Klosterneuburg
| Klosterneuburg | |
|---|---|
.JPG) Pohled na Klosterneuburg | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°18′ s. š., 16°19′ v. d. |
| Nadmořská výška | 192 m n. m. |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Dolní Rakousy |
| Okres | Tulln |
  Klosterneuburg | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 76,2 km² |
| Počet obyvatel | 27 058 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 355,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Stefan Schmuckenschlager (ÖVP) |
| Oficiální web | www |
| stadtamt | |
| Telefonní předvolba | 02243 |
| PSČ | 3400, 3411, 3412, 3413, 3420, 3421 |
| Označení vozidel | KG |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klosterneuburg je rakouské město ve spolkové zemi Dolní Rakousy – okres Tulln (do roku 2015 okres Vídeň-okolí). Leží na řece Dunaj, v nadmořské výšce 192 m, 13 km severoseverozápadně od Vídně. Žije zde přibližně 27 tisíc[1] obyvatel, je čtvrtým největším městem Dolních Rakous. Ve městě je známý klášter, založený roku 1114, s románským kostelem a velkolepými barokními budovami. Své hlavní sídlo zde má řetězec hobbymarketů firma bauMax.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Místo bylo osídleno už v mladší době kamenné, v 1.–5. století n. l. zde byl římský tábor pro pomocné oddíly, jeho jméno však není známo. Roku 1113 se zde usadil markrabě Leopold III. Babenberský, začal si zde budovat sídlo a o rok později založil klášter, který od roku 1133 obývají augustiniáni.
Dolní město, které se nedalo bránit, sužovaly vojenské vpády, v 16. a 17. století hlavně Turci. Císař Karel VI. chtěl klášter rozšířit o císařský palác po vzoru španělského Escorialu, z velkolepého projektu však byl v letech 1730–1740 postaven jen jeden z plánovaných čtyř dvorů a jedna kupole. Za napoleonských válek byl klášter obsazen Francouzi, v roce 1860 byla v klášteře založena první vinařská škola (dnes státní). Roku 1924 zde zemřel v sanatoriu Kiesling básník Franz Kafka. Za nacistické vlády v letech 1941–1945 museli řeholníci klášter opustit, majetek kláštera byl vyvlastněn a jeden z řeholníků popraven za účast v odboji.
Politika[editovat | editovat zdroj]
Starostové[editovat | editovat zdroj]
- 1912–1913 Friedrich Vogel
- 1919–1922 Wilhelm Knottek (SDAP)
- 1922–1929 Josef Schömer (CSP)
- 1936–1938 Vinzenz Goller
- od roku 1945 Leopold Weinmayer (ÖVP)
- do roku 1985 Karl Resperger
- 1985–2009 Gottfried Schuh (ÖVP)
- od roku 2009 Stefan Schmuckenschlager (ÖVP)
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Klosterneuburg leží na dálnici B14 a na železniční trati z Vídně do Sankt Pölten, po níž je vedena i předměstská trať S40. Vlaky zde jezdí v půlhodinovém intervalu.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Klášter Klosterneuburg, založený roku 1114, s gotickou křížovou chodbou a velmi cenným vybavením. Nejcennější je tzv. Verdunský oltář z roku 1181, křídlový nástavec s 51 reliéfními emailovanými tabulkami z pozlaceného plechu.
- Klášterní kostel Panny Marie, vysvěcený roku 1136, je románská trojlodní bazilika se dvěma věžemi, barokně upravená a v 19. století restaurovaná v novorománském slohu. Také špičky věží pocházejí z této doby. Varhany z roku 1642 patří k nejcennějším v Rakousku.
- Monumentální císařský trakt z let 1730–1740 s mohutnou kopulí hostil mnoho slavných hostí a jeho sály jsou hojně navštěvovány turisty. Z terasy je krásná vyhlídka.
- Vinařství Klosterneuburg pěstuje révu na více než 100 ha a patří k největším producentům v Rakousku. Barokní sklepy pod klášterem jsou přístupné veřejnosti.
- Městský kostel svatého Martina, raně gotická stavba z konce 13. století na místě starších staveb, až do roku 1490 rozšiřovaná a po vypálení Turky roku 1683 barokně upravená.
- Essl Museum, významná soukromá sbírka moderního a současného umění v budově z roku 1999.
-
Bazilika P. Marie od JZ -
Interiér -
Verdunský oltář -
Císařský trakt od JV -
Mramorový sál
.JPG)
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Ota z Freisingu (kolem 1112–1158) – středověký kronikář
- Johann Georg Albrechtsberger (1736–1809), skladatel a hudební teoretik
- Nikolaus Lenau (1802–1850) – rakouský básník, pohřben ve Weidlingu
- Franz Kafka (1883–1924) – zemřel v sanatoriu Kierling
- Hans Ledwinka (1878–1967), automobilový konstruktér
- O. W. Fischer (1915–2004), herec
- Thomas Aigner (* 1964), rádiový moderátor
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí, V Praze : J. Otto, 1888–1909, heslo Klosterneuburg. Sv. 14, str. 408
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klosterneuburg na Wikimedia Commons - Oficiální stránky města
- Na vinicích starých 900 let[nedostupný zdroj]
