Karakojunluská říše

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karakojunluská říše
قراقویونلو
 Džalájirovský sultanát 13751468 Akkojunluská říše 
Geografie
Mapa
Území pod kontrolou Karakojunluské říše
Erciş (letní), Mosul (zimní), Tabríz
Obyvatelstvo
Státní útvar
kmenová konfederace s vládou monarchie
akçe, tanka
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Džalájirovský sultanát Džalájirovský sultanát
Následující
Akkojunluská říše Akkojunluská říše

Karakojunluská říše (ázerbájdžánsky Qara Qoyunlar, turkmensky Garagoýunly, též psáno jako Kara Koyunlu nebo Qara Qoyunlu) byla oghuzsko-turkickým státním útvarem v oblasti Blízkého východu, který v době svého největšího rozmachu zahrnoval území dnešní Arménie, Ázerbájdžánu, Iráku, východního Turecka a západního Íránu. Říše existovala v letech 13751468 a její konec přivodil rivalský, akkojunluský stát ze západu. Kromě toho, že zaujímá významné místo v historii ázerbájdžánského národa, státy karakojunluský a akkojunluský se neodmyslitelně podílely na historii a formování ázerbájdžánské státnosti.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Karakojunluské državy byly zpočátku ve vazalském poměru k džalájirovskému sultanátu. Nezávislost získaly za vlády Kara Júsufa, který dovedl své armády k úspěšnému obsazení hlavního města Džalájirovců, Tabrízu. V roce 1400 utrpěly karakojunluské armády porážku od Tamerlána (Tímúra Lenka) a Kara Júsuf byl nucen k útěku do mamlúckého Egypta, kde ho přechodně internovali. Shromáždil nové vojsko, s nímž okolo roku 1406 získal zpět Tabríz a v roce 1410 dobyl i Bagdád.

Hrobka Kary Júsufa

Navzdory vnitřním konfliktům mezi potomky Kara Júsufa po roce 1420 a sílícímu ohrožení ze strany tímúrovské říše si karakojunluský stát svou celistvost udržel. Vládce Džahánšáh uzavřel na jistou dobu příměří se svým tímúrovským sokem, a třebaže dlouho nevydrželo, podařilo se mu anektovat východní část Iráku a pobřeží Arabského poloostrova, zatímco jeho protivník obsadil západní Írán. Ačkoli tehdy karakojunluská moc dosáhla vrcholu, vnitropoliticky se vyhrotily problémy Džahánšáha s jeho rebelujícími syny. Ti de facto kontrolovali Bagdád, odkud svého otce roku 1464 vypudili.

V roce 1466 se Džahánšáh pokusil získat zpět od akkojunluského vládce provincii Diyarbakır, podnik však skončil debaklem a sám Džahánšáh zahynul. Karakojunluská dynastie ztratila rychle vážnost u soupeřů a do roku 1468 její stát zanikl.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kara Koyunlu na anglické Wikipedii.

  1. Gerhard doerfer, Turks in Iran, p.  248

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]