Kyzyl

Kyzyl ; Кызыл
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	51°43′ s. š., 94°27′ v. d.
Nadmořská výška	631 m n. m.
Časové pásmo	UTC+7
Stát	Rusko
Federální okruh	Sibiřský
Republika	Tuva
	; Tuvinská republika na mapě Ruska
	Kyzyl
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	97,4 km²
Počet obyvatel	116 015 (2017)
Hustota zalidnění	1 191 obyv./km²
Etnické složení	Tuvinci 68,09 % Rusové 28,42 %
Náboženské složení	budhisté, šamanisté, pravoslavní
Správa
Status	město
Hlava města	Karim Bajlak-oolovič Sagaan-ool
Vznik	1914
Oficiální web	www.mkyzyl.ru
Telefonní předvolba	(+7)39422
PSČ	667001 - 667011
Označení vozidel	17
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyzyl (tuvinsky i rusky Кызы'л) je město ležící v Ruské federaci a hlavní město Tuvinské republiky. Kyzyl znamená v tuvinštině červenou barvu (stejně jako v mnoha dalších turkických jazycích).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kyzyl byl založen 1914 jako Bělocarsk, 1918 přejmenován na Chem-Beldyr a 1926 konečně na Kyzyl.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Kyzyl leží v Tuvinské kotlině na soutoku řek Malý Jenisej (Ка-Хем) a Velký Jenisej (Бий-Хем). Většina města i jeho střed se rozkládá na jižním břehu Jeniseje. Žije zde přibližně 116 tisíc^[3] obyvatel.

Střed Asie[editovat | editovat zdroj]

Kyzyl bývá někdy pokládán za střed Asie. Je otázka, zda tomu tak je doopravdy. V centru města se na břehu Jeniseje nachází pomník (obelisk) Středu Asie.

Vedení města[editovat | editovat zdroj]

Starostou Kyzylu byl v letech 2002 až 2008 Robert Dermejevič Doržu; od té doby je jím Vladislav Tovariščtajevič Chovalyg.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-05-13]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
↑ ^a ^b Dostupné online. [cit. 2017-07-31]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyzyl na Wikimedia Commons
Týdeník Центр Азии
Slideshow Kyzylu
Detailní mapa Kyzylu

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[FLNGR-1] Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-05-13]. Dostupné online. (anglicky)

[2] Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)

[67abb81982c42e820fb6172a73ff824ede55aaa7-3] Dostupné online. [cit. 2017-07-31]

[1]

[2]

[3]

Ruská federace

Subjekty Ruské federace

Republiky	Adygejsko (Majkop) Altaj (Gorno-Altajsk) Baškortostán (Ufa) Burjatsko (Ulan-Ude) Čečensko (Grozný) Čuvašsko (Čeboksary) Dagestán (Machačkala) Chakasie (Abakan) Ingušsko (Magas) Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) Kalmycko (Elista) Karačajsko-Čerkesko (Čerkesk) Karélie (Petrozavodsk) Komi (Syktyvkar) Krym (Simferopol)¹ Marijsko (Joškar-Ola) Mordvinsko (Saransk) Sacha (Jakutsk) Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) Tatarstán (Kazaň) Tuva (Kyzyl) Udmurtsko (Iževsk)

Kraje	Altajský (Barnaul) Chabarovský (Chabarovsk) Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) Krasnodarský (Krasnodar) Krasnojarský (Krasnojarsk) Permský (Perm) Přímořský (Vladivostok) Stavropolský (Stavropol) Zabajkalský (Čita)

Oblasti	Amurská (Blagověščensk) Archangelská (Archangelsk) Astrachaňská (Astrachaň) Bělgorodská (Bělgorod) Brjanská (Brjansk) Čeljabinská (Čeljabinsk) Irkutská (Irkutsk) Ivanovská (Ivanovo) Jaroslavská (Jaroslavl) Kaliningradská (Kaliningrad) Kalužská (Kaluga) Kemerovská (Kemerovo) Kirovská (Kirov) Kostromská (Kostroma) Kurganská (Kurgan) Kurská (Kursk) Leningradská (Petrohrad) Lipecká (Lipeck) Magadanská (Magadan) Moskevská (Moskva) Murmanská (Murmansk) Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) Novgorodská (Veliký Novgorod) Novosibirská (Novosibirsk) Omská (Omsk) Orelská (Orel) Orenburská (Orenburg) Penzenská (Penza) Pskovská (Pskov) Rjazaňská (Rjazaň) Rostovská (Rostov na Donu) Sachalinská (Južno-Sachalinsk) Samarská (Samara) Saratovská (Saratov) Smolenská (Smolensk) Sverdlovská (Jekatěrinburg) Tambovská (Tambov) Tomská (Tomsk) Tverská (Tver) Tulská (Tula) Ťumeňská (Ťumeň) Uljanovská (Uljanovsk) Vladimirská (Vladimir) Volgogradská (Volgograd) Vologdská (Vologda) Voroněžská (Voroněž)

Federální města	Moskva Petrohrad Sevastopol¹

Autonomní oblast	Židovská (Birobidžan)

Autonomní okruhy	Čukotský (Anadyr) Chantymansijský – Jugra (Chanty-Mansijsk)² Jamalo-něnecký (Salechard)² Něnecký (Narjan-Mar)³

¹ Anexe Ruskem mezinárodně neuznána a považováno za součást Ukrajiny. ² Spravováno orgány Ťumeňské oblasti ³ Spravováno orgány Archangelské oblasti