-5 Galaxy byl také použit k přepravě humanitární pomoci, při katastrofách a podporoval americký vesmírný program.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

V roce 1961 oslovila americká armáda několik leteckých společností s požadavkem na vývoj obřího transportního letadla, které by nahradilo dosluhující Douglas C-133 Cargomaster a doplnilo by ve stejném období zaváděný letoun Lockheed C-141 Starlifter, jehož interiér nebyl pro některá transportovaná zařízení dostatečně prostorný. Své návrhy poslaly společnosti Boeing, Douglas, General Dynamics, Lockheed a Martin Marietta, z nichž do dalších kol výběrového řízení postoupily Boeing, Douglas a Lockheed. Z přihlášených výrobců motorů General Electric, Curtiss-Wright Corporation a Pratt & Whitney pak postoupily společnosti General Electric a Pratt & Whitney. Po zpracování připomínek a vyhotovení nových návrhů byl nakonec vybrán Lockheed a jako dodavatel motorů General Electric.

První skutečný prototyp C-5A (číslo 66-8303) byl dokončen 2. března 1968 a poprvé vzlétl 30. června 1968. Sériová výroba byla zahájena v prosinci 1969, první hotový kus poté převzala v červnu 1970 437th Airlift Wing, Charleston Air Force Base, SC (437. zásobovací peruť při Charlestonské letecké základně v Jižní Karolíně). Během statických a únavových zkoušek prováděných již po dodání prvních kusů americké armádě se objevily na křídlech praskliny, pro všechny C-5A tak bylo omezeno maximální konstrukční zatížení na 80 %. Nově vyvinutá křídla, u kterých bylo oproti původní konstrukci využito nových hliníkových slitin, byla u všech C-5A vyměněna v letech 1980 – 1987.

V lednu 1986 byla dodána první verze C-5B, která má již zesílená křídla a modernizovanou avioniku a motory.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

C-5A

Původní verze C-5, dodáno bylo 81 kusů, u 77 z nich bylo nutné v letech 1980-87 vyměnit křídla (viz výše).

C-5B

C-5B je vylepšenou verzí C-5A. Vedle všech vylepšení, kterých se během výroby dočkala C-5A (včetně zesílených křídel), dostala C-5B modernizované motory a novou avioniku. Od roku 1986 do roku 1989 bylo dodáno 50 kusů.

C-5C

C-5C je speciálně upravená varianta pro přepravu nadměrného nákladu. Dvě C-5 (čísla 68-0213 a 68-0216) byly upraveny tak, aby měly větší vnitřní nákladní kapacitu (například pro přepravu satelitů NASA). Hlavní změny spočívaly v odstranění zadního patra pro cestující, instalaci nových nákladových vrat s dělením uprostřed a nové zadní přepážce, která byla umístěna více vzadu. Obě C-5C jsou umístěny na Travis Air Force Base v Kalifornii. V lednu 2007 byla u 68-0216 modernizována avionika.

C-5M Super Galaxy

Jedná se o modernizovaná již vyrobená letadla verzí C-5B, C-5C a některých C-5A. Modernizace spočívala v osazení nové avioniky a nových výkonnějších motorů, čímž se zvýšilo užitečné zatížení, zlepšila se stoupavost a dolet. Také se zrychlil start a tím se i zkrátila minimální délka vzletová dráhy. První modernizace na C-5M byla dokončena dne 16. května 2006 a tato modernizovaná Galaxy poprvé vzlétla dne 19. června 2006.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V sedmdesátých letech bylo o C-5 uvažováno jako o možném transportním letadlu pro raketoplány. Zatímco v Sovětském svazu byl pro transport materiálu souvisejícího s vesmírným programem (kosmoplán Buran a části nosných raket Eněrgija nebo Proton) upraven transportní letoun Antonov An-124 (vznikl tak Antonov An-225 Mrija), v USA byl pro stejné účely nakonec přestavěn Boeing 747.

C-5 Galaxy používá americké vojenské letectvo nejen k přepravě vojenského nebo humanitárního materiálu do krizových oblastí, ale také pro přepravu techniky při zahraničních cestách amerického prezidenta. Do C-5 Galaxy se vejde i prezidentský vrtulník Marine One.

9 z vyrobených Galaxy bylo zničeno nebo vážně poškozeno při haváriích, 2 z nich byly opraveny a vráceny do provozu.

Specifikace (C-5B)[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Posádka: ^[2]^[3]
- 7 typická posádka (velitel letounu/pilot, druhý pilot, dva letoví technici, tři správci nákladu)
- 4 minimální posádka (velitel letounu/pilot, druhý pilot, dva letoví technici)
Délka: 75,3 m
Výška: 19,84 m
Rozpětí: 67,89 m
Plocha křídel: 580 m²
Kapacita: 122 470 kg nákladu (610 kg / m²) nebo 345 vojáků
Hmotnost prázdného stroje: 172 370 kg
Vzletová hmotnost: 348 800 kg
Maximální vzletová hmotnost: 381 000 kg
Nákladový prostor:
- výška: 4,1 m
- šířka: 5,76 m
- Přístup přední rampou po vyklopení přídě vzhůru, nebo zadní rampou, kde jsou do stran odklápěná vrata
Pohonné jednotky:
- 4× dvouproudový motor General Electric TF39-GE-1C, každý s tahem 190 kN, nebo
- C-5M: 4× dvouproudový motor General Electric F138-GE-100, každý s tahem 223 kN