Ivan Pavlovič Bratuchin
| Ivan Pavlovič Bratuchin | |
|---|---|
| Narození | 12.jul./25.greg. února 1903[1] Jaščery[1] .svg){kind=small} Ruské impérium |
| Úmrtí | 4. června 1985[1] Sovětský svaz |
| Národnost | ruská |
| Alma mater | Moskevská státní technická univerzita |
| Pracoviště | OKB-3 Bratuchin (do r. 1951) |
| Známý díky | letecké konstrukce |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ivan Pavlovič Bratuchin (rusky Иван Павлович Братухин, 12.jul./25.greg. února 1903, Jaščery (rusky Ящеры) v nynější Kirovské oblasti – 4. června 1985[1]) byl hlavní konstruktér sovětské konstrukční kanceláře OKB-3, která se zabývala konstrukcí vrtulníků nesoucích jeho jméno Bratuchin.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Ivan Pavlovič Bratuchin se narodil v roce 1903 ve vsi Jaščery (nynější Kirovská oblast) v Rusku, jeho otec se jmenoval Pavel Michajlovič Bratuchin. V roce 1926 nastoupil na Moskevskou státní technickou univerzitu a studoval zde do roku 1930 pod vedením Borise Nikolajeviče Jurjeva, ruského leteckého průkopníka (zajímal se o letadla s rotující nosnou plochou). Byl na tříměsíční stáži v Německu, Itálii a Francii, pomáhal ve vrtulníkové skupině experimentálního aerodynamického oddílu CAGI (ЭАО ЦАГИ) vedeného B. N. Jurjevem.[1]
Účastnil se pod vedením Alexeje Michajloviče Čerjomuchina a A. M. Izaksona výstavby prvního sovětského vrtulníku CAGI 1-EA.[1] Bratuchin pak navrhl vrtulník CAGI 11-EA.[2]
V lednu 1940 bylo na návrh B. N. Jurjeva založeno konstrukční oddělení Moskevského leteckého institutu (MAI) známé jako OKB-3, které se specializovalo na stavbu helikoptér. V březnu 1940 oddělení převzal po Jurjevovi Ivan Pavlovič Bratuchin a vedl jej až do roku 1951, kdy bylo zrušeno. Navrhl stroje 2MG Omega, Omega II, G-3, G-4, B-5, B-9, B-10. Vrtulník Bratuchin B-11 byl posledním strojem z OKB-3.[2]
V roce 1954 se stal I. P. Bratuchin profesorem a v roce 1962 doktorem technických věd. Za své zásluhy byl odměněn mj. Leninovým řádem.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iwan Pawlowitsch Bratuchin na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Jurij Savinskij: Наследники инженера Да Винчи, ОТ АЛЬФЫ ДО ОМЕГИ Archivováno 12. 11. 2013 na Wayback Machine., ISBN 978-1-4751-0723-4, CreateSpace Independent Publishing Platform, 2012 (rusky)
- ↑ a b G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 14. (rusky, anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. (rusky, anglicky)
- G. Sviščov a kol.: Авиация: Энциклопедия. большaя Российская Энциклопедия. Moskva, 1994, str. 118 (rusky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- (rusky) Jurij Savinskij: Наследники инженера Да Винчи, ОТ АЛЬФЫ ДО ОМЕГИ, ISBN 978-1-4751-0723-4, CreateSpace Independent Publishing Platform, 2012
- (rusky) Ivan Pavlovič Bratuchin[nedostupný zdroj]
