Josef Štěpánek Netolický
| Josef Štěpánek Netolický | |
|---|---|
| Narození | 1460 |
| Úmrtí | 1538 (ve věku 77–78 let) Třeboň |
| Povolání | rybář a rybníkář |
| Choť | Dorota Lokšová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Štěpánek Netolický (asi 1460[1]–1538/9 Třeboň) byl jeden z nejznámějších českých rybníkářů.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
O Josefu Netolickém se dochovalo velmi málo historických údajů. Rok narození ani křestní jméno Josef nejsou zcela jisté. První potvrzená zmínka o něm pochází až z konce 15. století, kdy působil ve službách Rožmberků, a to jako pomocník fišmistra Kunáta Dobřenského z Kolína. Roku 1505 je sám jmenován fišmistrem. Na Třeboňsku měl na starost výstavbu rybníků a chov ryb. Znalosti se stavbou rybníků získal při vzniku vodních nádrží u Lomnice nad Lužnicí. Roku 1519 mu Rožmberkové jako dar zrušili poddanský status a darovali mu menší statek[2]. V roce 1522 se oženil s Dorotou Lokšovou, vdovou po třeboňském písaři. Tímto sňatkem získal dům č. 89 na dnešním Masarykově náměstí (dnes Dům Štěpánka Netolického).
Zemřel kolem Vánoc roku 1538-9 v Třeboni.[3]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Zakládal či rozšiřoval rybníky ve východních Čechách (Žehuňský rybník) a na Třeboňsku, kde působil ve službách Rožmberků. Mezi jeho nejznámější díla patří Horusický rybník, Opatovický rybník, rybník Velký Tisý a rybník Kaňov. Za účelem zásobování rybníků čerstvou vodou vybudoval Zlatou stoku[1], která funguje do dnešních dnů. Vymyslel systém přemisťování ryb mezi rybníky dle velikosti. Zavedl také praxi letnění rybníků.
Uplatnil se také jako stavitel, navrhoval měšťanské domy a budoval opevnění Třeboně.[1] Tato podoba opevnění z let 1525-26 je i dnes stále patrná. Inicioval i přestavbu některých bran do města. Potřeba opevnění vznikla zejména na základě sporů o rožmberské dědictví a kvůli hrozbě tureckých útoků. Hlavním iniciátorem opevňovacích prací byl Jindřich VII. z Rožmberka. Josef Štěpánek Netolický zde uplatnil své zkušenosti s vodními stavbami, protože voda byla součástí opevnění.
Na jeho dílo navázal v polovině 16. století Jakub Krčín.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c STEHLÍK, Ladislav. Třeboň. Třeboň: Město Třeboň, 2018. ISBN 978-80-7339-340-3. S. 151.
- ↑ BAUER, Jan. Rožmberkové - první po králi. Řítek: ČAŠ, 2019. 231 s. ISBN 978-80-7475-259-9.
- ↑ BAUER, Jan. Rožmberkové - první po králi. Řitka: ČAS, 2019. 231 s. ISBN 978-80-7475-259-9.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Štěpánek Netolický - osobnosti rybníkářství - Rybářství Třeboň Hld. a.s.. www.rybarstvi.cz [online]. [cit. 2018-11-03]. Dostupné online.
- MRÁZEK, Lubor. Štěpánek Netolický, Blanský les - Netolicko, čertovsky hezké místo. www.blanet.cz [online]. [cit. 2018-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-04.
Štěpánek ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
