Juan Carlos I (L61)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Juan Carlos I v roce 2009
Juan Carlos I v roce 2009
Základní údaje
Vlajka
Typvrtulníková výsadková loď
Číslo trupuL-61
Jméno podleJuan Carlos I.
Objednána5. žáří 2003
Zahájení stavbykvěten 2005
Spuštěna na vodu22. září 2009
Uvedena do služby24. června 2010
Osudaktivní (2020)
Cena462 000 000 €
Takticko-technická data
Výtlak27 075 t
Délka230,82 m
Šířka32 m
Ponor6,9 m
PohonPOD
30 000 koní
Rychlost21 uzlů (39 km/h)
Dosah9000 nám. mil při 15 uzlech
Posádka243 námořníků
celkem až 1500
Výzbroj4× 20mm kanón
4× 12,7mm kulomet
Letadlaaž 25 letadel a vrtulníků:
AV-8B Harrier II
CH-47 Chinook
Sikorsky S-61
NH90

Juan Carlos I (L61) je víceúčelová válečná loď španělského námořnictva. V současnosti je jeho největší válečnou lodí. Je konstruována tak, že může sloužit jako vrtulníková výsadková loď, letadlová loď či plavidlo pro záchranné a humanitární operace. Projekt lodi je reakcí na potřebu větší aktivity španělského námořnictva v mezinárodních operacích, ale zároveň na nutnost finančních úspor. Oficiálně je označena jako loď pro strategickou projekci (přítomnost či působení) — Buque de Proyección Estratégica.

Podle upraveného projektu jsou stavěny též dvě výsadkové lodě třídy Canberra pro australské námořnictvo. Roku 2014 oznámilo Turecko, že podle modifikovaného projektu lodě Juan Carlos I postaví tamní loděnice SEDEF novou výsadkovou loď pro turecké námořnictvo.[1] Zařazení turecké výsadkové lodě do služby je plánováno na rok 2021.[2]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Stavbou lodi byla pověřena španělská loděnice Navantia ve Ferrolu. Kýl byl založen v květnu 2005. Na vodu byl trup spuštěn 22. září 2009 a dne 24. června 2010 byl Juan Carlos I přijat do služby.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Juan Carlos I může převážet 900 plně vybavených námořních pěšáků, desítky lehkých vozidel a až 46 tanků Leopard 2. Výsadek je proveden pomocí vyloďovacích člunůvrtulníků. Disponuje též dvěma patry víceúčelových prostorů pro uskladnění vozidel a nákladu (celkem až 6000 tun materiálu). Horní patro je rozděleno na hangár pro 12 letounů a garáž pro lehká vozidla o ploše 2046 m². V případě, kdy loď slouží jako letadlová, je hangár rozšířen na celou palubu a pojme 30 letounů. Ve spodním patře je prostor o velikosti 1400 m² sloužící pro uskladnění 26 tanků (pokud tanky stojí i v samotném doku, může jich být 46). Do něj se vjíždí pomocí dvou ramp a zároveň je z  něj přímý přístup do doku s výsadkovými čluny. Palubní dok má rozměry 69,3x16,8 metru. Vejdou se do něj čtyři vyloďovací čluny LCM-1E, LCM-8 či jedno výsadkové vznášedlo Landing Craft Air Cushion. Společně s nimi může být v doku ještě 4-6 malých rychlých člunů Supercat.

Dvojice výtahů spojuje hangár s letovou palubou o rozměrech 201,9×32 metru. Z ní může najednou operovat šest středních či čtyři těžké vrtulníky. Na přídi lodi je také skokanský můstek s úhlem 12°, usnadňující operace letounů STOVL (krátký start a kolmé přistání – short take-off and vertical landing). Na letové palubě přitom může parkovat dalších šest strojů. Z paluby Juana Carlose I mohou operovat kolmostartující letouny AV-8B+ (v budoucnu též F-35 Lightning II), konvertoplán V-22 Osprey a vrtulníky typů NH-90, SH-3D, AB 212CH-47 Chinook.

Obrannou výzbroj tvoří čtyři 20mm kanóny a čtyři 12,7mm kulomety. Je též plánována instalace systému pro obranu vůči protilodním střelám. Stejně tak loď nese pouze základní komunikační a elektrické systémy.

Pohonný systém lodi je diesel-plyno-elektrický. Elektromotory pohání plynová turbína General Electric LM-2500 a dva diesely IZAR MAN 32/40 16V. Elektřina pohání dva pody - plně otočné závěsy obsahující elektromotory a dvojici lodních vrtulí. Loď tak nepotřebuje kormidlo. Dosah je 9000 námořních mil při 15 uzlech. Tato koncepce přináší značnou úsporu nákladů, vnitřního prostoru, zmenšení posádky a snížení hluku. Naopak zlepšuje manévrovací schopnosti lodi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Navantia to build amphibious warfare ship for Turkish Navy [online]. ATM, rev. 2014-01-03 [cit. 2014-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-05. (anglicky) 
  2. Turkey’s SSM contracts Sedef to build first landing platform dock [online]. Naval-technology.com, rev. 2015-05-12 [cit. 2015-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]