Insinuace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Insinuace (insinuatio) byl původně zápis do soudních protokolů, tedy úřední registrace nějaké skutečnosti, podobně jako je tomu dnes u notářského zápisu. Za starověkého Říma tak byly např. zapisovány nadměrné dary (nad 500 solidů) nebo emancipace syna z moci otcovské.[1]

V moderním významu jde o pomluvu, bezdůvodné nařčení druhé osoby.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KINCL, Jaromír; URFUS, Valentin; SKŘEJPEK, Michal. Římské právo. Praha: C. H. Beck, 1995. ISBN 80-7179-031-1. S. 149, 260–261.