Karpatští Němci
Karpatští Němci nebo Karpatoněmci (německy Karpatendeutsche), též Mantáci (německy Mantaken), je označení Němců, obývajících území někdejších Horních Uher (dnešního Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny, ale též rumunského Banátu) a přistěhovavších se na toto území mezi 12. a 15. stoletím. Po skončení druhé světové války byla většina Mantáků odsunuta do Německa.
Na území dnešního Slovenska sídlili Mantáci zejména v Bratislavě, na středním Slovensku (tzv. Hauerland a Horní Nitra) a na Spiši.
Původ[editovat | editovat zdroj]
Pojem „Karpatští Němci“ zavedl historik Raimund Friedrich Kaindl, který se věnoval problematice dějin Němců v Uhersku. Poměrně přesně vymezuje toto obyvatelstvo od jiných německých enkláv v Uhersku, zejména v Sedmihradsku.
Němci se dostali do Uher zejména v procesu znovuosídlení země vylidněné po mongolském vpádu do Uher v letech 1241 – 1242. Německá kolonizace přinesla do Uherska vznik míst na základě magdeburského městského práva a Němci patřili k měšťanům prakticky všech míst. V 16. století přišla do Uher další vlna německé kolonizace – tzv. habáni.
Na území dnešního Slovenska osídlili Němci tři hlavní cílové oblasti:
- 1. Bratislava
- 2. Střední Slovensko (Hauerland, Horní Nitra)
- 3. Spiš
Spišští Sasové[editovat | editovat zdroj]
Pro Karpatoněmecké obyvatelstvo ve Spiši se vžil také nesprávný název Spišští Sasové. Na základě lingvistické analýzy se však zjistilo, že kolonisté původně přišli z oblasti středního Franska (okolí řek Rýn a Máza) a ne ze Saska. Pojmenování pravděpodobně vzniklo v období, kdy se Němcům na Slovensku obecně říkalo „Sasové“.[1]
Politická angažovanost[editovat | editovat zdroj]
Karpatští Němci se během 1. poloviny 20. století intenzivně politicky angažovali. V rámci jejich komunity existovaly dva základní politické proudy. Jeden z nich měl orientaci spíše na uherskou politickou tradici. Spolupracoval proto spíše se stranami maďarské menšiny a podporoval autonomii Slovenska. Tento směr reprezentuje Spišská německá strana. Druhý proud byl orientován více protimaďarsky, s poukazem na potlačování německého jazyka a kultury v Uhersku před rokem 1918. Jeho představitelem je Karpatoněmecká strana. Snahu spojit všechny německé politické proudy na východě Československa počátkem 30. let 20. století vyvíjela Německá lidová strana.[2]
Koncem 30. let 20. století převláda Karpatoněmecká strana (nyní již coby sesterská organizace Sudetoněmecké strany). S nástupem autonomistů na Slovensku během druhé republiky byla zřízena Německá strana s vůdcem Franzem Karmasinem a nacionálně socialistickou orientací, coby výlučný reprezentant německé menšiny na autonomním Slovensku a později i během Slovenského štátu.[3][4]
Karpatští Němci v Přerově[editovat | editovat zdroj]
Karpatští Němci z rumunského Banátu cestovali po skončení druhé světové války do staré vlasti. Vlak zastavil na nutnou dobu v Přerově.
Podrobněji viz článek Masakr na Švédských šancích.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Pöss, O.: Karpatskí nemci. Pamiatky a múzeá 4/2000
- ↑ Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 918–923.
- ↑ Politické strany. 918-923
- ↑ Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIV. 1929-1938. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-425-5. S. 395.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kaindl, R. F.: Geschichte der Deutschen in den Karpatenländern, 3 zväzky, 1907–11
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Karpatskoněmecký spolek na Slovensku (slovensky)
- Die Karpatendeutschen (německy)
- Soňa Gabzdilová: Německá komunita v životě slovenské společnosti 1938–1945 Archivováno 22. 8. 2008 na Wayback Machine. (slovensky)
- Manták není nadávka (slovensky)
- „karpatskí Nemci“ – heslo v Encyclopaedia Beliana, 2017 (slovensky)
