Levhart perský
 Levhart perský | |
|---|---|
 Levhart perský (Panthera pardus saxicolor) v Hannoverské Zoo | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | kočkovití (Felidae) |
| Rod | Panthera |
| Druh | levhart skvrnitý (P. pardus) |
| Trinomické jméno | |
| Panthera pardus saxicolor (Pocock, 1927) | |
 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Levhart perský (Panthera pardus tulliana, Panthera pardus saxicolor nebo Panthera pardus ciscaucasica), zvaný též levhart zakavkazský nebo levhart anatolský[1] je jedním z největších poddruhů levharta skvrnitého. Žije v severním Íránu, východním Turecku, na Kavkaze, jižním Turkmenistánu a západním Afghánistánu. Ve volné přírodě se nachází jen okolo 1000 jedinců a poddruh je podle norem IUCN veden jako ohrožený.[2]
Popis a taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Levhart perský je velký poddruh levharta skvrnitého, což odpovídá Bergmannovu pravidlu. Spolu s některými populacemi levhartů afrických, indických a s cejlonskými levharty patří k nejtěžším. Hmotnost samců se v průměru pohybuje okolo 65–70 kg a výjimečně dosahuje až k 90 kg. Samice jsou podstatně menší, většinou okolo 45 kg těžké.[3][4] Délka těla je 126 až 171 cm, ocas měří 94 až 106 cm. Výška v ramenou dosahuje 50 až 80 cm. Průměrná délka lebky u samců je 20,6 cm, u samic 18,7 cm.[5] Zbarvení je světlé, krémové až šedožluté, s velkými, pravidelně rozmístěnými rozetami. Srst je dlouhá a hustá, především v zimním období.[3][6]
Dříve bylo rozlišováno více poddruhů levharta – kromě perského byl uváděn zakavkazský (Panthera pardus ciscaucasica) a anatolský levhart (P. p. tulliana), nyní se tyto subspecie neuznávají jako samostatné, resp. jejich uznání není dosud akceptováno.[2] Taxonomie západoasijských levhartů je nicméně stále předmětem bádání.[7]
Populace a rozšíření[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
.JPG)
Počet dospělých jedinců je odhadován na 871–1290 (rok 2008). Odhady populací v jednotlivých státech resp. oblastech výskytu jsou následující: 550–850 v Íránu, 200–300 v Afghánistánu, 78–90 v Turkmenistánu, méně než 10–13 v Arménii, méně než 10–13 v Ázerbájdžánu, 3–4 v Náhorním Karabachu, méně než 5 v Gruzii, méně než 10 v ruské části Kavkazu, méně než 5 v Turecku. Írán je jádrovou oblastí a jakousi pevností výskytu a vyživuje malé kavkazské, turecké a turkmenské populace. Pro rozšíření a početnost populace v Afghánistánu existují velmi nespolehlivé údaje.[2] Výskyt v Iráku není v současnosti potvrzen.[3] Pro předpokládané další populace (např. Pákistán), chybějí data.
Život[editovat | editovat zdroj]
Biotop levharta perského je poměrně pestrý – může žít v lesích mírného a subtropického pásu, horských oblastech, polopouštích či lesostepích.
K jeho oblíbené kořisti patří koza bezoárová, džejran, kamzík, zajíc polní, srnec obecný, kozorožec kavkazský, urial, muflon, prase divoké a dikobraz srstnatonosý. Kromě toho je schopen ulovit jakoukoliv kořist až do velikosti koně. Levhart není v současnosti vystaven konkurenci silnějších predátorů, než je on sám, neboť došlo k jejich vyhubení. Jednalo se o tygra kaspického a lva perského. Určitou konkurenci tak představují jen středně velké nebo menší šelmy: rys ostrovid, vlk obecný, hyena žíhaná, karakal a zcela výjimečně i irbis.[8][9][10]
Období páření levharta perského probíhá obvykle od poloviny ledna do poloviny února. Samci a samice spolu zůstávají jen krátce a rychle jeden druhého opouštějí. Doba březosti trvá v průměru 90–106 dní. Samice rodí obvykle dvě mláďata, větší počet je spíše vzácný (zaznamenané maximum je čtyři).[10] Levharti pohlavně dospívají po dvou letech a v přírodě se obvykle nedožívají více než 12 let. V zajetí to může být až 16 let.[8]
Ohrožení a ochrana[editovat | editovat zdroj]
Hlavním nebezpečím pro perské levharty je pytláctví, úbytek přirozené kořisti, ztráta přirozeného prostředí a obecně růst lidské populace a jejích aktivit (mj. i vojenského rázu). Poklesem počtu jedinců došlo k výrazné fragmentaci populace, která je tím podstatně méně životaschopná.[11][9] Přežití těchto koček mimo rezervace je velmi nejisté. Například ze 71 zaznamenaných úmrtí v Íránu v letech 2007–2011 bylo přes 70 % v důsledku odstřelu nebo otravy. 13 levhartů zahynulo kvůli nehodám na silnicích.[12]
Přežití této šelmy může zajistit jen důsledná ochrana, osvětová práce mezi obyvateli a propojení fragmentovaných areálů biokoridory. Je evidentní, že Írán a jeho populace levharta bude muset hrát klíčovou roli. Chovy v zoologických zahradách trpí častým příbuzenským křížením a nejsou tak vhodné pro oživení či doplnění divoké populace. V Čechách a na Moravě je chován v Zoo Dvůr Králové nad Labem a Zoo Jihlava. Na Slovensku je chován v Zoo Bojnice.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BioLib: Panthera pardus saxicolor uvádí jako synonymum též "levhart sinajský", což ale žádný jiný zdroj nezmiňuje jako poddruh totožný s levhartem perským, neboť jde o formu přidružovanou levhartovi perskému.
- ↑ a b c IUCN Red List: Panthera pardus ssp. saxicolor. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-28.
- ↑ a b c VAŠÁK. Levhart perský, s. 134.
- ↑ Carnivora: Biggest Leopard Sub-species?. carnivoraforum.com [online]. [cit. 2014-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-23.
- ↑ ROSEN, Tatjana. Biology, ecology and taxonomy of the Persian leopard. Cat News Special Issue 15 [online]. IUCN SSC Cat Specialist Group, Summer 2022 [cit. 2022-09-01]. Dostupné online.
- ↑ MAZÁK. Velké kočky a gepardi, s. 83.
- ↑ KHOROZYAN, Igor. Taxonomic status of the leopard, Panthera pardus (Carnivora, Felidae) in the Caucasus and adjacent areas. Russian Journal of Theriology. 2006, roč. 5, čís. 1, s. 41–52. Dostupné online.
- ↑ a b VAŠÁK. Levhart perský, s. 135.
- ↑ a b HAMIDI. Persian Leopard Ecology and Conservation in Bamu National Park, Iran.
- ↑ a b FARHADINIA."Reproductive ecology of Persian leopard".
- ↑ WWF: Strategy for the Conservation of the Leopard in the Caucasus Ecoregion
- ↑ SANEI. "Assessment of the Persian leopard mortality rate in Iran".
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FARHADINIA, Mohammad S.; MAHDAVI, Alireza; HOSSEINI-ZAVAREI, Fatemeh. "Reproductive ecology of Persian leopard, Panthera pardus saxicolor, in Sarigol National Park, northeastern Iran". Zoology in the Middle East 48, 2009.
- HAMIDI, Amirhossein H. K. Persian Leopard Ecology and Conservation in Bamu National Park, Iran. Cat Project of the Month – March 2008.
- KHOROZYAN, I. Panthera pardus ssp. saxicolor. The IUCN Red List of Threatened Species. Version 2014.2. <www.iucnredlist.org>
- MAZÁK, Vratislav. Velké kočky a gepardi. Edice Zvířata celého světa, sv. 7. Praha 1980.
- SANEI, Arezoo. Analysis of leopard (Panthera pardus) status in Iran (No.1). Tehran, Sepehr Publication Center 2007.
- SANEI, A.; Mousavi M.; Mousivand M.; Zakaria M. (2012). "Assessment of the Persian leopard mortality rate in Iran". Proceedings of UMT 11th International Annual Symposium on Sustainability Science and Management: 1458–1462.
- VAŠÁK, Jan. "Levhart perský a jeho odchov v Zoo Jihlava". Živa 3/2006.
- WWF: Strategy for the Conservation of the Leopard in the Caucasus Ecoregion. Strategic Planning Workshop on Leopard Conservation in the Caucasus. Tbilisi, Georgia, 30 May – 1 June 2007.
- ZAKARIA, Mohamed. and SANEI, Arezoo. "Conservation and management prospects of the Persian and Malayan leopards". Asia Life Sciences Supplement 7: 1–5, 2011.
