Krč
| Krč | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Městská část | Praha 4 |
| Správní obvod | Praha 4 |
| Obvod | Praha 4 |
| Obec | Praha |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°2′27″ s. š., 14°26′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 27 344 (2021)[1] |
| PSČ | 14200 |
| Počet domů | 1 758 (2011)[2] |
| Počet ZSJ | 18 |
 | |
  Krč | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 400165 |
| Kód k. ú. | 727598 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krč (německy Krč nebo Krtsch, v letech 1939–1945 německy Reuth) je městská čtvrť a katastrální území hlavního města Prahy, součást městské části Praha 4 a městského obvodu Praha 4.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Jméno Krč (latinsky Carrium) bylo uváděno v písemných památkách již roku 1222.[3] Krč je uvedena podruhé v dokumentu z roku 1273. Roku 1328 jsou v Krči připomínány višně.[4] Dolní i Horní Krče (německy Unter- a Ober-Krtsch) se v dobách husitských nepokojů zmocnili pražané. V roce 1547 byl majetek Novoměstských v Nové Krči zabaven, ale roku 1586 jej Nové Město vykoupilo; Dolní Krč se v roce 1628 stala majetkem havelského kláštera.
V 19. století vznikla na území Horní Krče osada Jalové Dvory. Dolní Krč s 1354 obyvateli, se zámkem, pivovarem a cihelnou, byla v roce 1900 vsí nuselského okresu, zatímco Horní Krč s 823 obyvateli a vilami byla vsí okresu Královské Vinohrady stejně jako Jalové Dvory (Jalový Dvůr) se 152 obyvateli.
Krč jako součást Prahy[editovat | editovat zdroj]
V době připojení k Praze (jako součást Prahy XIV.) žilo na území obou Krčí a Jalových Dvorů přes 3700 obyvatel v 323 domech. V roce 1949 připadla část k.ú. Krče k tehdejší Praze 14 (s Lhotkou, Nuslemi a částí Michle) a část k tehdejší Praze 15 (s Braníkem, Podolím a Hodkovičkami). V roce 1960 se k.ú. Krč stalo součástí nového obvodu Praha 4 a v roce 1990 součástí městské části Praha 4.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Krčský zámek[editovat | editovat zdroj]
V Dolní Krči se nachází novogotický zámek vybudovaný před rokem 1860, přestavbou staršího klasicistního objektu, který zbudoval jako své vrchnostenské sídlo řád obutých karmelitánů od sv. Havla. Po zrušení řádu se v držení zámku vystřídalo několik majitelů, z nichž nejvýznamnější byl JUDr. Schlosser, který také provedl novogotickou přestavbu a rozšířil zámek o jižní část – velký sál. Od konce 19. století až do znárodnění v roce 1948 zámek vlastnila rodina Welzova. Jejím potomkům byl také navrácen v restituci. V roce 2003 prošel celkovou rekonstrukcí a později byl přeměněn na hotel. V budoucnu má být blízko zámku vybudována nadzemní stanice metra linky D Nádraží Krč, z níž by byl přímý výhled na zámek i přilehlý zámecký park.
Thomayerova nemocnice[editovat | editovat zdroj]
Fakultní Thomayerova nemocnice, známá také jako Nemocnice Krč nebo Krčská nemocnice, je bezesporu největším zdravotnickým zařízením nacházejícím se v Krči i celé jižní i východní části Prahy. Jedná se o objekt z období první československé republiky, který byl tehdy postaven pro ubytování osamělých lidí (vzdálená obdoba dnešního domova důchodců). Tehdy se areálu říkalo Masarykovy domovy. Tento název byl oficiálně platný pro objekty nemocnice až do roku 1955. V areálu nemocnice sídlí také Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Nemocniční kaple svatého Václava[editovat | editovat zdroj]
V areálu Krčské nemocnice se nachází nemocniční kaple svatého Václava.
Známí obyvatelé[editovat | editovat zdroj]
Mezi velmi známé obyvatele Krče patřili také spisovatelé Antal Stašek a Ivan Olbracht, kteří zde měli v severní části Krče postavenu svoji vilu. Na jejich počest jsou některé místní ulice pojmenovány po nich osobně nebo i podle jejich literárních postav (např. ulice Ševce Matouše).
Známé je i sídliště Antala Staška navazující na jihozápadní část Budějovického náměstí.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Krčí prochází hlavně tah Vídeňská vedoucí od Michle přes Krč a Kunratice mimo Prahu.
Kromě linky metra C a nově plánované linky D prochází Krčí také železniční trať z nádraží Praha-Vršovice do nádraží Praha-Braník a spojkou přes Branický most také nádraží Praha-Radotín. Nádraží Praha-Krč je zde propojeno s pražským metrem zvláštní železniční vlečkou vedoucí do depa pražského metra na Kačerově, které se nachází na Kačerově. Po této vlečce jsou do metra přiváženy nové vozy metra vyrobené mimo Prahu. Vlečka může také sloužit jako zkušební a testovací trať.
Sport[editovat | editovat zdroj]
Většina sportovišť se nachází v dolní části Krče mezi Kunratickým potokem a Jižní spojkou.
- SK Sparta Krč – fotbalový klub
- SK Krč Eagles – baseballový a softballový klub
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Sídliště Krč – část Zálesí -
Budějovické náměstí, bývalý DBK -
Kojenecký ústav v Krči (původně Šimsovo sanatorium) -
-
Kaple sv. Václava v areálu Krčské nemocnice -
Modrý pavilon (výstavba 1967-1970; architekt Jan Zelený)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ http://www.cestovatel.cz/clanky/prazske-zahrady-praha-krc/ - Pražské zahrady, zastavení čtyřicáté páté - Praha 4 - Krč
- ↑ RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Krč Horní a Dolní, s. 624–626.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krč na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Krč ve Wikislovníku- Katastrální mapa Krč na webu ČÚZK
- Archivní mapy (Dolní Krč) na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]
- Archivní mapy (Horní Krč) na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]
- Stránky o historii Krče
- Interaktivní mapa Krče s fotogalerií
