Indické letectvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Indian Air Force
भारतीय वायु सेना
Znak Indického letectva
Znak Indického letectva
ZeměIndieIndie Indie
Vznik8. října 1932
Typletectvo
PosádkaNové Dillí (stanoviště velitelství)
Mottoनभः स्पृशं दीप्तम्
(Dotknout se nebe slávou.)
VeliteléAir Chief Marshal Birender Singh Dhanoa[1]
Nadřazené jednotkyIndie Indické ozbrojené síly
Účast
Válkydruhá světová válka
první indicko-pákistánská válka
čínsko-indická válka
druhá indicko-pákistánská válka
třetí indicko-pákistánská válka
kárgilský konflikt
Insignie
Znak
Znak na SOP
Letouny
BitevníJaguar
MiG-27
PrůzkumnéBerijev A-50
StíhacíDassault Mirage 2000
Suchoj Su-30MKI
MiG-29
MiG-21
HAL Tejas
CvičnéHAL HPT-32 Deepak
HAL HJT-16
BAE Hawk Mk. 132
Pilatus PC-7
DopravníBoeing 737
Dornier Do 228
Hawker Siddeley HS 748
TransportníAntonov An-32
Iljušin Il-76
Iljušin Il-78
C-17 Globemaster III
C-130J Super Hercules
BezpilotníIAI Searcher
IAI Heron
IAI Harpy
Vrtulníky
BitevníMil Mi-25/Mi-35
TransportníMil Mi-8
Mil Mi-17
Mil Mi-26
VíceúčelovéHAL Dhruv
HAL Chetak
Indická Dassault Mirage 2000

Indické letectvo (Bharatiya Vāyu Senā) je letecká složka Indických ozbrojených sil. Z hlediska množství personálu a letadel se jedná o čtvrté největší letectvo na světě.[2] Ke konci roku 2016 mělo zhruba 140 tisíc členů aktivního personálu a 1740 letadel. Velitelem je od 31. prosince 2016 hlavní maršál letectva Birender Singh Dhanoa.[3]

Letectvo Britské Indie bylo založeno 8. října 1932 jako pomocné letectvo Britského impéria.[4] V roce 1950 po vyhlášení republiky Indie z názvu vypustila přídomek „královské“ (Royal), získaný v roce 1945 jako uznání za bojové výkony ve druhé světové válce.

První bojů se indické královské vzdušné síly zúčastnily ještě po boku Spojeného království za druhé světové války. Po získání samostatnosti se Indické vzdušné sily zúčastnily čtyř válek se sousedním Pákistánem a jednoho konfliktu s Čínou.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oficiální vznik indických královských vzdušných sil se datuje k 8. říjnu 1932, ale první letka, skládající se ze čtyř dvojplošníků Westland Wapiti IIA, byla zformována 1. dubna 1933. O čtyři a půl roku později absolvovala letka A, jak byla tato jednotka nazvaná, své první ostré nasazení. Jejím úkolem bylo poskytovat vzdušnou podporu indické armádě při potlačení povstání kmenů Bhittani. Mezitím v dubnu 1936 vznikla letka B a v červnu 1938 i třetí s označením "C". V této síle vstupovalo indické letectvo do druhé světové války.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Brzy po zahájení druhé světové války získala Indie i dvouplošníky Audax, které ve srovnání se stroji Wapiti létaly rychleji téměř o 60 km/h. Navíc v roce 1941 získalo indické letectvo čtyřmotorová dopravní letadla Armstrong Whitworth Atalanta, které Indie využívala k hlídkování v deltě Sundarbans jižně od Kalkaty. Dalším dopravním letadlem, které sloužilo v pobřežních oblastech Indie bylo de Havilland DH.89 Dragon Rapide. V srpnu 1941 začala Indie přezbrojovat některé letky z dvojplošníků Wapiti na hornoplošníky Westland Lysander.

Když vstoupilo Japonsko v prosinci 1941 do druhé světové války, byla 4. letka indických královských vzdušných sil převelena do Barmy. Šlo o smíšené křídlo,[zdroj⁠?] sestávající ze čtyř strojů Wapiti a dvou Audaxů. Avšak již o měsíc byly čtyři ze šesti těchto letadel zničeny během jednoho z japonských náletů. 4. letka byla nahrazena třetí, která byla mezitím vyzbrojena čtyřmi letadly Blenheim I vyřazenými z RAF. Po dobu jednoho měsíce byly Blenheimy téměř jediné stroje, které poskytovaly vzdušné krytí lodím kotvícím v přístavu v Rangúnu. Od 1. února byly v Barmě dislokovaná i indická letadla Lysander, která zpočátku vzlétala pouze na průzkumné mise. Brzy nato však byla vyzbrojena dvojicí 113 kg pum a začala provádět nálety na významné japonské letecké základny v Thajsku.

V červnu 1942 začalo přezbrojování některých letek na stíhačku Hurricane IIB a o rok později dosáhly v indickém letectvu operační způsobilost i americké střemhlavé bombardéry Vengeance I. Letadla Vengeance zpočátku trpěla častými poruchami, což si vyžádalo jejich dočasné uzemnění. Tyto závady se však podařilo v krátkém čase odstranit a dne 15. prosince 1943 uskutečnily bombardéry první nálet na japonské pozemní cíle.

Dne 3. ledna 1945 byly do indického letectva zavedeny jednomístné stíhací letouny Spitfire VIII. Do konce války Indie vytvořila 8 stíhacích letek vybavených stroji Hurricane a 2 letky vyzbrojené stíhačkami Spitfire. Hurricane tak tvořil během války hlavní sílu indického letectva. Tato letadla hrála významnou roli v ofenzivě v Arakanu, která začala v prosinci 1944. Během této kampaně stroje Hurricane přerušovaly nepřátelské komunikační linky a neustále útočily na japonské jednotky. Operace trvala až do 3. května 1945, kdy se podařilo dobýt Rangún.

Poválečné období[editovat | editovat zdroj]

Koncem roku 1945 začalo přezbrojování letek se stroji Hurricane na rychlejší Spitfire, přičemž celý tento process byl ukončen do poloviny roku 1946. Ke konci roku 1946 vzniklo i první dopravní křídlo, které bylo vybaveno americkými dvoumotorový letadly C-47. Na podzim 1946 se Indie rozhodla přezbrojit některé letky stíhačkami Tempest. Do léta 1947 se indickému letectvu podařilo vybavit 7 letek výkonnějšími stíhačkami Tempest, z nichž však 2 letky připadly nově vznikajícím pákistánským královským vzdušným silám. Indické vzdušné síly založily i jednu letku průzkumných letadel, sestávající ze strojů Auster AOP.

Když došlo srpnu 1947 k oddělení Pákistánu, vztahy se mezi oběma zeměmi vyhrotily, což přerostlo v ozbrojený konflikt. První střety pozemních jednotek na indicko-pákistánské hranici se uskutečnily již koncem října 1947. Do bojů zasáhly i indické stíhačky Spitfire, které ostřelovaly pákistánské vojáky. V bitvě o Shalateng hrály rozhodující roli zase stíhací letouny Tempest, které zastavily postup povstalců. Boje pokračovaly následujících 15 měsíců, přičemž se do nich ve velké míře zapojovalo i indické letectvo.

Chybějící složkou indického letectva byly těžké bombardéry, proto vláda uzavřela se společností HAL smlouvu na rekonstrukci bývalých amerických letadel B-24 Liberator. V listopadu 1948 bylo repasovaných prvních šest B-24, které zformovaly první letku. Přestože šlo o velký kvalitativní posun indického letectva, tak rozhodně nebyl tou nejvýznamnější událostí roku 1948. 4. listopadu totiž Indie získala první tři proudové stíhačky de Havilland Vampire, které nakoupila v průběhu příštích let více než 400 kusů. Indie se tak stala v Asii první zemí, která zavedla proudové stíhací letouny.

Aby Indie v při nákupu letecké techniky diverzifikovala dodavatelské zdroje, obrátila se na francouzskou společnost Dassault. V roce 1953 začala tato firma dodávat indickému letectvu stíhací bombardéry Ouragan, které byly vůbec prvními proudovými bojovými letadly francouzské provenience. Od roku 1957 byly tyto stroje nahrazovány dalším letadlem od společnosti Dassault – Mystère IVA. Koncem 50. let 20. století začíala Indie zavádět do služby britská stíhací letadla druhé generace Hawker Hunter. K nim přibyly další dva stroje britské provenience – proudový bombardér English Electric Canberra a lehká stíhačka Folland Gnat.

Počátkem 60. let 20. století docházelo ke stále častějším srážkám s čínskými jednotkami na čínsko-indické hranici, což odhalilo potřebu vyšších transportních kapacit. V té době indické letectvo disponovalo jen třemi transportními letkami C-47 a dvěma novými letkami C- 119G. Proto byla v SSSR objednána turbovrtulové dopravní letadla – 24 dvoumotorových Iljušin Il-14 a 8 čtyřmotorových Antonov An-12B. Spolu s nimi objednala Indie i 10 sovětských výsadkových a transportních vrtulníků Mil Mi-4, které bylo možné provozovat i ve velkých nadmořských výškách. Počet vrtulníků Mi-4 se během následujících letech zvýšil až na 120 kusů. Přestože pořízení těchto dopravních letadel a helikoptér významně zvýšilo způsobilosti indického letectva, tak nejvýznamnějším rozhodnutím v tomto období se stal následný nákup stíhacích letounů MiG-21.

Letadlový park[editovat | editovat zdroj]

Letadlo Foto Země původu Úloha Verze Ve službě[6] Poznámky
Bojové letouny
Dassault Mirage 2000 FrancieFrancie Francie víceúčelový bojový letoun Mirage 2000H
Mirage 2000I
45
Dassault Rafale FrancieFrancie Francie víceúčelový bojový letoun Rafale EH
Rafele DH
14 celkem objednáno 36 strojů [7]
HAL Tejas IndieIndie Indie lehký víceúčelový stíhací letoun 3 objednáno ještě 117
MiG-21 Sovětský svaz SSSR
RuskoRusko Rusko
záchytný stíhací letoun MiG21Bison
MiG21MF
245
MiG-27 Sovětský svaz SSSR útočný letoun
stíhací bombardér
MiG-27ML 84
MiG-29 Sovětský svaz SSSR
RuskoRusko Rusko
víceúčelový stíhací letoun MiG-29UPG 66 Dalších 21 objednáno.
Suchoj Su-30 RuskoRusko Rusko víceúčelový stíhací letoun Su-30MKI 272 Dalších 12 objednáno.
SEPECAT Jaguar Spojené královstvíSpojené království Spojené království
FrancieFrancie Francie
útočný letoun Jaguar M
Jaguar S
130[6]
Letouny speciálního určení
Gulfstream G100 IzraelIzrael Izrael průzkumný letoun 2
Bombardier Global Express KanadaKanada Kanada letoun pro elektronický průzkum Global 5000 2
Berijev A-50 RuskoRusko Rusko letoun včasné výstrahy 3 ještě 2 objednané
Tankovací letadla
Iljušin Il-78 Sovětský svaz SSSR tankovací letoun 7
Transportní letouny
Antonov An-32 Sovětský svaz SSSR taktický transportní letoun An-32
An-32RE
104
Boeing C-17 Spojené státy americké USA strategický transportní letoun C-17 Globemaster III 10
Lockheed Martin C-130J Spojené státy americké USA strategický transportní letoun C-130J Super Hercules 5
Dornier 228 NěmeckoNěmecko Německo taktický transportní letoun 40
Hawker Siddeley HS 748 Spojené královstvíSpojené království Spojené království taktický transportní letoun 57
Iljušin Il-76 Sovětský svaz SSSR strategický transportní letoun Il-76MD 15
Vrtulníky
HAL Dhruv IndieIndie Indie užitkový vrtulník 62
Mil Mi-8
Mil Mi-17
Sovětský svaz SSSR
RuskoRusko Rusko
dopravní vrtulník Mi-8
Mi-17V5
259
Mil Mi-24
Mil Mi-35
Sovětský svaz SSSR
RuskoRusko Rusko
bitevní vrtulník 16
Mil Mi-26 Sovětský svaz SSSR
RuskoRusko Rusko
dopravní vrtulník 3
Aérospatiale SA 315B Lama FrancieFrancie Francie
IndieIndie Indie
dopravní vrtulník 15
Aérospatiale Alouette III FrancieFrancie Francie
IndieIndie Indie
lehký užitkový vrtulník SA 316
SA 319
77
Cvičná letadla
BAE Hawk Spojené královstvíSpojené království Spojené království cvičný letoun pro pokračovací výcvik Hawk 132 90
HAL HJT-16 Kiran IndieIndie Indie cvičný letoun pro pokračovací výcvik Kiran Mk I
Kiran Mk IA
Kiran Mk II
81
SEPECAT Jaguar Spojené královstvíSpojené království Spojené království
FrancieFrancie Francie
cvičná verze bojového letounu Jaguar T 30
Dassault Mirage 2000 FrancieFrancie Francie cvičná verze stíhacího letounu Mirage 2000TH/TI 12
Pilatus PC-7 ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko letoun pro základní výcvik PC-7 Mk II 75
Bezpilotní letadla
IAI Harpy IzraelIzrael Izrael bezpilotní letoun Harpy 2 10

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Indické vzdušné sily na slovenské Wikipedii.

  1. SINGH, Angad. Indian Air Chief flies solo in MiG-21M. AirForces Monthly. Březen 2017, čís. 348, s. 26. (anglicky) 
  2. Indian Air Force [online]. Globalsecurity.org [cit. 2016-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Air Marshal Birender Singh Dhanoa to be the next IAF chief. pib.gov.in [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. 
  4. History of IAF [online]. Indické letectvo [cit. 2016-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-09. (anglicky) 
  5. HISTORY OF IAF. indianairforce.nic.in [online]. [cit. 07-04-2016]. Dostupné v archivu pořízeném dne 09-04-2009. 
  6. a b World Air Forces 2017 16. leden 2017 Flightglobal.com
  7. WRITER, Staff. 10 more Rafale fighter jets to land in India by next month: Official. mint [online]. 2021-04-08 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]