Kalofer
| Kalofer Калофер | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°36′40″ s. š., 24°58′29″ v. d. |
| Nadmořská výška | 666 m n. m. |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Plovdivská |
| Obština | Karlovo |
  Kalofer Poloha města na mapě Bulharska | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 155,02 km² |
| Počet obyvatel | 3 057 (2018[1]) |
| Hustota zalidnění | 19,7 obyv./km² |
| Etnické složení | Bulhaři |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 03133 |
| PSČ | 4370 |
| Označení vozidel | PB |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kalofer (bulharsky Калофер) je město ležící ve středním Bulharsku na jižních svazích Staré planiny, na horním toku řeky Tundža. Nachází se 17 km od Karlova, správního střediska stejnojmenné obštiny, a má zhruba 3 tisíce obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Traduje se, že sídlo bylo založeno v roce 1533 bulharskými zbojníky poté, co jim sultán dovolil se usadit pod podmínkou, že přestanou narušovat obchodní cesty. Postupně se rozrůstalo a přeměnilo se na významné kulturní a obchodní středisko. Město bylo obýváno téměř výhradně Bulhary. Poprvé se písemně připomíná v roce 1576 jako Kalufer Derbent. V roce 1640 zde byl založen mužský klášter a v roce 1700 ženský. Na přelomu 18. a 19. století bylo dvakrát vypáleno krdžaliji, což byli propuštění vojáci z osmanské armády. Nicméně město se záhy vzpamatovalo a v polovině 19. století bylo značně bohaté a nazývalo se Altın Kalofer, turecky Zlatý Kalofer. Američtí misionáři, kteří město navštívili v roce 1863, zde napočítali 7 500 obyvatel.
V průběhu rusko-turecké války byl Kalofer vypálen tureckou armádou, přičemž zemřelo 500 obyvatel, především starých, kteří nestačili utéct do hor.[2] Poté se stal součástí Východní Rumélie, která byla sjednocena s Bulharskem v roce 1908.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Ve městě žije 3 057 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 2 633 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Je zde rozvinutá rukodělná výroba turistických suvenýrů, především textilu. V zemědělství hlavní podíl zaujímá pěstování růží, za účelem výroby růžového oleje.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2018-12-15 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Калофер [online]. Свети Места [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2018-12-25]. (bulharsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kalofer na Wikimedia Commons
