Klekání
_001.jpg)
Klekání je zvonění, které se opakovalo každý den třikrát – za úsvitu, v poledne a večer.[1] Lidé měli při zvuku zvonu zanechat práce, pokleknout a modlit se modlitbu Anděl Páně. Tradičně se klekání zvoní po dobu trvání této modlitby, tedy zhruba dvě a půl minuty, a protože modlitba Anděl Páně sestává ze tří biblických veršů, někdy se klekání zvoní s dvojím přerušením.[2] V době, kdy ještě nebylo rozšířené nošení hodinek, sloužilo také k určování času. Za ranního klekání vstávali, při poledním obědvali a u večerního posílali své děti spát. Starší děti večerní klekání upozorňovalo, že se mají vrátit domů.[1] Opozdilce mohla podle pověstí v poledne odvléct polednice a večer pak klekánice.[3] V některých obcích se tradice stále dodržuje.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c KREJČOVÁ, Kateřina. Borotínské bude domů z práce svolávat tradiční klekání. Táborský deník [online]. 2013-05-12 [cit. 2015-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. obeczvanovice.sweb.cz [online]. [cit. 2016-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-14.
- ↑ FENYKOVÁ, Šárka. Co je to klekání?. Rádio Junior [online]. 2014-04-16 [cit. 2015-11-02]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo klekání ve Wikislovníku
