Incident v Kerčském průlivu
| Incident v Kerčském průlivu | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: ukrajinská krize | |||
 Záběr na obrazovce jednoho z dělových člunů na ruský oceánský remorkér pobřežní stráže Don (napravo) narážející do ukrajinského remorkéru Jany Kapu (nalevo) | |||
| Trvání | 25. listopad, 2018 | ||
| Místo | Kerčský průliv | ||
| Souřadnice | 44°51′ s. š., 36°23′4″ v. d. | ||
| Výsledek | ruské vítězství | ||
| Strany | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Incident v Kerčském průlivu (též incident u Kerčského průlivu) se odehrál 25. listopadu 2018, když ruská pobřežní stráž zabránila třem lodím ukrajinského námořnictva ve využití Kerčského průlivu.
Dva dělové čluny a remorkér byly na cestě z černomořské Oděsy do Mariupolu na severním pobřeží Azovského moře.[1] Podle Ruska narušily ukrajinské lodě ruské teritoriální vody poblíž Kerčského průlivu, neplnily formální postup pro průchod přes úžinu, vykonávaly zde několik hodin nebezpečné manévry, přičemž nereagovaly na snahy o rádiové spojení.[2][3] Ukrajina uvedla, že předem oznámila Rusům, že plavidla se budou pohybovat přes úžinu.[4] Ukrajinské lodě byly zadrženy a zabaveny ruskými silami těsně za hranicí mezinárodních vod, když mířily směrem do Oděsy.[5]
Obě strany se navzájem obvinily z provokací.[6] Ukrajinská vláda poté vyhlásila stanné právo v regionech podél hranice s Ruskem a v pobřežních oblastech Černého moře. Incident se stal jen několik dní před summitem G20 v Buenos Aires.
Pozadí[editovat | editovat zdroj]
Kerčský průliv leží mezi Tamaňským poloostrovem v ruském Krasnodarském kraji a poloostrovem Krym, jenž byl v roce 2014 Ruskem anektován, a je jedinou námořní cestou do Azovského moře.[7] V květnu 2018 byl napříč průlivem dokončen Krymský most, čímž byl výrazně omezen prostor pro plavbu.[8] Federální služba bezpečnosti, pod niž spadá i ochrana hranic a pobřežní stráž, od té doby v průlivu prověřuje lodě mířící z a do ukrajinských přístavů ještě důkladněji, což výrazně zpomaluje lodní dopravu.[7][p 1]
Podle smlouvy z roku 2003, mohou průplav ruské i ukrajinské lodě svobodně využívat,[1] průjezd vojenských lodí je ale třeba předem ohlásit a následovat formální postup pro průchod přes úžinu.[8] Oba státy mají právo na inspekci plavidel plující do nebo z Azovského moře.[10] Podle Režimu vojenských lodí rezoluce OSN o mořském právu mají válečné lodě na moři imunitu vůči jurisdikci pobřežního státu, pokud však některá válečná loď nesplňuje zákony a předpisy pobřežního státu, týkající se průchodu pobřežním mořem, pobřežní stát může požadovat, aby loď okamžitě opustila pobřežní moře.[11]
Lodě jiných zemí zde při plavbě musí mít souhlas obou stran. Ukrajinští radikálové požadovali zrušit dohodu s Ruskem o Azovském moři.[12] Kdyby byla smlouva vypovězena, podle platného mezinárodního práva by každému pobřežnímu státu patřila výsostná práva jen v pobřežním 12mílovém pásmu a ostatní vody Azovského moře by se staly tzv. internacionálním mořem. Volně operovat v Azovském moři by pak mohly také například lodě států NATO.[13]
V březnu 2018 zadržela Ukrajina ruskou rybářskou loď Nord s deseti Rusy na palubě. Kapitán čelí na Ukrajině až pěti letům vězení kvůli „nezákonné návštěvě Krymu s cílem poškodit státní zájmy". Posádka byla obviněna, že v rozporu s ukrajinskými zákony využívá krymský přístav Kerč okupovaný Ruskem a bez povolení loví v Azovském moři. Kyjev loď zabavil a nabízí v aukčním prodeji. V srpnu byl Ukrajinou zadržen ruský tanker MV Mechanik Pogodin (IMO: 9598397, MMSI: 273354720) v přístavu Cherson. Uvedené incidenty se obešly bez mezinárodních intervencí a Ukrajina je odmítla řešit diplomatickou cestou. Ruská strana posílila hraniční inspekce v Azovském moři.[14]
23. září proplul Kerčskou úžinou, za doprovodu plavidel ruské pobřežní stráže, armádní konvoj dvou ukrajinských bojových lodí.[15]
Evropský parlament schválil dne 25. října 2018 návrh usnesení, kterým byly stanovené zvýšené sankce proti Rusku v případě zhoršení situace v Azovském moři.[12]
Průběh[editovat | editovat zdroj]
V dopoledních hodinách 25. listopadu 2018 se ke Kerčskému průlivu blížily od jihu tři lodě ukrajinského námořnictva, dva dělové čluny projektu 58155 Gjurza-M, Berďansk (P175, ex U175) a Nikopol (P176, ex U176), a remorkér Jany Kapu (A947, ex Krasnoperekopsk U947, ex RB-308; Projekt 498 Protej), a chystaly se jím proplout do Azovského moře.[2] Naproti se jim vydaly (nejméně) dvě plavidla ruské pobřežní stráže, oceánský remorkér Don (353) projektu 745P a hlídková loď Izumrud (354) projektu 22460 Rubin.[16][p 2] Ukrajinské lodě byly obviněny z narušení ruských teritoriálních vod, pokračovaly však v cestě.[2] Ukrajina protestovala, že přesun Rusku oznámila.[4] Podle agentury Bellingcat vstoupily ukrajinské lodě do ruských vod jak u Krymu, tak u pevninského Ruska.[19]
Podle ukrajinského námořnictva byl následně Jany Kapu poškozen poté, co do něj Don najel.[5][20] Průjezd pod Krymským mostem kolem poledne zablokovala ruská nákladní loď, což zastavilo veškerou lodní dopravu skrz průliv.[6] V oblasti se objevily i ruské vzdušné síly, dva bitevní vrtulníky Ka-52 a dva letouny blízké palebné podpory Su-25.[6][21]
Kolem půl osmé večer oznámilo ukrajinské námořnictvo, že jeho lodě se vracejí zpět do Oděsy.[2] Hodinu na to zahájily ruské síly na ukrajinské lodě palbu a donutily je tak zastavit.[2][4] Střelbou byly poškozeny oba dělové čluny a šest ukrajinských námořníků zraněno.[5] Poté byly všechny tři lodě obsazeny jednotkami Specnazu.[5] Jejich posádky byly zajaty a spolu se zabranými loděmi dopraveny do přístavu Kerč.[22] Na lodích byli také přítomni agenti ukrajinské zpravodajské služby SBU.[23] Den poté byla civilní doprava skrz průliv opět obnovena.[22]
Reakce[editovat | editovat zdroj]
.svg)
V reakci na incident navrhl týž den ukrajinský prezident Porošenko vyhlášení výjimečného stavu[p 3]; tento návrh byl následující den večer ukrajinským parlamentem schválen.[24] Oproti původnímu návrhu, který počítal s celostátní platností po 60 dnů, platí přijatá varianta na 30 dnů a jen v 10 oblastech na pobřeží a na východní hranici.[25] Podle Porošenka by se stav měl týkat zejména armádní pohotovosti, pohotovosti systémů civilní obrany a povolání záloh na cvičení.[4]
26. listopadu se též konalo mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, ruskou verzi incidentu jako narušení ruských státních hranic podpořili kromě Ruska jen zástupci Číny, Kazachstánu a Bolívie. Čtyři státy se zdržely hlasování, sedm bylo proti. Návrh tak neprošel.[26]
Vrácení plavidel[editovat | editovat zdroj]
Dne 18. listopadu 2019 ruské ministerstvo obrany oznámilo, že všechna tři zadrženená plavidla byla vrácena Ukrajině. Z azovského moře byla odtažena.[27]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Místo dne trvá nákladní lodi cesta z Mariupolu ven do Černého moře i týden, a obchod tak postupně upadá.[9]
- ↑ Podle jiných zdrojů se zúčastněné ruské námořní síly doplňovaly korveta Suzdalec (Projekt 1124M) a několik hlídkových lodí projektu 12200 Sobol a projektu 12150 Mangust.[17][18]
- ↑ Ukrajinská média používají pro vyhlášený stav název „válečný stav“, česká používala i „stanné právo“. Podle českého ministerstva zahraničí však ukrajinskému „válečnému stavu“ nejlépe odpovídá český „výjimečný stav“.[24]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Russia 'rams Ukrainian boat' off Crimea. BBC News [online]. 2018-11-25. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Kerch Strait Crisis - details, timeline. MilitaryLand.net [online]. 2018-11-25 [cit. 2018-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-27. (anglicky)
- ↑ Voják ukrajinského námořnictva se přiznal k provokaci v Kerčském průlivu (VIDEO). cz.sputniknews.com [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c d ONLINE: Ukrajinský parlament schválil Porošenkův výnos ke kerčské krizi. Výjimečný stav potrvá 30 dní. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-11-26 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d OLIPHANT, Roland; CRILLY, Rob. Russian special forces storm three Ukrainian Navy ships sailing through disputed waters off Crimea. The Telegraph [online]. 2018-11-26. Dostupné online. ISSN 0307-1235. (anglicky)
- ↑ a b c Napětí na Krymu roste. Rusové obsadili ukrajinské lodě, Porošenko svolal válečný kabinet. Lidovky.cz [online]. 2018-11-25 [cit. 2018-11-26]. Dostupné online.
- ↑ a b What you need to know about the conflict in the Sea of Azov. Deutsche Welle [online]. 2018-11-26 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b WILLIAMS, Matthias. Explainer - Troubled waters: what's behind the Russia, Ukraine.... Reuters [online]. 2018-11-26 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FISCHER, Jonah. Martial law vote after Ukraine-Russia clash. Kapitola Jonah Fisher talks to a commander of the Ukrainian Navy about the tensions in the Azov Sea. BBC News [online]. 2018-11-26 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Crimea: Who controls its territorial waters?. BBC News [online]. 2018-11-27. Dostupné online.
- ↑ The Regime of Warships Under the United Nations Convention on the Law of the Sea. University of Miami Law School [online]. [cit. 2018-12-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Hromadske.ua
- ↑ (německy) Deutsche-wirtschafts-nachrichten.de: EU kündigt Maßnahmen gegen Russland im Asowschen Meer an (22/11/2018)
- ↑ Prvnizpravy.cz: Kyjev: Na vojenskou základnu v Azovském moři nemáme peníze! (19/11/2018)
- ↑ Blesk.cz: Ukrajina vyslala dvě vojenské lodi na cestu Kerčským průlivem (23/10/2018)
- ↑ KERCH STRAIT CRISIS – DETAILS, TIMELINE [UPDATE #7] [online]. militaryland.net, 2018-11-25 [cit. 2018-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-27. (anglicky)
- ↑ Russia Captures Three Ukrainian Navy Vessels Following Kerch Strait Confrontation. DefPost [online]. 2018-11-25 [cit. 2018-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-28. (anglicky)
- ↑ Dva ukrajinské dělové čluny a remorkér, dva ruské kutry. Co se stalo v Kerčském průlivu?. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-11-26 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online.
- ↑ Investigating The Kerch Strait Incident. Bellingcat [online]. 2018-11-30. Dostupné online.
- ↑ VESELOVSKÝ, Martin. Putin chce dělat problémy a udržovat konflikt, je to opotřebovávací válka, říká Novák. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-11-26 [cit. 2018-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Russia blocks Kerch Strait between Azov and Black Seas, two Ka-52 attack helicopters scrambled (Video). www.unian.info [online]. UNIAN, 2018-11-25 [cit. 2018-11-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Rusko odtáhlo ukrajinské lodě do přístavu v Kerči, civilní doprava v průlivu obnovena. EuroZprávy.cz [online]. 2018-11-26 [cit. 2018-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-27.
- ↑ Russia shrugs off Western pressure over Black Sea incident with Ukraine. Washington Post [online]. Dostupné online.
- ↑ a b Ukrajinský parlament schválil výjimečný stav, který navrhl Porošenko. iDNES.cz [online]. 2018-11-26 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online.
- ↑ Rada Approves Imposition Of 30-Day Martial Law In 8 Regions And Azov-Kerch Water Zone. Ukranian News [online]. 2018-11-26 [cit. 2018-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ukrajinský parlament vyhlásil válečný stav. Kvůli incidentu v Kerčském průlivu. Deník.cz [online]. 2018-11-26 [cit. 2018-11-26]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu incident v Kerčském průlivu na Wikimedia Commons - Rusové stříleli na ukrajinský remorkér. Porošenko svolal válečný kabinet. Deník.cz [online]. 2018-11-25. Dostupné online.
- Vlkovobloguje.wordpress.com: Ukrajina řinčí zbraněmi. Proč? (27/11/2018, zdrojovaný rozbor událostí)
