Johann Weikhard von Auersperg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Vajkard z Auerspergu
1. kníže z Auerspergu
Ve funkci:
1653 – 11. listopad 1677
Předchůdcepovýšen do knížecího stavu císařem Ferdinandem III.
NástupceJan Ferdinand z Auerspergu

Narození11. března 1615
Žužemberk
Úmrtí11. listopadu 1677 (ve věku 62 let)
Lublaň
Místo pohřbeníFrantiškánský kostel Zvěstování Panny Marie v Lublani
ChoťMarie Kateřina z Losensteinu
RodičeDětřich z Auerspergu a Sidonie Gall von Gallenstein
DětiJan Ferdinand z Auerspergu
František Karel z Auerspergu
Leopold z Auerspergu
Příbuzníbratr: Volf Engelbert z Auerspergu (1610–1673)
bratr: Herward z Auerspergu (1613–1668)
vnuk: Jindřich Josef z Auerspergu (1697–1783)
Profesepolitik
Ocenění(1650) Řád zlatého rouna (č. 421)
CommonsJohann Weikhard von Auersperg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Vajkard z Auerspergu (slovinsky Janez Vajkard Turjaški, německy Johann Weikhard von Auersperg, 11. březen 1615 Žužemberk11. listopad 1677 Lublaň) byl kníže minsterberský, hrabě z Gottschee, rakouský šlechtic, diplomat a politik. Pocházel z kraňského rodu Auerspergů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Velmi si ho oblíbil císař Ferdinand III. Habsburský, který dokonce Jana pověřil výchovou svého syna Ferdinanda. Jan ve službách Ferdinanda III. zastával funkce jako tajný rada, státní a konferenční ministr. V letech 16501657 se stal neoficiálně jakýmsi "prvním" ministrem habsburské monarchie. Roku 1650 se stal rytířem Řádu zlatého rouna jako první člen rodu, roku 1653 byl povýšen do říšského knížecího stavu (dědičného prvorozenému synovi), získal velký palatinát a právo razit mince. V druhé polovině šedesátých let začal usilovat o kardinálský čepec. Pro svůj záměr sice získal nového císaře Leopolda I., ale pro jistotu se obrátil i na francouzského krále Ludvíka XIV. Toto spojení bylo prozrazeno a Jan upadl u císaře v nemilost. Roku 1669 byl vypovězen do Lublaně, kde také později zemřel.

Jan Weikhard také výrazně rozšířil rodové statky. Od svého svěřence Ferdinanda IV. obdržel hrabství WelsHorních Rakousích, od jeho otce pak roku 1654 lénem Minsterberské knížectví[1] s městem Frankenstein. Roku 1673 zdědil po svém bratru Wolfu Engelbrechtovi hrabství Gottschee.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŽÁČEK. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 432. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]