Jaroslav Svjatoslavič
| Svatý Jaroslav Svjatoslavič | |
|---|---|
 Jaroslav (uprostřed) se svou rodinou | |
| Kníže | |
| Narození | 1071? |
| Úmrtí | 1129 Murom, Muromské knížectví |
| Svátek | 21. května |
| Rodiče | Svjatoslav II. Jaroslavič a Oda ze Stade |
| Místo pohřbení | Blagoveščenský monastýr (Murom) |
| Svatořečen | 1547 Ruská pravoslavná církev |
| Uctíván církvemi | Ruská pravoslavná církev |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Jaroslav Svjatoslavič zvaný také Konstantin (křtěný Pankratij; 1071? – 1129, Murom) byl kníže muromský, černigovský a rjazaňský z dynastie Rurikovců.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se asi roku 1071 nebo 1072 jako syn knížete Svjatoslava II. Jaroslaviče a jeho manželky Ody Stadenské, zřejmě dcery markraběte Luitpolda Babenberského. Podle některých pramenů vyrůstal v Německu, kam uprchl se svou matkou po smrti otce. Podle legendy zdědila Oda po svém manželi velké poklady, většinu z nich ukryla a později je nalezl Jaroslav.
První zmínka o něm pochází z roku 1096, kdy se zúčastnil války proti Vladimíru Monomachovi v letech (1094–1097) a to na straně svého bratra Olega Svjatoslaviče. V roce 1097 se se svými bratry Olegem a Davidem zúčastnil knížecího Lubečského sjezdu, kde bylo Černigovské knížectví rozděleno na tři části. Černigov získal David, Novgorod-Severskij Oleg a Murom-Rjazaň Jaroslav.
V roce 1101 se s dalšími knížaty zúčastnil uzavření míru s Kumány.
Dne 4. března 1103 utrpěl porážku od Mordvinců.
Poté, co roku 1123 zemřel jeho bratr David, Jaroslav se přesunul do Černigova a v Muromi se usadil Vsevolod Davidovič. Roku 1127 vyhnal Vsevolod Olgovič svého strýce Jaroslava z Černigova a jeho družina byla zbita a okradena. Jaroslav požádal o pomoc kyjevského knížete Mstislava Vladimíroviče, který vyjednával s Vsevolodem, avšak neúspěšně.
Jaroslav se snažil rozšířit křesťanství mezi pohany v Muromi. Jednou poslal svého syna Michaila jako posla mezi pohany. Michail se nevrátil protože jej pohané zabili. Poté se Jaroslav rozhodl navštívit je sám, pohané jej přijali, ale nepřestoupili ke křesťanství. Poté se pohané rozhodli zabít Jaroslava, ten vyšel s ikonou Muromské Matky Boží, načež se povstalci uklidnili a nakonec souhlasili s přijetím křtu. Křest probíhal v řece Oka. Na místě zavraždění svého syna nechal postavit chrám Zvěstování a později chrám sv. Borise a Gleba.
Při šíření křesťanství mu horlivě pomáhal jeho syn Fjodor.
Zemřel roku 1129 v Muromu.
Roku 1547 byl na Moskevském sněmu on a jeho synové Michail a Fjodor svatořečen. Jejich ostatky jsou uloženy v Blagoveščenském monastýru v Muromi.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ярослав Святославич na ruské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Svjatoslavič na Wikimedia Commons - (rusky) Drevo
