Listový stroj
Listový stroj (angl.: dobby, něm.:Schaftmaschine), zvaný také listovka, je zařízení, které umožňuje tvoření prošlupu s větším počtem (cca 10-30) brdových listů na tkacím stroji. [1]
Princip konstrukce stroje[editovat | editovat zdroj]
(muzeum v anglickém Bradfordu)
Na tkacích strojích s vačkovým prošlupním zařízením (angl.: cam shedding) se instaluje maximálně 10 brdových listů. Tímto systémem se dají tkát jen vazby se střídou do 12 osnovních a 8 útkových nití. [2]
Na strojích s listovkami se dá prakticky umístit až 28 listů (s dělením podle tloušťky nosníku listu 10-20 mm). Elektronicky řízená zařízení tohoto druhu umožňují tkaní s obrovskou střídou vazby s velikostí vzoru přes 6400 útků tj. až 3 metry po délce tkaniny. Mechanizmus tvoří soustava vaček, pák, jehel, platin a pružin, na kterou jsou napojeny jednotlivé tkací listy. Listovka je poháněna od hlavní hřídele tkacího stroje, pohyb jednotlivých listů je řízen programovým ústrojím, které sestává u starších strojů z pásu s děrovanými kartami (viz příklady na levé straně dolního snímku) a u novějších od mikroprocesoru.
Vyráběné stroje[editovat | editovat zdroj]
- Listové stroje se začaly používat v roce 1843. [3]
- Nejstarší známou konstrukcí je Hattersleyova listovka z roku 1867. [4]
(Na hořejším snímku je listovka s negativním zdvihem vyvinutá koncem 19. století z původní Hattersleyovy konstrukce)
- V posledních desetiletích vyniká ve světové produkci švýcarská firma Stäubli, která dodává dva druhy listovek:
Pozitivní dvojzdvižné stroje (od poloviny 20. století). Na každou druhou otáčku stavu připadá jedna otáčka listovky. Listy se pohybují jen jedním směrem, nazpět jsou taženy pružinou. Tkací stroje s touto listovkou mohou dosáhnout rychlosti 500 otáček (tzn. zatkávat 500 útků) za minutu. [5]
Rotační listovky (od roku 1975), u kterých se nože a platiny pohybují v po kruhových dráhách. [5] Na strojích s těmito listovkami se dá zatkávat až 1500 útků za minutu. [6]
- U moderních strojů je ovládací mechanizmus uložen v dolní části tkacího stroje (dříve byla typická nadstavba, jak ukazuje dolejší snímek). Listovka může mimo prošlupní ústrojí ovládat i jiné činnosti tkacího stroje, např. barevnou záměnu útku, zbožový regulátor atd.
Některé konstrukce listovek jsou zaměřeny na speciální použití . např. pro technické tkaniny, pro hydraulické tkací stroje, pro tkaní kovových sít. [7]
Vlastnosti známých druhů listovek: [8]
| Druh mechanizmu | max. počet útků ve střídě |
max. počet listů |
| pozitivní mechan. | 6 000 | 28 |
| negativní mechan. | 150 | 16 |
| mechan. rotační | 4 700 | 28 |
| elektron. negativní | 6 400 | 16 |
| elektron. rotační | 6 400 | 28 |
- V Čechách se vyráběly první listovky už od 90. let 19. století např. v Žandově (firma Stäubli) a v Lomnici nad Popelkou. Jedna z úspěšných konstrukcí byl model RBH 20 AS (vynálezce Hadinec), jehož výroba dosáhla v 60. letech minulého století 20 000 kusů. Poslední zmínky o výrobě na území ČR pochází z 80. let. [9]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 432- 442
- ↑ Shedding machines [online]. Textile School, 2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Brocade and jacquard [online]. The Dreamstress, 2014-07-20 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gorge Hattersley and Sons [online]. Graces´Guside, 2016-07-12 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Cam Motions and Dobbies [online]. Stäubli, 2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-27. (anglicky)
- ↑ Shedding [online]. itu.edu, 2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Schaftmaschinen [online]. Schneider Ozga, 2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Adanur: Handbook of Weaving, Technomic Publishing Company 2001, ISBN 1-58716-013-7, str. 130
- ↑ Historie tkací techniky [online]. webzdarma, 2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.