Josef Kopta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Kopta
Josef Kopta, před 1923
Josef Kopta, před 1923
Narození16. června 1894
Libochovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. dubna 1962 (ve věku 67 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov Šárka
Povolánípřekladatel, novinář, spisovatel, dramatik a básník
Děti
Příbuzní
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Kopta (16. června 1894 Libochovice[1]3. dubna 1962 Praha) byl český spisovatel a novinář.

Život[editovat | editovat zdroj]

Původním povoláním byl bankovní úředník. V první světové válce vstoupil do československých legií v Rusku.[2] Po návratu z války se věnoval pouze literární činnosti. Byl redaktorem Národního osvobození a Lidových novin.

Zemřel roku 1962 v Praze. Pohřben byl na Šáreckém hřbitově.

Synové[editovat | editovat zdroj]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Začal jako básník, jeho skladby byly nevýrazné:

  • Cestou k osvobození1919
  • Nejvěrnější hlas

Romány[editovat | editovat zdroj]

Obálka Josefa Čapka, Praha: Čin, 1926
Obálka Josefa Čapka, Praha: Čin, 1933

Po těchto sbírkách začal psát romány, zde Kopta směřuje psychologii svých postav. Byl úspěšnější v povídkách, nebo kratších románech:

  • Úsměv nad hrobem ČTENÍ O MILÉM JAPONSKU1922
  • Třetí rota1924 na osudech jedné roty sleduje nejen osudy vojáků, ale i politickou situaci v Rusku po roce 1914.
  • Revoluce1925
  • Třetí rota na magistrále1927, líčí přechod přes Sibiř
  • Jak vznikala Třetí rota1929
  • Třetí rota doma1934, o osudech legionářů po návratu do vlasti o střetu jejich ideálů a skutečnosti.
  • Hlídač č. 471926[3], František Douša je traťovým hlídačem. Ve vesnici se šíří klepy, že jeho žena mu je nevěrná s Ferdou (tato domněnka v knize není ani potvrzena ani vyvrácena). Ferda spáchá sebevraždu, ale podle vesničanů byl zavražděn hlídačem. Po deseti letech hlídač dočasně ohluchne. Po návratu sluchu dál hluchotu předstírá a dozvídá se, co si o něm lidi myslí. Zabije ho Ferdův kamarád. Zfilmováno 1937, 1951 a 2008.
  • Jejich lidská tvář1927
  • Cesta do Moskvy1928
  • Legionářské povídky – 1. díl 1928, 2. díl 1936
  • Naše legie v Rusku1932
  • Modrá linie1935
  • Zajíc v čepici1935
  • Heslo Československé legie zmiňuje i „literaturu zaměřenou ryze antisemitsky (novely Žid)“.
  • Adolf čeká na smrt1933, o soudech obyčejných lidí vyrůstajících i přes nepřízeň osudu k mravní velikosti.
  • trilogie Jediné východisko (1930), Červená hvězda (1931), Chléb a vína (1936)
  • Modrý námořník
    • Marnotratná pouť1936
    • Věčný pramen1937
    • Zlatá sopka1937
  • Hodiny a sen1941

Tvorba po druhé světové válce:

  • Blázen Kabrnos1945
  • Láska v pěti podobách1946
  • Česká kniha a my1947
  • Kratochvilné děje z naší vlasti: Kraje české1952
  • Jedináček Damian1957
  • Kolibří povídky1963

Trochu mimo jeho tvorbu stojí jediná komedie, kterou napsal – Nejkrásnější boty na světě – tříaktová hra o jednom ševci, kterak bojoval a vítězil; premiéra v Divadle na Vinohradech 23. 11. 1926 (režie Jaroslav Kvapil, v tit. roli ševce Šestáka Bohuš Zakopal), tiskem 1927.

Pro děti[editovat | editovat zdroj]

  • Antonín a kouzelník
  • Chytrý Honza z Čech1957
  • Král Žrout

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Josef Kopta v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
  3. Lidové noviny 13.6.1926, s.9, Dva románky (kritika Hlídače č. 47)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GÖTZ, František, TETAUER, Frank. České umění dramatické, Část I. – činohra. Praha : Šolc a Šimáček, 1941, str. 331–2
  • V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 134

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]