Informační válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Informační válka je označení činnosti, jejímž cílem je získání výhody nebo převahy nad soupeřem v oblasti řízení a využívání komunikačních a informačních kanálů nebo technologií.

Vojenské vymezení[editovat | editovat zdroj]

V užším pojetí se tento termín nejčastěji používá k označení vojenské operace realizované za účelem výrazného ovlivnění nebo dokonce získání kontroly nad informačními aktivitami protivníka a současně zabránění podobného ovlivnění v případě informačních aktivit vlastních. Podobné operace mohou být součástí vyhlášeného i nevyhlášeného válečného konfliktu a to i v podobě tzv. hybridní války.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

  • Psychologická operace - soustředí se zejména na ovlivnění jednání nepřátelských subjektů. Cílem je předání informací, dezinformací a podnětů, které mají ovlivnit jejich emoce, motivy či uvažování s cílem dosáhnout požadovaného chování zahraničních vlád, organizací, skupin a jednotlivců.
  • Kybernetická válka - jedná se zejména o operace v kybernetickém prostoru (převážně v rámci počítačových sítí), jejichž cílem je informační vytěžení, oslabení nebo úplné zničení informačních systémů protivníka. Tyto operace bývají velmi často spojené s kybernetickými útoky tzv. hackerů.
  • Informační blokáda - je speciální operací, jejímž cílem bývá omezení nebo zastavení nežádoucích informačních toků (např. blokování televizního vysílání, rádiového vysílání, cenzura informačních zdrojů, blokování („výpadky“) internetu a/nebo mobilního telefonního spojení (viz protesty v Bělorusku 2020) apod.)
  • Radioelektronická válka - jedná se o sledování nebo napadání nepřátelských elektronických systémů a bránění systémů vlastních. Systémy mohou být vyřazeny z provozu, je možné nad nimi převzít kontrolu nebo poškodit tak, aby systém nadále pracoval chybným způsobem. Podle způsobu činnosti ji lze rozdělit na aktivní a pasivní. V rámci pasivní se jedná např. o zachycování informací vysílaných protivníkem, v případě aktivního boje jde např. o rušení signálů nebo vyřazení protivníkova radioelektronického vybavení z provozu.
  • Zpravodajská válka - utajované získávání a zpracovávání cizích utajených informací.
  • Ekonomická válka - je založena na ekonomické hodnotě informací, obchodování s nimi a jejich následném ekonomickém využití.

Známé případy[editovat | editovat zdroj]

Podle Tima Butze z časopisu CounterSpy z roku 1976 metody ilegálního programu FBI s názvem COINTELPRO, který byl v 60. a 70. letech 20. století zaměřený proti hnutím za občanská práva, mírovým aktivistům proti válce ve Vietnamu a dalším skupinám, jež americká vláda považovala za radikální a nebezpečné, sahaly od pomlouvačné kampaně, psychologické a informační války až po mimoprávní násilí. Do programu byly zapojeny i další zpravodajské služby Spojených států amerických a řada významných novinářů. Mezi nejznámější oběti tohoto programu patřili Martin Luther King Jr. nebo Albert Einstein.[1]

Česká zpravodajská služba BIS v roce 2016 obvinila Rusko, že vedlo v roce 2015 v Česku informační válku v souvislosti s ukrajinským a syrským konfliktem.[2]

Mezi roky 2006 a 2009 probíhala v Česku nakonec úspěšná proruská kampaň Ne základnám, která dosáhla zrušení záměru postavit americký radar v Brdech.[3]

V roce 2024 použila IPSO (speciální informační a psychologickou operaci) při zajišťování munice pro válku na Ukrajině. Český prezident oznámil iniciativu, v rámci které různé Západní vlády přispívají na nákup munice, kterou ve světě identifikovali čeští specialisté. Pro zakrytí původu munice byla opakovaně vypuštěna z anonymních vládních zdrojů, která nejprve určila jako zdroj munice Jihoafrickou republiku, den poté Turecko, o něco později Jižní Koreu a o týden později Maroko a Indonésii, vše prostřednictvím renomovaných médií. Oficiálně byli pak označeni ruští spojenci (kromě Severní Koreje), v ruských médiích pak Arménie, Ázerbájdžán, Kazachstánu nebo Egypt. Českým specialistům tak nestačilo pouze utajit informace o skutečném dodavateli, ale rozhodli zasít neshody a nedůvěru mezi země loajální Kremlu.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BUTZ, Tim. COINTELPRO: Psycholglcal Warfare and Magnum Justice. CounterSpy [online]. Dostupné online. 
  2. mth. V Česku loni nejvíce působili špioni z Ruska a Číny. ČT24.cz [online]. 2016-09-01 [cit. 2016-09-01]. Dostupné online. 
  3. DR, Redakce. Redakce DR: Bývalí lídři Ne základnám: Iniciativa už není, co byla, mluví jako Kreml. Deník Referendum [online]. 2015-03-29 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  4. Češi rozjeli dezinformační operaci kvůli munici pro Ukrajinu. „Zapíší se do učebnic,“ tvrdí Ukrajinci. Echo24.cz [online]. 2024-03-26 [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Řehka, Karel. Informační válka. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2770-2

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]